Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• též Dobré duše: Moravské obrázky

Soubor povídek ze života jihomoravské vesnice na sklonku 19. století.
Autor zde zachytil charakteristické figury moravského venkova s jejich bolestmi, radostmi, tužbami, při práci i zábavě.
Kniha uvádí i povídku Bavlnkovy ženy od Viléma Mrštíka.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Vyšehrad v Praze roku 1977 (1. vydání). K vydání připravila a ediční poznámkou opatřila Libuše Daňková. Ilustroval František Emler. Počet stran: 269.

ÚVOD:

Prostá, jímavá a zkratkovitá svědectví o obyčejných osudech zapomenutých lidí, takové jsou Moravské obrázky Aloise Mrštíka.

OBSAH:

U Jurásků
Paní rektorka vypráví staré Foukalce o krušném osudu rodiny Jurásků. Starý Jurásek, dříve zámožný a pilný sedlák, je smrtelně nemocen, zatímco jeho syn Francek rozhazuje peníze na všechny strany a postupně zadlužuje celou rodinu. Jeho sestra Maryška je vyhnána z domova a pravděpodobně se někde živí prostitucí. Starý Jurásek cítí, že nastávají jeho poslední dny, ale přesto Francek nutí otce, aby mu dal další peníze. Jurásek obviňuje svou manželku, že může za povahu jejich syna, jelikož mu podstrkávala další peníze. Manželka zase obviňuje Juráska, že si žil na vysoké noze a syn ho napodobuje. Jurásek vzpomíná na svou dceru, která se o něj starala, proto si nechá napsat svou poslední vůli, v níž jí odkazuje nadpoloviční většinu majetku a Francek nedostane nic. Za několik hodin Jurásek umírá a na pohřbu je i jeho milovaná dcera.

Zlatá Indie!
O hodech Voráček tráví čas v hospodě jako každý jiný den, čímž zadlužuje celou svou rodinu. Dům má ve spárech Žid, který plánuje zanést všechny papíry na soud. Voráčkova žena prosí Žida, aby posečkal, že čeká na smrt své báby a její pozůstalost. Voráček se rozhodne opustit ženu, děti a odjede na zkušenou. Prvně chtěl jet do Ameriky (Zlatá Indie), ale skončí v Brně, kde se popere a skončí na 2 roky ve vězení. Po odpykávání trestu je z něj nový člověk, vrátí se k ženě, spořádaně pracuje a rozhodne se poslat svoje děti do školy. Bohužel se zastaví v hospodě pro tabák a začne znovu pít. Do hospody za ním přijde jeho žena, která mu dá facku, a opilého ho odnesou domů. Po vyspání si uvědomí, jak svou rodinu mučí a rozhodne se oběsit. Na poslední chvíli se rozmyslí, ale podklouznou mu nohy a omylem se oběsí.

Cestou
Místní učitel si vyšel na procházku a po cestě potká stařenku, ke které se připojí. Začne mu vyprávět o svém těžkém životě, jak žije pod jednou střechou se zetěm, jenž ji podvodem obral o majetek. Poté narazí na kočár se Židovkami, před kterým musila uskočit, a zavolala za nimi zvesela, že se mají dobře. Dostanou se do Moutnic, kde chce stařenka koupit za darované peníze trochu kořalky a cukrátko pro vnouče. Učitel vše zaplatí.

Vánoční dárek
Hrdlička pracuje v továrně a jako každý den i o Štědrém dnu. Po práci si vyzvedne svoji mzdu a odchází domů. Z dálky už vidí světla vycházející z jeho chaloupky a vzpomíná na rodinu, která je doma. Vstoupí do dveří a celý houf dětí se na něj sesype. V posteli leží jeho manželka a stařenka mu zároveň ukáže jeho čerstvě narozená dvojčata. Ptá se sám sebe, jak je uživí. Náhle zvon zvoní klekání a děti s otcem se pomodlí.

