Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Anna Franková byla Židovka. S rodinou uprchla z Německa do Amsterdamu, protože začalo pronásledování Židů. Jenže válka brzy začala i v Holandsku, tak jim nezbylo nic jiného, než se společně s ještě jednou rodinnou schovat do zadního traktu obchodu, kde přečkali skoro celou válku. Anna Franková dostala k narozeninám malý sešitek, do něhož si psala deník. Protože měla pocit, že jí nikdo nerozumí a s nikým se nedá moc dobře mluvit, adresovala deník fiktivní postavě jménem Kitty. Deník je tak trochu vlastně jako dopisy. Anna Franková ve svém deníku popisuje své dojmy, pocity a všechno ostatní ze života ve stísněných podmínkách. Byly tu problémy s ostatními, s WC a hygienou, navíc museli jednat hodně tiše, aby nevzbudili podezření. Jídlo sehnali jejich přátelé-křesťané na černém trhu a celé dva roky jim ho nosili. Židé neměli příliš kontakt se světem, pronikly k nim jen některé zprávy. Věděli, že odvádějí Židy a na koho to přijde, ten zmizí a už ho nikdo nikdy nespatří. Křesťané jim také sháněli další potřeby, protože Židé vůbec nesměli vyjít. Deník psala Anna, když jí bylo 13-15, což je relativně nízký věk na to všechno. Její myšlení se časem mění. Anna Franková se cítí trochu provinile vůči ostatním Židům, kteří byli odvedeni. Uvědomuje si, že kdyby se neukryli v zadním traktu, byli by teď kdovíkde s ostatními, a tak je tahle situace ještě poměrně dobrá. Kniha je velmi smutná, hlavně když víme, že měsíc před koncem druhé světové války ona i se svými příbuznými (kromě otce, který vydal její deník) umírá v koncentračním táboře. Vidíme plány, které měla do budoucna a které se už nikdy neuskuteční. Kniha by možná nebyla tak hrozně depresivní, kdybychom neznali smutný konec Anny Frankové.