Menu
Saint-Exupéry Antoine de (*29.06.1900 - †31.07.1944)
Malý princ (4)
Vydalo OTTOVO nakladatelství s.r.o. v divizi CESTY, nakladatelství a vydavatelství, v roce 1998.
Ilustrátor Antoine de Saint-Exupéry Jak vlastně popsat tuto pohádku pro děti, ve které je mnoho moudrých a hlubokých myšlenek, které často pochopíme až po vícerém přečtení této hubené ač nádherné knížky? Můžou ji číst malé děti jako pohádku o Malém princi, ale také ji mohou číst dospělí, kteří ji mohou brát jako knížku, která jim obohatí život a díky ní si mohou ujasnit mnoho věcí. Malý princ je založen na hlubokých citech, na dětské fantazii, je krásný, ale zároveň velmi smutný a příliš reálný, proto si nejsem jistá, že to je jen pohádka. Je to příběh plný lidskosti, lásky a pochopení. Na to, jak je tato kniha tenká, skrývá v sobě tolik moudra, kolik není ani v některých tlustých a mnohem obsáhlejších knihách.
Jak popsat hlavní postavu Malého prince? Postava Malého prince je éterickou bytostí se zlatými vlasy, jemnými rysy v obličeji a jasnou pletí. Na malém princi není hlavní jeho zevnějšek, ale především jeho niternost. Je velmi pracovitý a dokazuje to v knize mnohokrát. Například, když bydlel na své malé planetce, každý den vytrhával malé rostlinky baobabů, což jsou stromy, které ze začátku vypadají jen jako neškodný plevel, ale když vyrostou, roztrhnou planetku. To svědčí i o tom, že Malý princ je pečlivý a svou práci dělá precizně. Také vymetal tři sopky a staral se o pořád nespokojenou růži. Ta po něm pořád něco pochtívala, skoro nikdy nepoprosila, nepoděkovala a ani nebyla princi vděčná, ale malý princ ji přesto pořád opečovával a ve všem se jí snažil vyhovět. Velmi ji miloval a říkal jí, že je jeho jedinou růží, a proto se o ní musí starat. Růže toho zneužívala, ale princ si nikdy nestěžoval a dál ji miloval. Ale jaká to byla láska? Miloval ji doopravdy? Jeho růže byla jediná a nejhezčí. Na jeho planetce rostla řada květin, ale žádná se růži nemohla vyrovnat, protože ráno vyklíčily a večer zase uvadly. Ale růže ta jednoho dne vyklíčila, potom rostla a nakonec i vykvetla. Princ se o ni staral, zaléval ji a stínil před Sluncem a větrem. Pro něj byla jedinou. Když byl Malý princ na planetě Zemi, poznal mnoho růží, ale žádná se nepodobala té jeho, až mu liška vysvětlila, že se jí žádná nemůže podobat, protože se jim nevěnoval. Při pohledu na hvězdy (planety) září všechny, ale nejjasněji jeho rodná planeta B612. Proto se mu zdá, že jeho růže je nejhezčí a žádná jiná nemůže být hezčí.
Jedna z velmi důležitých postav je liška, kterou si princ ochočí, ale když ji opouští, je z toho smutná. Liška je moudrá a často je Malému princi kamarádkou, oporou i zpovědnicí. Princ se s ní setkává v okamžiku, kdy bloudí po Zemi a hledá lidi a kamarády. Začne se s ní bavit, ale liška mu řekne, že si ji neochočil.
"Co to znamená ochočená?" "Je to něco, na co se moc zapomíná," odpověděla liška. "Znamená to vytvořit pouta..." "Vytvořit pouta?" "Ovšem," řekla liška. "Ty jsi zatím pro mne jen malý chlapec podobný statisícům jiných malých chlapců. Nepotřebuji tě a ty mě také nepotřebuješ. Jsem pro tebe jen liška podobná statisícům lišek. Ale když si mě ochočíš, budeme potřebovat jeden druhého. Budeš pro mne jediným na světě a já zase pro tebe jedinou na světě..." "Začínám chápat," řekl malý princ. "Znám jednu květinu...myslím, že si mě ochočila..."
Princ má velmi silná citová pouta jak k lišce, tak k růži. Lišku si ochočí při svém putování po Zemi a tak se pro ni stane jediným chlapcem a ona se pro něj stane jedinou liškou. Jeho trápení se stane i jejím a naopak. Oběma se změní život. Liška už se nehoní jen za slepicemi a lidé nehoní jen ji, ale v liščině srdci nachází místo i Malý princ. Pouto, které vzniklo mezi princem a liškou bylo velmi silné, a tak když princ pocítil, že se musí vrátit k růži, bylo oběma velmi smutno. Ale princ věděl, že se musí o svou růži postarat, že za ni má zodpovědnost, a proto musel lišku opustit.
