Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• 1888-1906 tvořen
• 5dílné vrcholné dílo Aloise Jiráska (spolu s Temnem)
• nejspíš románová kronika, možná románový cyklus
• popisuje počátky národního obrození, divadla, básnictví, vědy, národní uvědomování
• Hlavní postavou je František Věk, proč se ale dílo jmenuje F.L.Věk, se čtenář dozví až v posledním díle
• je to typický román se vším všudy - mnoho epizod, množství postav, odehrává se v průběhu několika desítek let - konkrétně dvou generací, na mnoha místech
• vyprávěn je v er-formě
• autor často Věka opouští a věnuje se někomu úplně jinému, koho my jako čtenáři vůbec neznáme, popř. jsme se o něm dozvěděli jen v nějaké zmínce v předchozím textu; někdy mi to trochu vadilo, když jsem četla popis někoho jiného na 100 stránkách a o Věkovi ani zmínka, a navíc jsem vůbec netušila spojitost

1. DÍL:

Začíná narozením F. Věka v roce 1769 v Dobrušce do kupecké rodiny a popisuje se jeho dětství až do relativní dospělosti.
František se jako malý chlapec seznámí se sousedem Žalmanem, tajným evangelíkem a spatří ho listovat v Bibli Kralické, shodou náhod zrovna v tu dobu přijede komise, knihu Žalmanovi zabaví. Ten podezírá Františka, že ho prozradil - přestanou se stýkat.
František je velmi hudebně nadaný a tak mu v 10 letech kmotříček Havránek zajistí studium v pražském klášteře Benediktýnů. Tam jednou probudí z mrtvých pátera Matyáše, ten mu z vděčnosti povolí přístup do klášterní bibliotéky (knihovny). František tam zaujme hlavně oddělení libri prohibiti - zakázané knihy, stará česká evangelická literatura. Mladý student se stává vášnivým čtenářem českých, latinských i německých knih. Poklidné období skončí, když na příkaz císaře Josefa je klášter jako mnoho jiných zavřen. Věk od vládního komisaře vykoupí klášterní knihy a zachrání je před zničením. Navíc nalezne starou Žalmanovu bibli a udobří si starého souseda. Prodejem knih v Dobrušce získá peníze na další studia. V Praze dává František hodiny hudby a seznámí se tak s rodinou Butteaovou. Zamiluje se do své žačky, němé 16leté Pauly. Ta je však již TAJNĚ zamilovaná do vlastence a herce Boudy Václava Tháma, který její lásku opětuje. Paní Butteaová se zase nenápadně snaží dát Věka dohromady se svou nejstarší dcerou Lotty. Nejmladší dcerou Butteaových je 11letá Betty. Věk přestává dbát o studia, a v jedné hodině si ho tak všimne i prof. Vydra, velký vlastenec. Pozná ale, že František je i výborný kronikář a začne ho doučovat. Věk začne na doporučení Thámovo hrát i divadlo. To se ale doslechnou jeho rodiče a otec se rozjede za synem do Prahy (UKÁZKA STR. 227). Po otcově odjezdu však zjistí, jak je to s Paulou a Thámem a navíc se dozví i o matčině nemoci a pokorně se vrátí domů. Po nějaké době se s ním otec udobří, ale nepovolí mu návrat na studie, František se musí stát kupcem, ač nechce. Při jedné obchodní cestě potká Tháma s Butteaovými. Ti živoří u chudé kočovné herecké společnosti. S Paulou už jsou svoji a navíc při porodu syna znovu získá řeč. Thám Františkovi rozmluví útěk do Prahy. Tím končí 1. díl.