Kontrakty
Loupal, otec rodiny, vysedává často po hospodách. Jednoho dne se pohádá se ženou. Sebere peníze a jde domlouvat kontrakty na řepu do hospody. Žena pošle dceru, aby vyzvedla otce a aby šli všichni na Dušičky na hřbitov. Opilý Loupal odmítne, a tak Loupalka s dětmi jde k hrobu zemřelého prvního manžela sama. Zároveň si všimne hrobu Voráčka, který je zarostlý travou. Uškrtil se. Na zpáteční cestě se zastaví u hospody, kde náhle místní štamgast zbije Loupala, protože podváděl v kartách. Doma zjistí, že Loupalovi ze zálohy z kontraktu s fabrikou nezbylo skoro nic.

Kočky (z vypravování přítele)
Strýc Staněk je mrzutý člověk, který miluje své kočky. Do svého bytu vezme do podnájmu tři studenty. Jednoho rána Staněk zemře. Tělo musí zůstat přes noc v bytě, a proto jeden ze studentů radši odejde. Nastala noc a první student rychle usnul, ale druhý nemohl. Nastala bouře a z dřímoty ho probudila rána na okno a drápání na něj. Ve vedlejším pokoji jako by někdo vstával a student si vzpomene na mrtvolu vedle. Cítí, že se mu lepí mokré pyžamo na tělo. Náhle uslyší lidský šepot a za oknem se táhl stín. Po dvou hromech se okno rozbilo a student má pocit, jako by se k němu někdo blížil. Vysoká postava s ledovým dechem a hrobovým zápachem. Student vší silou potvoru odhodí. Náhle pozná, že je to Staňkův macek. Následující ráno nachází nůž na zemi a několik bílých vlasů na své hlavě.

Cikán
Děj povídky se odehrává v jednom z vinných sklípků. Sešli se tu hlavně lidé z radnice. Zábava plyne a dokonce se přijde podívat i cikán. Přednosta je vyzván, aby jim povykládal už známý příběh o majorovi, jenž měl přijet na inspekci a opil se ve vinném sklípku a potom jel do Přítlok. Místní vojsko se seřadilo, ale major již usnul ve voze. Naneštěstí se nikdo z osazenstva ani nezasměje, a proto byl pro zlepšení nálady vyzván cikán, aby zatancoval. Cikán zatancuje a poté ho donutí skákat vysoko, až se bouchne hlavou o strop. Cikán nechce už tancovat, ale Franta Malců ho stříská lískovkou a tak tancuje dál. Po několika dalších ranách padá a nechají ho před sklípkem. Následující den Frantovi hoří dům a cikán jde k Břeclavi, kde jsou jeho blízcí.

Prst Boží
Děj se odehrává v hostinci. Strýček Rozsívka prodlévá život nad sklenicí piva. Rozsívka, hospodář, by měl být na poli a sklízet obilí, ale bohužel nastaly jeho dny alkoholu. Do hostince vchází jeho žena, jež si pro něj přišla. On odmítá s ní odejít, tak žena odejde a on usne. Po probuzení zjistí, že je zde sám, jelikož jsou všichni na polích a v horku sklízí před nadcházející bouřkou. Hostinská mu odmítne už nalít, a tak jde domů. Zmožen únavou usne na poli a poté ho probudí bouřka nad hlavou. Začne se modlit a skryje se do snopů. Po bouři už Rozsívka není takový jako dřív. Po čase navštíví faru a žádá o pomoc. Zdá se mu, že po něm lezou ještěrky a další havěť. Kněz přislíbí pomoc. Ještě ten den se Rozsívka dostává do brněnského blázince.

Honza Valných
Vypravěčem příběhu je učitel, jehož žákem byl Honza Valný. První den školního roku jako jediný nepřijde z nováčků Honza, proto se učitel zastaví u něj doma a žádá matku, aby ho dovedla. Příští den se ve škole už objeví, ale začnou mizet věci žáků. Ví se, že Honza krade, tak mu prohledají kapsy. Nachází v nich všechny ztracené věci. Učitel mu domluví a na čas je klid. Po čase se učitelovi ztratí nůž a je nalezen u Honzy. Učitel mu opět domluví. Místo krádeží začne mít problémy s psaním písmenek. Ale nakonec ho pochválí slečna ze zámku, a to ho více motivuje. Za čas přijde do školy s ránou na hlavě a žáci řeknou učiteli, že mu to udělala jeho matka. Za několik dní Honza onemocní, ale matka odmítne poslat pro doktora přes prosbu učitele. Za pár dní Honza umírá.

