Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Alpress v Praze roku 2017 (1. vydání tamtéž). Z německého autorizovaného vydání a z holandského originálu Tagebuch der Anne Frank přeložil Gustav Janouch. Počet stran: 285. ISBN: 978-80-7543-424-1.

OBSAH:

Deník Anny Frankové napsala, překvapivě, Anna Franková, židovská slečna, v průběhu druhé světové války.
Na začátku knihy píše o svém životě před tím, než se museli s rodinou přestěhovat do zadního domu. Vypráví o své škole, o svých kamarádech a chlapcích, kterým se líbí.
Jednoho dne ale přijde předvolání pro Annina otce, Otta Franka. Naštěstí na to už nějakou dobu čekali a měli připravený úkryt. Tímto úkrytem se stala zadní část firmy pana Franka. Tuto část domu začali nazývat jako zadní dům.

Asi po týdnu žití v zadním domě se k nim přistěhuje i rodina van Daanova. Ti sestávají z paní a pana van Daana a jejich syna Petra.
Anna popisuje všední dny v zadním domě, svoje pocity, myšlenky a vztahy s dalšími obyvateli domu. Svěřuje se svému deníku, jak se citově vzdaluje své matce, jak se přibližuje otci nebo o své jakoby dokonalé sestře. Píše i o marnivosti paní van Daanové a jejího manžela. Vypráví i svých zálibách, jakož jsou například římská a řecká mytologie nebo učení jazyků.

Po nějaké době se k nim nastěhuje i pan Düssel, s tím je Anna jako na ostří nože a často se dostávají do sporů. Zároveň si zlepšuje vztahy s van Daanovými a dokonce se zamiluje do Petra.
Popisuje, jak strádají a chybí jim jejich bývalý život. Všichni chtějí, aby už válka skončila.

Anna strávila v zadním domě dva roky, poté naneštěstí do zadního domu vlétla takzvaná zelená policie a všechny odvedla do koncentračního tábora. Přežil jen Annin otec, Otto Frank, jenž se po válce vrátil zpět do Nizozemska a vydal Annin deník.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Anna - veselá, mladá, inteligentní
paní van Daanová - chamtivá, malicherná, elegantní
Otto Frank - důvěryhodný, čestný, milý

OSOBNÍ NÁZOR:

Když jsem deník četla, viděla jsem Annu růst, fyzicky i psychicky. Anna na začátku deníku není ta samá Anna jako ta na konci. Cítila jsem, že jsem Annu poznala nebo aspoň tu Annu, kterou byla, když psala zápisy do svého deníku. Její příběh jsem samozřejmě znala už předtím, ale o to bylo čtení o Anniných trápeních, ale hlavně o jejích nadějích a touhách, těžší. Po přečtení deníku jsem si uvědomila, že ve druhé světové umírali skuteční lidé, jednotlivci, osoby jako já nebo mí přátelé. Nedokážu popsat vše, co jsem po přečtení knihy cítila, a tak knihu doporučuji všem - přečtěte si Deník Anny Frankové.