Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem je vladyka Václav Šašek z Mezihoře, se kterým se setkáváme, když už je z něj starý dědeček. Když byl mladý, vstoupil do služby bohatého šlechtice Lva z Rožmitálu, s nímž žil většinou v Praze při královském dvoře anebo na blatenském hradě, který panu Lvu patřil. A právě s tímto šlechticem se Václav Šašek vydal na výpravu do cizích zemí. Pan Lev z Rožmitálu byl totiž bratrem královny Johany, manželky husitského krále Jiřího z Poděbrad. Právě tento král ho vybavil na cestu a všemožně ho podporoval - opatřil mu finance, průvodní královské listy... Mnozí měli panu Lvovi za zlé, že opouští svého krále v pro něj tak těžké době (král Jiří byl ve sporu s papežem a musel čelit i odporu domácích šlechticů) - sám pan Lev nechtěl prozradit, proč se na cestu vydává, to řekl až dlouhou dobu poté. Jeho cesta totiž byla jakýmsi "úkolem" od krále - měl se snažit napravit pověst, kterou Češi měli ve světě (a která nebyla moc dobrá) a zároveň bylo jeho úkolem snažit se přesvědčit místní krále, knížata či kurfiřty, aby se u papeže přiklonili na stranu českého krále.
Na cestu se vydali roku 1465, přičemž výprava zahrnovala kromě Václava Šaška a Lva z Rožmitálu dalších téměř 50 osob, mezi nimi například byli pan Burian ze Švamberka, pan Pětipeský, pan Bořita z Martinic, vladyka Kovarský, pan Jan z Kolovrat (řečený Žehrovský - jejich "Achilles") a mnozí další páni a samozřejmě služebnictvo.
Nejprve se vydali do Německa (kde navštívili Norimberk, Anspach, Kolín...), odtud se vydali do Burgund a Brabant (na to rád Václav Šašek vzpomínal, jací tam byli příjemní, milí a jak se k nim krásně chovali). Zde se setkali s vévodou burgundským Filipem a princem Karlem Smělým, s nimiž se spřátelili. Také se zde zúčastnili her a turnajů, kde Žehrovský vydobyl Čechům velkou slávu a uznání. Odtud postupovali dál na západ, směrem k moři a po lodích se přeplavili až do Anglie. Navštívili města Dover, Sandwich, Canterbury a Londýn, kde se setkali s králem Eduardem IV. Sice i zde je pěkně vítali, ale stále vzpomínali na brabantskou zemi. Z Anglie odpluli do Francie, kde poznali města Nantes, Angers, Tours, Ambrosia... Nakonec se vydali na jih Francie, do Španělska. Postupovali stále jižně po východní části Španělska, což už byla cesta velmi namáhavá, neboť museli nejprve překonat hory a potom naopak pouště, kde přišli o mnoho koní. Dokonce ani lidé nebyli moc přátelští. Ze Španělska přešli dále do Portugalska, kde navštívili město Finisterre (latin. Finis terrae - konec světa), o němž se věřilo, že skutečně je koncem světa, že dále je už jen moře. Odtud se vydali opět na sever, přešli přes Španělsko opět do Francie, z Francie se vydali do Itálie, kde navštívili Benátky, Avignon...a z Itálie už směřovali domů, zpátky do Čech, kam se vrátili přes Rakousko.
Nakonec přijeli zpět do Čech téměř po dvou letech, na cestě přišli i o několik šlechtických pánů, sám Václav Šašek získal rytířský titul... Celá cesta pana Lva byla ale většinou úspěšná - nejenže se jemu a jeho družině podařilo šířit o Češích dobré zvěsti, dokonce ale i většina jeho jednání s významnými úředníky (či dokonce králi) byla korunována úspěchem a získal pro českého krále mnohé spojence.

VLASTNÍ HODNOCENÍ:

Jirásek ve své knize používal poněkud zastaralé výrazy, což jsem po přečtení Starých pověstí českých malinko očekávala. Objevují se zde archaismy či historismy, které však k mému štěstí byly ve vysvětlivkách "přeloženy". Musím se přiznat, že jinak bych některým slovům vůbec nerozuměla, či bych je v dnešní době chápala v jiném významu. Například slovo "nebo" u Jiráska v dnešní době znamená "neboť", což má dle mého názoru dost odlišný význam. Jinak je celá kniha napsaná jazykem spisovným.