Stařečkův poslední soud
Stařeček, vlastník vinného sklípku, jako každý den si zašel do sklípku udělat soud. Vtáhl do násosky bílé víno a naplnil skleničku bílým vínem, ale náhle přeběhl stařečkovi mráz po zádech. Cítil se opravdu divně. Poté vtáhl červené víno a naplnil skleničku červeným. Postavil obě skleničky vedle sebe. Náhle jako by zavrávoral. Poté započal soud. Bílé víno si začalo stěžovat, že červené mu zabilo slepici. Stařeček odsoudí čin červeného a poté vypije polovinu sklenice červeného. Červené víno si začalo stěžovat, že bílé mu jabloň osekalo. Stařeček odsoudí opět tento čin a vypije polovinu bílého jako trest. Pak odsoudí spor vín a červené vlije do bílého a přelije míchanici do sklenice od bílého vína. To vše potom vypil a spor byl zažehnán. Tyto soudy vykonával stařeček velice často. Po soudu vyšel ven ze sklepa a udělalo se mu špatně. Necítil se ten den moc dobře. Po cestě domů potkal svou vnučku, která očekávala od něj jablíčko jako každý den, ale stařeček neočekávaně zapomněl. Stařeček navíc zbledl a chtěl si sednout, ale spíše spadl. Vnučka zavolala pomoc, ale za dva dny zemřel.

Terka
Děj se odehrává na moravské vesnici, kde se právě koná odvod na vojnu. Terka se loučí se svým milým Josefem. Je už těhotná, ale ne vdaná. Josef slibuje, že na ni na vojně nezapomene, že si ji vezme. Terka se dočká pohoršených pohledů okolí a kritiku od rodičů. Josef ji neustále píše a pro Terku je každý dopis aspoň trošičkou štěstí. Po čase porodí syna a dá mu jméno Pepa. Josef píše čím dál méně, ale slíbí, že přijde na hody podívat se na syna. Na hody přijíždí domů, ale bohužel se na syna nepřijde podívat. Terka je nešťastná, ale její matka vezme malého Pepíka a sama dojde k Josefovi domů. Josefův otec zakáže, aby si Josef vůbec bral Terku, a řekne Terčině matce, že budou finančně přispívat na Pepíka a ať se zastaví k advokátovi. Terce se zhroutí všechny naděje, v noci vezme do náruče svého syna a chce se s ním vrhnout do studně. Nakonec ho položí zpět do peřinek a následující den jde jako obvykle na panské pole.

Božek
Božek, místní samotář, žil v zašlé chaloupce. Svou manželku pochoval a jeho syn se odstěhoval a nikdy mu pořádně ani nenapsal. Jednoho dne o něj projeví zájem jedna vdova. Žertuje s ním, vaří mu, až se spolu domluví, že se vezmou. Před svatbou se vdova rozhodne přestěhovat nějaké věci z jeho domu k ní. Stále více věcí a peněz se stěhuje z jeho chaloupky, až mu nakonec vdova řekne, že si ho nevezme a věci a peníze už nevrátí. Božek ještě více zatrpkne. Božka stíhá další pohroma. Onemocní a ví, že je to jeho poslední chvilky života, proto požádá sousedova syna, aby jel za jeho synem do Brna a přemluvil ho, aby přijel do vesnice kvůli jeho sepsání závěti. Syn odmítne přijet, jelikož je mu jasné, že je jediným dědicem a navíc si nemůže z práce odejít, jak chce a trávit čas v takovém zapadákově. Božek je zklamán, ale nakonec si nechá sepsat poslední vůli. Do toho přijde jeho syn, který se připojí k sepisování. Božek odkáže vše svému synovi. Poté se má syn rychle k odchodu kvůli práci. Zapadnou za ním dveře a Božek má plné oči slz.