2. DÍL:

Zpočátku vystupují nové postavy pátera Vrby a faráře Hejny - jako staří vlastenci a milovníci hudby. Objevuje se i medik Held, později známý doktor. S nimi se seznamuje Věk při své obchodní cestě do Prahy. Celým druhým dílem se proplétá příběh Terezie Maternové, chudé české dívky, která se po smrti otce dostává k strýci, šlechtického původu. U něj se naučí německy a všemu, co potřebuje mladá šlechtična. Zamiluje se do ní mladý vlastenec Prokop Šedivý, vypadá to, že ona do něj taky, ale nakonec poněmčená dívka po smrti strýce uteče s nějakým italským zpěvákem. V České expedici (vydavatelství V.M.Krameria) se schází noví vlastenci: milčický rychtář Vavák, důstojník Jeník z Bratřic, Šedivý, ... Věkovi umírá otec, František ale zůstává kupcem, smířen se svým osudem. Dále sledujeme osudy Butteaových, kteří se vrátili do Prahy. Malý Venoušek zemřel, stejně jako starý Butteao, Thám živí celou rodinu a začíná pít. Rozhádá se se ženou, Betty svádí Věka, který se s Butteaovými, po té co pochopí intriky, rozejde.
Mění se poměry, po Josefu II. nastupuje Leopold II. a na slavnostní korunovaci Věk organizuje z Dobrušky "zájezd". Jirásek tu popisuje poněmčenou Prahu, třeba rozhovor 2 služebných. Věk, jenž prve upozornil na německý ráz Prahy, chytl se, jak byl té chvíle roztrpčen, tohoto nového dokladu a řekl s jistou úsměvnou ostrostí: "Slyšíš? To je řeč!" František se postupně zamiluje do Márinky Snížkové, jeho sousedky, která je do něj už dlouho tajně zamilovaná a na konci 2. dílu mají svatbu.

3. DÍL (1791-1800):

Už ve 2. díle začínají osudy hrdinů ovlivňovat události v revoluční Francii a nekonečné napoleonské války se promítají od 3. až do 5. dílu. V tomto díle se však skoro o nic jiného nejedná... Umírá Leopold II., nastupuje nový král František I.
F. Věk má syna Václava a o dcerku Lidušku a prožívá šťastné manželství. Opakem jsou Thámovi. Thám pije a Paula se navíc zamiluje do herce Amlinga a tajně se spolu stýkají. Thámovi jeho podezření na nevěru ženy potvrdí doktor Held, teď už známý doktor. Ošklivě se se ženou pohádá, ale po čase tiché domácnosti se postupně smiřují. I přesto Paula stále miluje Amlinga.

Ukázka:
Jak se natahovala pro klubko, uzřel její štíhlou postavu v plné pružnosti, od jemného líce a bílého hrdla přes půvabné poprsí až ke střevíčku. Stála tak okamžik nemohouc dosáhnout. V očích mu zajiskřilo i zamlžilo. Přestal slyšet. Jen viděl. Zrakem hltal postavu své mladé ženy, jako by ji poprvé viděl. "Pomohu ti." Stanul u ní, sáhl do košíku, ale dál o něm nevěděl, i o tom, jak se mu ocitlo rámě kolem Pavlina pasu. Držel ji tak jako omámen, vedl ji od skříně. Lehce se bránila, ale nevytrhla se. Najednou stanul, bylo u pootevřených dveří do jeho pokoje. "Ty ses prve lekla," řekl tlumeně, s úsměvem. Pohlédla mu do tváře, chtěla se usmát, ale hned odvrátila oči a mlčela. "neboj se -" už nedořekl. Hlas mu uvázl, ale hned zas vyrazil, šeptem, rychleji dýchaje: "Vždyť už – jako jindy –" Ukázal pohledem ku dveřím. Vedl ji, šla, dala se vést, ale žárem plně nepocítil, jak je proti němu chladná, nepostřehl, jak se maně otřásla a loktem trhla, když ji k sobě přižehl, jak překročili práh jeho pokoje.

V této době jsou obrovské mrazy a lidé umírají zimou, navíc válka způsobuje velkou drahotu. Tháma vyhodí od divadla a na živobytí je nucen si vydělávat u kočovné herecké společnosti, se ženou. V Praze zůstává pouze Betty. Ta otěhotní a má syna, kterého však vychovává stará Butteaová.
Objevuje se nový vlastenec Michal Patrčka, zatím malý chlapec, jehož láskou jsou knihy. Má podobný osud jako Věk, jeho otec je kupec a Michal se jím má stát také, ač nechce.
Hrdinou se pro mnoho vlastenců stává generál Suvorov, který bojuje s Napoleonem. Roku 1799 prochází ruská vojska Českými zeměmi při tažení na Francii. Do Josefova se na ně jede podívat Věk s teď již sedmiletým Vašíčkem. V chlapci to zanechá velké vzpomínky. Stejně jako v Páteru Vrbovi, když vidí kozáky procházet Prahou. Svobodomyslný Věk, ač je na straně Rusů, mluví i se zajatými Francouzi a má z toho nepříjemnosti z Opočenským vrchním, který mu zabaví francouzské knihy. Novým vlastencem je filosof Ziegler, který přichází studovat do Prahy.
Blahobyt Věkův ukončí obrovský požár Dobrušky roku 1800, při kterém Věk ztratí všechno kromě rodiny.

