Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2014 (14. vydání tamtéž). Z francouzského originálu Le petit prince přeložil Richard Podaný. Počet stran: 93. ISBN: 978-80-00-03424-9.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

• francouzský prozaik, publicista, letec; patří do meziválečné literatury, představitel realismu
• šlechtický původ, studoval ve Švýcarsku a Paříži
• odmalička se zajímal o letectví a psal básně
• jmenován Rytířem Čestné legie
• zahynul při průzkumném letu za 2. světové války
• psal humanistické příběhy, čerpá z vlastní zkušenosti letce
• příběhy prostoupeny filozofickými úvahami o smyslu života

CHARAKTERISTIKA DÍLA:

Pohádková alegorie jak pro děti, tak dospělé

HLAVNÍ POSTAVY:

pilot - hlavní postava knihy, vypravěč; rozumí si s malým princem
malý princ - imaginární postava z planety B 612; malý, blonďatý chlapeček; představuje nevinnost; zvídavý, snaží se porozumět světu; miluje západy slunce; rozkošně se směje
květina - pyšná, domýšlivá; skrývá své city; má prince ráda, ale pořád mu přikazuje, jak se o ni má starat
liška - chytrá; nechá se ochočit princem; učí ho přátelství
král - oblečen v purpuru a hermelínu, sedí na trůně a jeho plášť zakrývá celou planetu; chce všemu vládnout - říká, že vládne hvězdám, ty ale nikomu nepatří; jmenuje prince jako svého velvyslance
domýšlivec - chce být obdivován, ale na jeho planetě nikdo jiný není; slyší jenom chválu
pijan - zlomený, nešťastný a osamocený; pije, aby zapomněl, že pije
byznysmen - zaneprázdněn počítáním hvězd, myslí si totiž, že jsou jeho a považuje se tak za bohatého; přesný a dělá prý vážnou práci, na malého prince vůbec nemá čas
lampář - rozsvěcuje jedinou lamu na své planetě a ukazuje tak, kdy je noc a den, jeho planeta se však točí rychleji, a proto si nemůže odpočinout; je věrný svému příkazu
zeměpisec - myslí si, že je nejdůležitější na světě; tvoří mapy, ale nikdy neopustil svůj stůl, aby prozkoumal svoji planetu

DĚJOVÁ LINIE:

Autor tvoří knihu jako vzpomínku na setkání s malým princem, jenž výrazně ovlivnil jeho život.
Začíná vzpomínkou na dětství, kdy nakreslil zavřeného a otevřeného hroznýše. Dospělí však jeho kresbu vidí jako klobouk a zde začíná autorův první rozpor se světem dospělých. Vypravěč je zklamán a ztrácí motivaci ke kreslení. Místo toho se z něj stává pilot a cestuje po všech zemích.

Jednou ale havaruje v pusté Sahaře. Zde se náhodou setkává s malým princem. Ten po něm chce, aby mu nakreslil beránka. A po několika marných pokusech nakreslí pilot bedýnku a říká, že beránek je uvnitř. Malý princ je šťastný.
"Právě tak jsem si to představoval," říká.
Poté pilot rozmlouvá s princem, jenže ten nemá rád otázky; spíše je ten, co je klade (a když jednou nějakou položí, vždy se domáhá odpovědi) a někdy se sám o něčem rozpovídá.

Autor zjišťuje, že malý princ je z malinkaté planetky B 612, kde má dvě aktivní a jednu neaktivní sopku, které poctivě vymetá (i tu vyhaslou, protože člověk nikdy neví). Dále na jeho planetě rostou baobaby, které musí pravidelně vytrhávat, aby mu planetku nezničily (jak se stalo v případě lenocha). A také jednoho dne k němu přiletělo semínko, z něhož vyrostla květina. Ta je namyšlená a říká, že je jediná svého druhu. Princ se o ni stará, ale když vidí, že jí není nic vhod, rozhodne se svoji planetku opustit a vydat se do světa. Květina má však prince ráda a pláče, že odjíždí.

Princ se nejdříve vydal na okolní asteroidy. Na prvním bydlel král, jenž si z prince hned udělal poddaného. Pořád jen poroučí a říká, že jeho příkazy jsou rozumné. Chce si prince na své planetě udržet, aby měl komu vládnout. Ale ten z jeho planety odcestuje.

