Děj se odehrává v Litomyšli mezi léty 1847-1848. Slečna Elis pronajímala každým rokem svůj byt mladým chlapcům, kteří studovali dvouleté filozofické studium při litomyšlském gymnáziu. V tomto čase u ní pobývali čtyři: Zelenka, Frybort, Vavřena a Špína. Vavřena vyučoval malého Fricka v domě aktuára Roubínka. Jednoho dne se zde setkal s Lenkou, která musela snášet příkoří své poněmčené tety a namyšlené sestřenice Lotty. Dříve žila u svého strýce kněze, který byl zapřísáhlý vlastenec. Lenka byla vychována jako vlastenka, ráda si četla české knihy, což v jejím novém domově neradi viděli. Vavřena, který byl také vlastenec, si s Lenkou dobře rozuměl a domluvili se, že si budou půjčovat české knihy. V tu dobu se měl konat oblíbený studentský majáles, slavnost, na kterou se všichni těšili. Letos jako už třetí rok zakázal biskupský komisař ve jménu biskupa hradeckého veškeré májové veselí. Studenti se samozřejmě bouřili v čele s Frybortem a Vavřenou. I přes zákaz se majáles konal. Frybort se zde setkal se svou milou Márinkou, dcerou domácích, do které byl tajně zamilovaný i Špína, který to velmi špatně nesl a po celou dobu slavnosti byl smutný. Na slavnosti nechyběla ani paní aktuárová se slečnou Lotkou, která si myslela na Vavřenu, ale ten byl zamilovaný do Lenky. Vavřena pro Lotku přišel pouze na jediný tanec a to dokonce pozdě. Paní Elis, která zde také byla, si pohovořila s Lenkou a dozvěděla se, že její starou láskou byl Lenčin strýc farář. Druhý den po majálesu našel aktuár Roubínek u své neteře Lenky knihu Máj, kterou měla vypůjčenou od Vavřeny. Aktuár ho proto chtěl vyhodit, ale Vavřena dal výpověď dříve sám a jako náhradu poslal jiného instruktora. Po majálesu také začalo vyšetřování porušení zákazu, ale nakonec vše dobře dopadlo, protože za studenty se přimluvil jejich profesor náboženství a celý spor ukončil hrabě Žorž. Vavřena, který už nepracoval v domě aktuára, neměl žádnou příležitost vidět se s Lenkou. Ta byla pořád zavřená doma a nemohla nikam chodit. Proto si s Vavřenou posílali psaní po novém instruktorovi. Přišlo období zkoušek a všichni studenti uspěli až na nešťastně zamilovaného Špínu. Ten se rozhodl, že nebude ročník opakovat a odejde do kláštera. Nastaly prázdniny a všichni studenti odjížděli domů. Vavřena i Frybort posílali psaní slečně Elis, Márince i Lence. Začátkem podzimu se začali do Litomyšle sjíždět noví studenti. Vavřena se s Lenkou setkal před Vánocemi na filozofském plese, kde jí kladl na srdce, ať počká, že on ji nezradí. Na jaře roku 1848 nastal v Praze i na venkově vlastenecký ruch. V Litomyšli byla utvořena studentská legie, jejími důstojníky se stali Frybort i Vavřena. Když v Praze vypukla revoluce, odešli bojovat. Na barikádě se setkali se Špínou, který byl již v řeholním rouchu. Zasáhla ho střela a on umírá ve Vavřenově náručí. Revoluce byla poražena a v Praze začalo houfné zatýkání. Nastaly výslechy a tresty, ale Vavřena a Frybort naštěstí utekli. Frybort se ještě dostal do Litomyšle, aby se rozloučil s Márinkou a slíbil jí, že až dojde domů na Moravu, dá jí vědět psaním. Po Márince se také dostal k Lence lístek od Vavřeny, který jí oznamoval, že šťastně uprchl a co nevidět jí zase napíše. V té době zemřel pan aktuár Roubínek a vdova povolila, aby se Lenka přestěhovala do bytu slečny Elis. Frybort se vrátil pro Márinku, aby ji požádal o ruku a odjeli spolu na rodný statek na Hané. Vavřena se stal lékařem a vzal si Lenku za ženu.