Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vavřena - student, vlastenec, vůdčí osobnost
Frýbort - bezstarostný student z Moravy
Špína - zakřiknutý, po zklamání v lásce odchází do kláštera
Zelenka - nejpilnější student ze všech
slečna Elis - postarší paní starající se o všechny čtyři chlapce jako o vlastní
Márinka - Frýbortova milá
Lenka - vlastenka, sirotek, neteř a schovanka Roubínka, Vavřenova milá
Roubínek - poněmčelý pan aktuár
Lottynka - namyšlená dcera Roubínkova, zlomyslná, pomstychtivá

DĚJ:

Jsme seznámeni s litomyšlským studentstvem, poněmčelými občany i obyčejnými lidmi v období revolučního roku 1848, národního obrození.
Naši čtyři studenti žijí u slečny Elis a projevují různou přičinlivost ve společenském životě i v otázkách národních. Vůdčí osoba, Vavřena, doučuje syna pana aktuára. Zde se setkává s Lenkou, jíž není vlastenectví cizí, i s krutostí a vypočítavostí Roubínkovy rodiny. Naopak Zelenka je velmi pasivní, nevyznačuje se zvláštní aktivitou. Frýbort je spokojený, má svou Márinku. Špína by ji také rád získal, ale nemá odvahu. Tak po vesměs úspěšném, v jeho případě neúspěšném, vykonání zkoušek odchází zklamán, se zlomeným srdcem do kláštera.
I přes zákazy z vyšších míst se uskuteční prvního máje studentská slavnost majáles, během něhož se všichni baví. Filosofové měli být potrestáni, avšak přimluvil se páter German, měšťané a hrabě Žorž. Po prázdninách se sejde ve studentském městě jen část spolubydlících. Na jaře roku 1848 vytvoří studenti legii a vydají se na boje do Prahy. Po dlouhé době vidí naposled svého přítele Špínu na barikádách. Povstání je poraženo, proto Vavřena a Frýbort prchají z Prahy do svých rodných domovů. Po uklidnění situace se vracejí a žijí se svými vyvolenými.

ZÁVĚR:

Jirásek nám touto povídkou přiblížil předrevoluční situaci i náladu. Nepopisuje jednání, hluboké myšlenky, plány revolucionářů. Zvolil záživnější formu. Zachycuje část života mladých lidí se všemi trápeními, zlomy. Tato generace má být náhradou, novou mízou něčeho přežitého, starého, co už nemá budoucnost, jestliže se chtějí lidé pohnout kupředu.
I mezi mladými se vyskytovali neteční, snad jim vyhovovala situace - poněmčování, podlézavost, chtějíc se zavděčit. Naštěstí se našli takoví, kterým tento stav byl nepříjemný a zdál se jim nebezpečný, měli také vliv na své okolí - ať už s nimi souhlasilo, nebo jimi bylo pobouřeno - hlavně že upozornili.
Ženy přestávají být domácími paničkami, jsou zapálené pro dobrou věc, mají své názory, začínají číst knihy jiné průbojné zastánkyně něžného pohlaví, Magdaleny Dobromily Rettigové.
Všechny tyto události byly velkým zlomem ve vývoji českého národa.