Na druhé planetě se setkává s domýšlivcem. Ten ho vítá jako svého obdivovatele. Chce, aby mu princ tleskal a za to pozvedává svůj klobouk. Princ se tím však za chvíli unaví a cestuje dále.

Setkává se s pijanem. Ten pije, aby zapomněl, že pije, protože se za to stydí. Zde je princova návštěva velmi krátká a smutná.

Na další planetě bydlí byznysmen. Ten pořád počítá a přepočítává hvězdy, o kterých si myslí, že jsou jeho. Je v tom velmi přesný, ale rovněž neustále zaneprázdněný. Princ mu vyčítá, že je tím velmi neužitečný a cestuje dál.

Čeká ho setkání s lampářem. Ten je věrný svému příkazu a neustále rozsvěcuje a zhasíná lampu, aby ukázal, že je den nebo noc. Nemá však ani chvíli odpočinku a ani na výzvu prince se nezastaví, přestože na jeho planetě nikdo jiný nežije.

Jako poslední princ přistane na větší planetě, kde žije zeměpisec. Je velmi učený a pořád vytváří nové mapy. O své planetě ale nic neví, protože není badatel, aby po ní cestoval a objevoval ji. Poradí princi jít na Zemi.

Zde se malý princ ocitne na Sahaře, kde narazí na hada. Had mluví trochu v hádankách, ale nabízí své služby, až je bude princ potřebovat. Potká také květinu, která mu řekne, jakým směrem jsou lidé.
Poté se princ ocitne v zahradě plné růží, což je stejný druh květiny jako na jeho planetě. Je z toho nešťastný, protože si myslel, že ta jeho je jediná svého druhu. Objeví se zde však liška a nechává se princem ochočit. Také mu vysvětluje, jaké je pravé přátelství a ukazuje mu, čím pro prince je jeho květina jedinečná.
Na své cestě se princ potká i s výhybkářem a obchodníkem, co prodává pilulky utišující žízeň, aby člověk ušetřil svůj čas.

A tak se příběh opět vrací na poušť za malým princem a letcem. Už jsou spolu na poušti 8. den a letci se pořád nepodařilo opravit letadlo. K tomu mu už došla pitná voda a bojí se, že na poušti zemře. Společně se vydávají hledat studnu, kterou nakonec opravdu naleznou a voda z ní je pro oba mnohem cennější tím, jak do jejího hledání zapojili i vlastní úsilí.
Dalšího dne se pilotovi konečně podaří opravit letadlo a vidí malého prince rozmlouvat s hadem. Malý princ se totiž ten den vrací zátky domů, potřebuj k tomu však, aby ho had uštkl a on se tak osvobodil ze svého těla. Je z toho smutný a chce po letci, aby se na to nedíval. Ten však jde s malým princem a naposledy spolu rozmlouvají. Na památku nakreslí princi náhubek, aby mu beránek nesnědl květinu, a na oplátku mu princ povídá: "Já budu na jedné z hvězd bydlet, budu se na jedné z nich smát, a až se podíváš v noci na oblohu, bude to pro tebe, jako by se smály všechny..."

Na závěr autor popisuje, že si koupil sadu pastelek a učí se znovu kreslit.

TÉMA:

Střet dospělého a dětského pohledu na svět

HLAVNÍ MYŠLENKY:

• skrze postavy vystupující v knize autor kritizuje různé charakterové vlastnosti lidí-dospělých (pijanství, lakota, touha po moci, ...)
• ukazuje nespokojenost s tehdejší společností
• vyzdvihuje dětskou zvídavost, fantazii a bezprostřednost, s kterou vnímají svět
• poukazuje na hodnotu přátelství, nutí k zamyšlení

JAZYK A STYL:

• spisovný a jednoduchý jazyk, aby byl blízko i dětským čtenářům
• časté zdrobněliny
• přímá, nepřímá řeč, vnitřní monology letce
• často použity jazykové prostředky jako metafora, personifikace, hyperbola, symboly... (liška = chytrá; růže = krásná; baobab = expanzivní a pustošivé zlo)

KOMPOZICE:

• děj se vyvíjí chronologicky, ale autor na tyto událostí vzpomíná = retrospekce; ta je použita rovněž při vyprávění malého prince
• ich-forma, ve vyprávění malého prince er-forma
• 27 krátkých kapitol číslovaných římskými číslicemi
• často proloženo kresbami autora