4. DÍL (1800-1811):

Stále pokračují Napoleonské války, Rakousko prohrává, očekává se vpád Francouzů do Čech, dochází k bitvě u Slavkova, po Suvorovovi se hrdinou stává Kutuzov, ale válečné události v tomto díle ustupují do pozadí, ve srovnání s osudy hrdinů.
Jirásek popisuje obtížnou situaci Věků, kteří se musí zadlužit, aby mohli začít znovu. Syna Vašíka dají na studie do Litomyšle. Jirásek tu krásně ukazuje jak se "historie opakuje" - malý Vašek nechce z domova úplně stejně jako kdysi Věk starší.
Litomyšl tu má zvláštní funkci, není to vesnice ani Praha, ale střední město. Tím dokresluje atmosféru ve všech částech českých zemích. První svět, který ukazuje, jsou starosvětští maloměšťané příbuzní Věka, staré panny Baruška a Máli a jejich matka Jetmarová - pro Vaška - babičky. Spřátelí se s Karlíkem Kamberským, synem chirurga - ti představují druhý svět - sice maloměstský, ale biedermeierovský (Dalším světem jsou pak odvody chudých chasníkú na 14 let. A to třeba jen proto, že se znelíbili, někomu bohatšímu či výše postavenému ... příběh tovaryše).
Ve škole se trestá, promluví-li studenti česky - to odsuzuje otec Věk, ale na jinou školu nemá peníze.
Lidušku pošle Věk do Německa, k známému, aby se naučila němčinu.
Slečna Lory, schovanka baronky Skronské, u které se schází okruh vlastenců, se zamiluje do jednoho z nich – doktora Helda. Jejich lásce ale nepřeje hraběnka, která dívku donutí vzít si rytmistra Hanolda. Lory je v manželství nešťastná, jediným světlem jí je dcerka Jeanetta. Po několikeré nevěře manžela Lory přijíždí zpět do Prahy a opuští svého muže.
Umírá Vydra i Kramerius. Okruh vlastenců se zvolna mění, přichází noví, mladí. Jan Hýbl, Michal Patrčka. Nová je postava podivínského doktora Srnky (na něm Jirásek kritizuje slabošství v tehdejším národním hnutí, ačkoliv je cynik, pesimista, posměvač, není menším vlastencem než celá vl. společnost na Staré Rychtě).
Ziegler se stává Dobrušským farářem a spolu Věkem nadále šíří vlastenecké myšlenky.
Thám se vrací do Prahy. Ale stejně tak i Amling, který byl dlouho mimo Prahu. A když chce Thám zase odjet a dát se k nějaké kočovné společnosti, žena mu s Amlignem uteče.
15. března 1811 přichází další velká rána - černý den - státní bankrot, páter Vrba umírá - nepřežije ten šok. Kdo měl včera zlatku, má 12 krejcarů, kdo měl 200 zl., má 40; kdo měl 6000, má necelé 2000... Věkům to způsobí o to větší škodu, že již měli našetřeno na splacení největšího dluhu, ale peníze ubily na hodnotě, takže dluh zůstane skoro celý... Věk tedy nevidí jiné řešení než odejít hledat obživu do Prahy.

