Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• dílo zobrazuje dobu husitskou, hlavně rok 1420 v Táboře a Praze
• má 3 části: Skonání věků, Kruciata, Boží zástup
• kniha psána roku 1892-93 ve Zlaté Praze
• historický román

HLAVNÍ POSTAVY:

Zdena, Ondřej, Jan Žižka z Trocnova, Ctibor z Hvozdna, novicka Marta, Adamité...

I. DÍL:

Vystihuje rozruch prvních let po upálení mistra Jana Husa. Jirásek zde líčí nespoutanou lidovou sílu, která boří a zapaluje vše, co se jí staví v cestu. Probošt vypáleného Louňovického kostela, prchaje s novickou Martou před povstalými táborskými bratry. Je provázen na hrad Příběnice Ondřejem, synem Mikuláše, bratra vladyky Ctibora z Hvozdna.
Ctibor ho vzal k sobě, protože cítil vinu na smrti Mikuláše. Také s ním žila dcera Zdena, žena, která se nešťastně provdala a později ovdověla. Zakládá se město Tábor (otec rovných bratří a sester a společného majetku). Drobní sedláci i zemané opouštějí své statečky a uchylují se sem, aby vybudovali nové město, město rovnosti. Do Tábora přichází i Zdena, která je zvědavá na nové náboženství. Dále sem přichází mladý kněz Bydlinský a začíná poctivě pracovat ve špitále, začíná docházet i k Pytlům, kde káže společně s Kánišem. Oba dva jedou ve svých kázáních tak daleko, že později nesouhlasí s ostatními táborskými kněžími. Například nechtějí, aby husité šli na pomoc Praze, na kterou táhne císař Zikmund se svým vojskem, aby ji ztrestal a stal se českým králem.

II. DÍL:

Kruciátou se rozumí křížová výprava císaře Zikmunda do kacířských Čech. V Kutné Hoře, kde fanatičtí Němci metají chycené husity do šachet, přijímá císař poselství Pražanů. Diktuje jim však takové podmínky, které nemohou přijmout. Navíc je poselstvo hrubě uráženo. Naopak Louňovický probošt je přijat příznivě a jedná s císařem o sjednocení Rožmberků, kteří by šli proti Táboru a křižáků, kteří jsou na Prahu. Líčí se zde také hrozná ukrutenství, která páchali křižáci na našich lidech. I přes odpor Kánišovy sekty se vypraví Žižka se svými bojovníky na pomoc Praze. Nejdříve porazí nepřítele u Benešova, ale konečného vítězství dosáhne v bitvě na Vítkově. Zdena, která zůstala v Táboře, slíbí Bydlinskému manželství, čímž vzbudí žárlivost u Kániše. Tábor je obklíčen vojsky Oldřicha z Rožmberka, ale s přispěním husitů poslaných z Prahy se ubránil. Mnoho Rožmberků je pobito, probošt upálen, strýc novicky Marty zajat a ošetřován.

III. DÍL:

Výstřední táborská sekta vedená Kánišem a Bydlinským, zvaní Adamité, byla táborskou obcí vyhnána na dobyté Příběnice, které měl na starosti Ctibor z Hvozdna. S Bydlinským tam odešla i Zdena, která se pohádala s otcem tak, že už spolu nemluví. Mezi sektou se ale začaly objevovat spory, které vyvolával Kániš, žárlící na Bydlinského manželství. Zfanatizovaná sekta jedné noci obklíčí a zapálí Bydlinského příbytek, v němž on i Zdena uhoří. Hvozdenský zeman lituje, že jeho dcera umřela takovou smrtí. Pochopil, že to všechno udělala kvůli Bydlinskému, jemuž slepě věřila a že se mu náboženskou vírou tolik neodcizila. Adamité nakonec odtáhli do lesů, kde je potom Žižkovo vojsko smetlo z povrchu zemského. Ondřej se v Táboře sejde s milovanou Janou (bývalou novickou Martou), protože ona i její strýc přestoupili na táborskou víru.

CITÁT Z KNIHY:

"...Tu boží muka, tam v Bukovsku kostel, tu pohanské ozdoby chrámě, tam tvrz, sídlo panské zvůle..."