Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 1972 (2. vydání). Z ruského originálu Хромой барин (Chromoj barin) přeložila Taťjana Hašková. Ilustroval Milan Kopřiva. Počet stran: 141.

OBSAH:

V kulise rozpadajících se "šlechtických hnízd" se odehrává drama člověka, jenž po citovém úrazu pozbude vůle k životu.

Kulhavý kníže Krasnopolskij poznává v hlavním městě uhrančivě krásnou ženu ve vysoké společnosti Annu Semjovnu Mordvinskou, jež mu na hned při prvním setkání učaruje. Poté jej svede, ale nakonec ho odstrkuje tak, jak to bylo u bohatých rozmarných žen zvykem. Ale milostné dobrodružství, touha a naděje připravovaly knížete postupně o rozum.
A tak Krasnopolskij, jenž celá léta sloužil jako plukovník u gardového pluku a žil bezstarostně a zahálčivě, utrácí své jmění, doufaje, že zemře někdo z příbuzných anebo se prostě něco stane.

Začne se chovat jako zamilovaný blázen. Je jako smyslů zbavený a začne Mordvinské nadbíhat.
Jednou po plese ji ze zoufalství a snad i ze zlosti veřejně políbí. Její manžel ho pozve k sobě, a protože se cítí jeho jednáním uražen, šlehne knížete bičíkem do tváře. To má za následek zlost knížete, který z ješitnosti urazí mladého gardistu, jenž jej záhy vyzývá na souboj muž proti muži, při němž knížeti prostřelí nohu...

Po tomto střetu a úrazu, který utržil v boji, kníže odjíždí na venkov na zděděné sídlo své tety. Jeho sousedy jsou Volhovovi, jejichž dceru si bere a v tomto sňatku s mladou, milou a nevinnou Káťou hledá záchranu.
Jekatěrina Alexandrovna Volhovová je největší krasavice v kraji, dcera dobromyslného, veselého a bohatého statkáře. Kníže se s ní schází, ale jednoho dne jí řekne o svém trápení z minulosti. Káťu to velice raní, ale přestože je uražena, otec Alexandr Vadimič Volhov jí domlouvá a ke sňatku tedy dojde.

Po svatbě odjíždí do ciziny, ale stačí náhodné setkání s tehdejší láskou a kníže bezhlavě opouští svou manželku. Ta se vrací k otci, chce utajit rozchod.
Kníže jí však před odchodem vysvětluje, že s ní nemůže zůstat, protože ona je tak čistá; u ní že však vždy nacházel uspokojení a zapomenutí, sám nad sebou se nyní odporem otřásá a konstatuje, že svět je hanebný. Upadá do nejsprostší spodiny společnosti, kde v alkoholu a neslušném chování hledá zapomenutí i vykoupení. Klesá stále níž a níž...

Nakonec se domnívá, že mu vykoupení přinese jedině smrt. Očekává ji. Nastupuje na parník a utrácí poslední peníze.
Zde potkává toulavého mnicha. Vnitřně nalomen a na pokraji zhroucení nakonec bere tuláckou hůl a společně s mnichem putuje krajem mezi prostý lid, chce "dojít očisty" a vykoupit si právo na štěstí. Učí se znovu poznávat krásy života, přírody, lidské povahy... Uvědomí si, že se na Kátě nesmírně provinil a začíná po ní toužit a milovat ji. Slušný a pokorný se vrací do svého kraje a prosí Káťu o odpuštění. Káťa jej po nějakém čase s láskou přijímá.

VLASTNÍ NÁZOR:

Je až s podivem, jak s člověkem dokáží zamávat city, touha a láska. Knížeti dlouho trvalo, než prohlédl, že toto vše je sice potřeba, ale jedině s osobou, která toto opětuje a nemá postranní úmysly, není vypočítavá, ale naopak je čistá a milující - jako Káťa. Pro tu nepravou lásku riskoval kníže mnoho, dokonce svůj život při souboji, zdraví a zdravou mysl především. Až po setkání s mnichem a tou poutí prohlédne ze své slepoty a stává se správným mužem, manželem i občanem...