Vypravování bych trošku přirovnala k cestopisu, protože v příběhu jde hlavně o to, jak družina putovala z Čech přes různé země a různá města až na konec světa. Právě u měst a zemí bych se malinko pozastavila. Dost mi vadilo, že je Jirásek nazýval dobovými názvy. Kvůli tomu jsem často vůbec netušila, v jakém městě se to družina vlastně ocitla. V oné době také ne všechna dnešní významná města byla významná, proto se vypravěč pozastavoval nad městy, které jsem vůbec neznala (i přes ve vysvětlivkách převedený název do dnešní doby). A onen konec světa? Roku 1466 ještě nebyla objevena Amerika, tudíž pro lidi v té době konec světa opravdu existoval.
Co se týče popisů, řekla bych, že tu nebyly nijak zvlášť dlouhé popisné pasáže. Jirásek jako by popisy průběžně zapasovával do děje, aby nás obeznámil s nějakou věcí, nikoli však hodně podrobně. Co však popisováno bylo celkem podrobně, byla buď krajina nebo zápasy a turnaje, kterých se družina na svých cestách zúčastňovala v různých městech. Líbilo se mi, že Jirásek - jinak bych řekla celkem nudný děj, kdy družina jen prochází země - oživil právě těmito zápasy a také různými povídačkami a pověstmi od rodáků cizích měst.
V knize jsme také mohli vidět, jak se na Čechy dívali lidé z jiných zemích. Většinou nás neviděli v dobrém světle, protože si velmi dobře pamatovali na české husity, kteří byli velmi krutí. Postupem času však změnili názor, když českou družinu poznali. Ta si také získala přízeň kdejakého krále.
V knize jsem si také všimla, že lidé v té době byli dost věřící. Samotní dobrodruzi se velmi často modlili a v nouzi se obraceli k Bohu. Úspěch pak samozřejmě přikládali Boží pomoci.
Řekla bych, že Jirásek se v knize projevil jako vlastenec. Vypravěč: "...Viděl jsem mnoho, zkusil mnoho. Viděl jsem kraje rozkošné, vpravdě rajské, města překrásná, hrady výstavné, poklady a veliká umění lidská, ale věřte, že nejkrásněji je ve vlasti. Milujte ji z duše a svůj jazyk mateřský. Cvičte se, tužte se, abyste vlasti byli ke cti a prospěchu a abyste ji dovedli bránit, když by to kázala potřeba..." - to dle mého vypovídá ze vše.
Líbilo se mi, že Jirásek použil jednu z hlavních postav jako vypravěče. Starý děd vyprávěl příběh svým vnoučatům a díky tomu, že ve vypravování byly takové malé vsuvky, co se zrovna v Mezihoří děje (třeba že je vánice, nebo že na dvůr vtrhli vlci), mě Jirásek tak nějak vtáhl přímo do knihy, tam k teplému krbu u Mezihorských...

Čtenářský deník	-	Blaničtí rytíři (Staré pověsti české)
	-	F. L. Věk (všechny díly), F. L. Věk (všechny díly) (2), F. L. Věk (všechny díly) (3)
	-	F. L. Věk - díl I., F. L. Věk - díl I. (2), F. L. Věk - díl I. (3), F. L. Věk - díl I. (4), F. L. Věk - díl I. (5)
	-	F. L. Věk - díl I., II., F. L. Věk - díl I., II. (2), F. L. Věk - díl I., II. (3)
	-	F. L. Věk - díl II., F. L. Věk - díl II. (2)
	-	F. L. Věk - díl III.
	-	F. L. Věk - díl IV.
	-	F. L. Věk - díl V.