V lese
Lesem prochází myslivec se svým psem. Po cestě potkají několik čerstvě uříznutých větví, které někdo ukradl. Po kousku cesty potkají stařenku, jež sbírá klestí na trávnici. Myslivec jí trávnici se dřevem zabaví a vyžene ji pryč. Pomalu se blíží k vesnici, a když zrovna vychází z lesa ven, potká děvče ve vyspravovaných šatech, v děravých botách s omrzlýma rukama. Zjistí, že je dcerou stařenky a dá jí peníze na chleba, aby stařenka měla jak nakrmit děti.

Parlament
V dědině Lidečko si zvolili nového starostu Antoše Stéskala. Jako pyšný starosta hned započal práci a slíbil své dědině novou silnici, která měla vést skrz Lidečko a měla sloužit obyvatelům naproti stávající silnici, jíž využívali panští volové a místní fabrika. Starostovi se podaří svůj záměr prosadit, a tak se v Lidečku objeví inženýři, který mají vyměřit novou silnici. Nová silnice bohužel přepůlila několik pozemků, proto se zvedlo několik nesouhlasných hlasů majitelů pozemků, ke kterým se postupně přidává více lidí. Opozice roste a usmyslí si, že přezkoumá účty, které předložil starosta. Najdou několik drobností, jež se snaží použít proti němu. Starostova pýcha je zlomena, chodí jako tělo bez duše. Pak ale dostane spásný nápad a předá radním nově vypracované účty, kde početnou část zaplatil sám. Radní užasnou, pak pochvalně pokývají hlavou a jdou do hostince slavit. Přesto starosta odmítne se znovu pustit do stavby silnice.

Bavlnkovy ženy
Hlavní postavou příběhu je Bavlnka, který spokojeně žije ve své chaloupce s manželkou Josefkou a dcerou Sefkou. Jeho manželka je těhotná a Bavlnka má obavy o její život, protože měla už problémy při prvním porodu a dokonce i doktor je varoval před dalším těhotenstvím. Jeho černé myšlenky se vyplní a jeho žena zemře. Na smrtelné posteli leží jeho mrtvá žena a vedle ní mrtvý syn. Po letech smutku dá na radu místních a znovu se ožení. Vezme si Verunu Dostálovou přesto, že se šíří řeči o její lásce k alkoholu. Náhodou jednoho dne v hospodě zjistí, že zde byla jeho dcera a chtěla kořalku údajně pro něho, ale ve skutečnosti byla pro Verunu. Se vztekem dostane z dcery pravdu a dohádá se s Verunou. Přestane se svou ženou mluvit. Po čase se usmíří, Veruna přestane pít, ale za nějakou dobu se k pití navrátí. Jeho žena je věčně namol, dokonce i vesnice o tom ví. Pak se stane velké neštěstí a jeho chaloupka shoří i s Verunou. Bavlnka je opět vdovcem, tak zanechá svou dceru u kmocháčků a vydá se do služby. Zde se seznámí s energickou Madlenou, kterou si vezme. Ví se o ní, že měla nemanželské dítě, jež bohužel zemřelo. Madlena ho začne po čase podvádět a Bavlnka už nemá síly, aby bojoval. Proto jeho přítel se domluví s pár přáteli s vesnice a navštíví Madlenu doma. Zde ji nachytají s milencem, a tak je sváží dohromady a vytáhnou ven, kde po nich hází bahno. Poté se Bavlnka se svou nevěrnou ženou odstěhuje za službou do Brna. Za pět let se vrací do Těšan a opilý Bavlnka vypráví v hospodě, jak mu žena zběhla k vojákům a zamilovala se do jednoho z nich. Za chvíli se otevřou dveře a objeví se tu zničehonic zubožená Madlena, která prosí Bavlnku o odpuštění. Vezme ji na milost, ale za čtrnáct dní umírá Madlena na zápal plic...