Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Francouzský spisovatel 20. století, jenž byl aktivním pilotem a jako pilot i zahynul při plnění bojové úlohy ve 2. světové válce.

DĚJ:

Chtěla bych tomu, kdo tuto knížku nečetl, trošku přiblížit děj. Začátek příběhu se odehravá na poušti, kde jeden mladý pilot letadla havaruje. Jednoho dne, kdy se pokouší své letadlo opravit, potká malého prince. A Malý princ mu začne vyprávět svůj příběh. Spadl na zem ze své malé planetky, která byla strašně malinká. Každý den musel vykopávat kořínky baobabu a vymetal vyhaslé sopky. Jednou mu mezi kořínky baobabu vyrostla růže. Zprvu byla spíše zahleděná do sebe a o malého prince se nezajímala, ale když jí řekl, že odjíždí, ukázalo se, že ho měla ráda - bylo jí to líto, jak se k němu chovala. Při své cestě na Zem potkal spoustu jiných planet, ale žádná ho nezaujala tak, aby na ní zůstal. Na těch planetách se totiž střetával s všelijakými podivíny uzavřenými do jejich malého a omezeného světa a nebyl mezi nimi nikdo, s kým by byl schopen žít a kdo by byl nějak užitečný. On byl užitečný své květině, že ji každý den zaléval a své planetě, protože ji zbavoval baobabů a vymetal sopky. Když přiletěl na Zem, první, koho potkal, byl had. Ten mu řekl, že když se bude chtít vrátit domů, že mu pomůže. Potom potkal lišku a ta mu řekla, že když si ji ochočí, tak už nebude pro něj liškou, jakých jsou na světě statisíce, ale že bude jeden druhého potřebovat a že bude on pro ni tím jediným a naopak. A tak si ji ochočil. Ke konci příběhu hledají oba studnu, protože letcovi došla voda a stroj stále ještě neopravil. Nakonec ji našli a druhý den se Malý princ nechal uštknout hadem a vrátil se na svou planetku.

V této knize jsou pohadkovým příběhem vyjádřeny velmi důležité myšlenky, na které se ale bohužel v dnešní době hodně zapomíná. Pojem láska je vyjádřena jako odpovědnost. Stáváš se navždy odpovědný za to, co jsi k sobě připoutal. On je odpovědný za růži, protože k ní našel vztah a ona k němu, žijí spolu, jsou na sobě závislí a mají se rádi. Princ teď nemůže jen tak odejít z jejího světa, protože by ji zranil. Růže by mohla i zahynout, a ne možná proto, že by ji neměl kdo zalévat. Ale ze ztráty svého prince a z toho, že by se jí třeba i zhroutil svět a smysl jejího života.
Další myšlenka, se kterou jsem se tam setkala, je myšlenka domova. Malý princ opustí svůj domov a cestuje, navštěvuje jiné planetky a jiné bytosti, nikde však nezůstane. Navštíví i zemi, kde prožije určitý příběh, ale i tady jej to nutí vrátit se na svou planetku. Nepřestává na ni myslet, vzpomínat a rozhoduje se pro návrat i za cenu uštknutí hadem a řekněme fyzické smrti. Co je pro nás vlastně domovem? To, kde na nás někdo čeká, kde se cítíme dobře, kde je cosi nedokončeného a dokončeno by být mělo. Domov je tam, kde život má smysl. Proto nenalezl domov na hromadě bohatství nebo v říši lenivosti, marnivosti, prázdnoty.

Stojí za to zapamatovat si slova Malého prince, že důležité je to, co je očím neviditelné. Přiblížím to na příběhu, kdy letec s Malým princem putovali pouští a hledali vodu. Nakonec po dlouhé pouti nalezli studnu s rumpálem a okovem, jakoby připravenou pro ně a pro tuto chvíli. Malý princ pil se zavřenýma očima, pod hvězdnou oblohou a s velkou chutí. Voda v tento okamžik přestala mít podobu pokrmu, ale měla chuť dárku, vánočního stromku a úsměvů okolo něho. Tedy něčeho, co ve vodě nevidíme, ale co v dané situaci pro ně voda vlastně byla. Podstatu věci nepoznáme očima a na první pohled. Je to záležitost dlouhého poznávání, pochopení, snahy, touhy. Z tohoto pohledu dnešní svět, tvořený přemírou obrazů, je vlastně strašně povrchní. Správně vidíme jen srdcem.

VLASTNÍ NÁZOR:

Tato knížka se mi velice líbila svým pohádkovým dějem, kde i přes nenáročnost děje byla zachycena spousta zajímavých a poučných myšlenek, nad kterými by se měl každý zamyslet.