	-	Filozofská historie, Filozofská historie (2), Filozofská historie (3), Filozofská historie (4), Filozofská historie (5), Filozofská historie (6), Filozofská historie (7), Filozofská historie (8), Filozofská historie (9), Filozofská historie (10), Filozofská historie (11), Filozofská historie (12), Filozofská historie (13), Filozofská historie (14), Filozofská historie (15), Filozofská historie (16)
	-	Lucerna, Lucerna (2), Lucerna (3), Lucerna (4)
	-	Na dvoře vévodském
	-	O Bruncvíkovi (Staré pověsti české)
	-	O Čechovi (Staré pověsti české)
	-	Poklad
	-	Proti všem, Proti všem (2)
	-	Psohlavci, Psohlavci (2), Psohlavci (3)
	-	Psohlavci (rozbor)
	-	Růžový palouček (Staré pověsti české), Růžový palouček (Staré pověsti české) (2)
	-	Skaláci, Skaláci (2), Skaláci (3), Skaláci (4)
	-	Smutná místa (Staré pověsti české)
	-	Staré pověsti české, Staré pověsti české (2), Staré pověsti české (3), Staré pověsti české (4), Staré pověsti české (5), Staré pověsti české (6), Staré pověsti české (7), Staré pověsti české (8), Staré pověsti české (9), Staré pověsti české (10), Staré pověsti české (11)
	-	Temno
	-	Vojnarka
	-	Z Čech až na konec světa, Z Čech až na konec světa (2), Z Čech až na konec světa (3), Z Čech až na konec světa (4), Z Čech až na konec světa (5), Z Čech až na konec světa (6)
	-	Zahořanský hon

Čítanka	-	Bílá paní (Staré pověsti české)
	-	Blaničtí rytíři (Staré pověsti české)
	-	Boží soud (Staré pověsti české)
	-	Dívčí válka (Staré pověsti české)
	-	Domů a jiné obrázky
	-	Durynk a Neklan (Staré pověsti české)
	-	F. L. Věk - díl I., F. L. Věk - díl I. (2)
	-	F. L. Věk - díl II., F. L. Věk - díl II. (2)
	-	F. L. Věk - díl III.
	-	F. L. Věk - díl IV.
	-	F. L. Věk - díl V.
	-	Filozofská historie, Filozofská historie (2), Filozofská historie (3), Filozofská historie (4), Filozofská historie (5), Filozofská historie (6)
	-	Kutnohorští havíři (Staré pověsti české)
	-	Libušina proroctví (Staré pověsti české)
	-	Lucerna, Lucerna (2), Lucerna (3)
	-	Lucká válka (Staré pověsti české)
	-	Na formance
	-	O Bivoji (Staré pověsti české)
	-	O Bruncvíkovi (Staré pověsti české)
	-	O Čechovi (Staré pověsti české)
	-	O Janošíkovi (Staré pověsti české)
	-	O králi Ječmínkovi (Staré pověsti české)
	-	O králi Svatoplukovi (Staré pověsti české)
	-	O Křesomyslu a Horymírovi (Staré pověsti české)
	-	O Krokovi a jeho dcerách (Staré pověsti české)
	-	O Libuši (Staré pověsti české)
	-	O Přemyslovi (Staré pověsti české)
	-	O staré Praze (Staré pověsti české), O staré Praze (Staré pověsti české) (2), O staré Praze (Staré pověsti české) (3), O staré Praze (Staré pověsti české) (4), O staré Praze (Staré pověsti české) (5), O staré Praze (Staré pověsti české) (6), O staré Praze (Staré pověsti české) (7), O staré Praze (Staré pověsti české) (8)
	-	O Žižkovi (Staré pověsti české)
	-	Opatovický poklad (Staré pověsti české)
	-	Praporec sv. Václava (Staré pověsti české)
	-	Proroctví Havlasa Pavlaty (Staré pověsti české)
	-	Proroctví slepého mládence (Staré pověsti české)
	-	Proti všem
	-	Psohlavci, Psohlavci (2), Psohlavci (3), Psohlavci (4), Psohlavci (5)
	-	Různá proroctví (Staré pověsti české)
	-	Růžový palouček (Staré pověsti české)
	-	Sibylina proroctví (Staré pověsti české)
	-	Staré pověsti české (celá kniha / e-book)
	-	Temno
	-	U nás, U nás (2)
	-	Úvod (Staré pověsti české)
	-	Z Čech až na konec světa, Z Čech až na konec světa (2), Z Čech až na konec světa (3)