5. DÍL (1811-1816):

V tomto díle už otec Věk prakticky nevystupuje. Podstatnou věcí je, že se Václav Věk rozhodne uživit v Praze sám, aby ulevil rodičům a oni mohli zůstat v Dobrušce.
Důležité je setkání faráře Zieglera, který nyní sídlí v Dobřanech, s oběma Věky. Dozví se, že si vlastenci začali dávat ryze česká jména. Václav si tedy vybere za své 2. jméno Vlastimila, Věk starší Ladislava (od milující lad - hudbu).
I do tohoto dílu zasahují válečné události - Napoleonovo tažení do Ruska. Vlastenci se radují, je neúspěšné, Napoleon prchá v přestrojení a ponechává armádu svému osudu.
Václav odjede do Prahy a protlouká se docela úspěšně, studuje práva. Pomáhají mu otcovy známosti s dr. Heldem. Sám si také dělá známosti, hlavně v okruhu nových, mladých vlastenců. Hrají české divadlo, debatují nad českými literárními díly při svých schůzkách, např. na Staré rychtě.
Václav má ale problémy se sousedkami v bytě, kde má podnájem. Zamiluje se do něj jak starší vdova Lorencová, tak její neteř Jetty. Vdova ho uhání, svádí, Jetty jen tajně miluje. Má ho za Werthera(Goethe). Když to ale dojde tak daleko, že je Jetty přistihne jak ho vdova líbá, zešílí z toho. Václav se odstěhuje, ale Jetty se již nevzpamatuje a umírá.
Věk začne dávat kondice jedné zámožné rodině a zamiluje se zde do slečny Katinky, která si ale má vzít mladého bankéře Plešnera a taky to udělá. Václava má ráda jen jako přítele, ale ani do Plešnera není zamilovaná. Prostě jen podlehne zákonům peněz a bohatství, zůstane měšťácká. Vdává se i Liduška - Věkova sestra.
Michala Patrčku pošlou za verše na 14 na vojnu. Umírá stará Butteaová a svého vnuka posílá na smrtelné posteli za Thámem do Rakouska, aby ho přivedl za Paulou do Slezska.
Tu opustil Amling, hned když ho přestala bavit. Teď je nemocná a velmi lituje zmařeného života i manželství, které tak slibně začínalo. Thám se nechá přesvědčit a vydá se do Haliče. Přijde však pozdě a žalem tam zemře také. Alespoň po smrti však zůstali spolu, pohřbili je vedle sebe.
Konec má i milostný příběh Helda a Lory. Lory byla příliš ušlechtilá, než aby si začala s Heldem poměr, a to ačkoliv byla rozvedená. Když se její muž navíc vrátí z války zraněn a má zájem být Jeanettě otcem, vrátí se k němu. Ač Helda stejně jako on ji miluje.
Končí se však optimisticky - čeština je zavedena do škol a poslední věta vlastenců je: "Česká svíce ještě nedohořela. Ne, a už ji nesfouknou!"

HLAVNÍ POSTAVY:

František - hodný, miluje hudbu, divadlo, velký vlastenec, silný vztah k matce - synovská láska
Matka - hodná, pracovitá, neustále urovnává vztah mezi otcem a synem, velmi je oba miluje, dobrá hospodyně, prostá ale moudrá
Otec - kupec, velmi přísný, ačkoli syna miluje - nedává to najevo, němčinu vidí jako nutnost pro obchod, nechápe Františkovu lásku k divadlu, vlastenectví
Žalman - starý, říkají mu bubák a Perlinčan, jediný František se ho ani v dětství nebál, syna mu vzali na vojnu pro jeho náboženské přesvědčení, po udobření s Františkem je pro něj jako jeho další syn, vlastenec, sedlák, nešťastný, jediná útěcha je pro něj bible
Butteaová - měšťanka, nemají dost peněz, ale když si od někoho úspěšně vypůjčí, tak hned podstrojuje dcerám kafíčko a čokoládičku nebo jen mlíčko, jak která chce, obětuje se pro ně, a nevadí jí, že dcery na ni v pozdější době úplně zapomínají a jsou nevděčné...
Paula B. - mladá, plná ideálů, zamilovaná, vlastenka, v 10 letech oněměla, když ji surově zmlátil učitel, při porodu řeč znovu nabude, v průběhu díla přichází o ideály a zahořkne
Václav Thám - mladý ochotník, vlastenec, plno ideálů, historická osobnost, s bratrem překládali díla do češtiny, studoval filozofii, miluje Paulu
Lotty - povrchní, chtěla by se vdát za Věka, aby se dobře zaopatřila, svádí ho, doma ji podporují, že je velký talent a jen kvůli intrikám se nemůže prosadit v Nosticově divadle (pozdější Stavovské), herečka, později odjede do Vídně, v 5. díle umírá na "tuberkulózu"
Betty - postupně dospívá, mění se v další Lotty, v dalších dílech si chce Věka zase vzít ona - pro zaopatření, později hledá další ženichy pro peníze, s jedním o dost let starším má syna, kterého ale vychovává její matka, ona s ním nechce nic mít, jen jednou za čas pošle trochu peněz, když si zrovna vzpomene
Páter Vrba - starý vlastenec, přes léto chodívá na venkov, prodávat české knížky a šířit češtinu, seznámí se s Věkem, stanou se dobrými přáteli