Tato knížka od Exupéryho je především zaměřená na dětskou fantazii, dětský cit a také dětskou duši. Popisuje, jak se liší problémy malých dětí od problémů dospělých. Dospělým se zdá, že děti mají jen malinké problémky, které nemá ani cenu řešit, ale dětem tyto problémky přijdou jako problémy a musí je vyřešit. Rodičů se ptají: "Proč jsou hvězdy tak daleko?" A rodiče odpovídají, že to tak je, ať je nezatěžují takovými hloupostmi, že musí pracovat. Já například vím, že hvězdy nejsou hvězda, ale jsou to Slunce v jiných galaxiích. A jsou daleko proto, protože byl velký třesk a ony se rozletěly daleko od sebe. Ale proč by to nemohlo být i jinak? Třeba mě napadá, že hvězdy jsou daleko kvůli tomu, abychom na ně nedosáhli a nemohli je ukrást, protože dnešní svět je plný chamtivců a za chvíli by byla noční obloha černá a bez jasu a třpytu. Také mě napadá, že jsou daleko kvůli tomu, aby nějaké daleko bylo, abychom si mohli představovat, jak to tam vypadá. Ale proč dospělí takhle neodpoví svým dětem? Proč s nimi nediskutují? Nemají čas, protože pracují a hlavně už je nakazil názor vědců a badatelů, že je to vědecky dokázáno. Mají daleko menší představivost než děti. Když malý chlapec na začátku knihy namaluje hroznýše, který polyká slona, dospělí si myslí, že je to jen klobouk, chlapce to odradí a nikdy se nenaučí malovat. Děti mají velkou fantazii a rodiče neumí pochopit jejich nápady. Nemají čas s nimi řešit dětské problémy, mnohdy nedokáží pochopit jejich malůvky. Děti zase nedokáží pochopit, že rodiče na ně nemají čas, protože téměř pořád jen pracují. Toto vše obsahuje tato tenounká kniha. Střetává se v ní dětský svět plný iluzí se světem dospělých, kde vládne přetvářka a faleš.
Malý princ cestuje na jiné a jiné planetky, poznává nové lidi a s nimi i jejich rozdílné vlastnosti. Nikdy však nedokáže pochopit, proč většina myslí jen na sebe, proč je byznysmen sobecký, proč se geograf jen vymlouvá, proč si král myslí, že vše ovládá, proč se opilec stydí, ale přesto neustále pije, proč domýšlivec myslí jen na sebe... Malý princ se nikdy nenechá odbýt jen neúplnou odpovědí nebo výmluvou ani nás nepoučuje, neříká nám, že to, co děláme, je špatné, ale jen se ptá dalších postav v knížce a my se nad jeho otázkami musíme zamyslet. Nakonec zjistíme, že jsme se ze situací v knize poučili.
Tato kniha nejsou jen pouhá prázdná slova, je psána srdcem. Malý princ není obyčejnou knihou, ale otvírá lidem srdce. Sám autor v knize píše: "Ale oči jsou slepé. Musíme hledat srdcem."
A tato jeho kniha to dokazuje. Nikdy bychom ji nemohli pochopit, kdybychom se nedokázali vcítit do situace Malého prince a k tomu potřebujeme mít otevřené srdce. Exupéry musel mít své srdce otevřené dokořán, když dokázal napsat tento pravdivý příběh, ale zároveň musel mít duši dítěte, aby mohl psát o princi a dětských citech. Přečteme ji bez obtíží za pár hodin, ale přesto se u ní nezasmějeme, ale budeme nuceni o ní přemýšlet, jelikož je plná hlubokých citů a myšlenek.
Myslím si, že tuto knížku musíme přečíst vícekrát, abychom pochopili vše, co se v ní odehrává, abychom pochopili alespoň část hlubokých myšlenek, které jsou často hodně skryty. Pokaždé, když ji člověk čte znovu, najde něco, co při minulé četbě nenašel. Pokaždé si můžeme obrázek na tuto knížku doplnit a skládat jej jako mozaiku. Často se po dalším přečtení malinko změní i pohled na Malého prince. Názory se liší i podle věku čtenáře. Když jsem ji četla mladšímu bráškovi před spaním, bral ji jen jako pohádku o princi, který cestuje vesmírem z planety na planetu, který může žít mimo planetu Zemi a bydlí někde daleko ve vesmíru. Ale když jsem se ptala mé babičky, měla na tuto knihu naprosto rozdílný názor. Spíše se snažila přijít na všechny myšlenky autora. A některé jiné věci, které byly třeba i odrazem lidských vlastností a myšlenek, které se dají použít v reálném životě. A proto mohu z vlastní zkušenosti říct, že každá věková kategorie má na tuto útlou knížku rozdílný názor.
Zdroj: puldice, 29.11.2005
Související odkazy
Diskuse k výpisku
Antoine de Saint-Exupéry - Malý princ (4)
Aktuální pořadí soutěže
- Do soutěže se prozatím nezapojil žádný soutěžící.
- Přidejte vlastní práci do naší databáze a staňte se vítězem tohoto měsíce!
Štítky
eduard bass konkretni čas je hráč kurs má bohema počítačová hra cesta do neznáma kam až se může výroba oceli Dům bernardy albové po modr výrazové prostředky mlynář skype svítání nejkrásnější+okamžik Jak p velké otazníky Oblíbené figaro Reklamy kolem nás sázení stromku ostrov doktora flamel duma zvířecí farma Svět je malý maturity droga jarní květiny
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 705 942 615
Odezva: 0.03 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí