Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Z francouzského originálu Le Petit Prince (nakladatelství Gallimard, Paříž, 1946) přeložila Zdeňka Stavinohová, nakladatelství Albatros, Praha, 1994.

MÍSTO DĚJE:

Na různých planetách a v poušti na Zemi.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Malý princ - mladý, čistý, nevinný, roztomilý, nezkažený, citlivý, věrný, milující, křehký, hodný, upřímný, rozumný, má rád západy slunce a svoji květinu, o kterou se stará
Autor - dospělý, letec, samotářský, snílek
Princova květina - domýšlivá, marnivá
Král - panovačný; myslí si, že je rozumný, potřebuje si dokazovat svou autoritu
Domýšlivec - slyší jenom chválu, samolibý
Pijan - nešťastný, osamělý
Byznysmen - zaměstnaný, vážný, nebaví se o hloupostech, nemá čas, zaneprázdněný, přesný
Lampář - pracovitý, věrný příkazu
Zeměpisec - myslí si, že je nejdůležitější na světě
Liška - trochu znuděná, potřebuje přítele
Výhybkář, obchodník - postiženi spěchem a hektických způsobem života na Zemi, který nemá smysl

OBSAH:

Autorovo letadlo mělo poruchu a on přistál v poušti. Setkal se s malým princem, který přišel z jiné planety, a spřátelili se spolu. Malý princ po něm chtěl, aby mu nakreslil beránka. Byl spokojen, když mu letec nakreslil bedničku. Představoval si, že je beránek v bedničce. Princ mu vyprávěl svoje vzpomínky. Odešel ze své malinké planety, na které jsou tři sopky a jediná květina, protože se svou kytkou měl problémy. Navštívil sedm planet. Na první planetě byl král, jenž žil sám a chtěl někomu vládnout. Myslel si, že vládne celému vesmíru. Viděl v princovi svého poddaného. Na druhé planetě žil domýšlivec, který v každém viděl svého obdivovatele. Na třetí planetě žil pijan. Na čtvrté byznysmen, který počítal hvězdy. Myslel si, že mu patří. Na páté planetě žil lampář, který rozsvěcoval a zhasínal lampu. Ale jeho planeta se točila tak rychle, že ji rozsvěcoval nebo zhasínal každou minutu. Na šesté planetě žil zeměpisec, jenž považoval svoji vědu za nejdůležitější, pouze zapisoval do knih a připadal si příliš důležitý na to, aby počítal města, řeky a hory. Čeká na badatele, kteří mu podají zprávu o okolí.

Sedmá planeta, jíž navštívil, byla Země. Setkal se tady s hadem, růžemi a liškou, která se stala jeho přítelkyní, protože si ji ochočil. Díky lišce pochopil, co je to přátelství, a objevil znovu svoji lásku ke své jediné růži, která je na jeho planetě. Setkal se s výhybkářem, který mu řekl, že lidé nevědí, proč jezdí sem a tam vlakem, a navíc tak rychle. Potkal také obchodníka, který vymýšlí pilulky, díky nimž člověk nepotřebuje pít, a tím si spoří čas. Potom se setkal s letcem, který se stal jeho přítelem. Letec opravil své letadlo a našel s malým princem studnu s vodou. Duše malého prince opustila Zemi díky hadu, který ho uštknul. Malý princ nechal na Zemi svoje tělo a vrátil se ke své květině. Letec na něj bude celý život s láskou vzpomínat, obzvlášť, když se podívá na hvězdy.

CITÁT Z KNIHY:

Dospělí mi poradili, abych nechal toho kreslení otevřených a zavřených hroznýšů a zajímal se raději o zeměpis, dějepis, počty a mluvnici.

Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde...

Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: "Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry? Sbírá motýly?" Místo toho se zeptají: "Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?"

Bral vážně bezvýznamná slova, a byl proto velice nešťasten.

Je mnohem nesnadnější soudit sám sebe než někoho jiného. Jestliže se ti podaří sám sebe dobře soudit, bude to znamenat, že jsi opravdu mudrc.

Země není jen tak ledajaká planeta! Jsou na ní asi dvě miliardy dospělých. A mezi nimi je sto jedenáct králů (počítáme-li ovšem i černošské krále), sedm tisíc zeměpisců, devět set tisíc byznysmenů, sedm a půl miliónu opilců a tři sta jedenáct miliónů domýšlivců.

Měl jsem ji posuzovat podle jednání, ne podle slov.

Nemají kořeny, a to jim velice vadí (růže o lidech).

A lidé nemají představivost. Opakují, co se jim řekne...

Známe jen ty věci, které si ochočíme.

Řeč je pramenem nedorozumění.

Ale ona jediná je důležitější než vy všechny, protože právě ji jsem zaléval. Protože ji jsem dával pod poklop. Protože ji jsem chránil zástěnou. Protože jí jsem pozabíjel housenky (kromě dvou nebo tří, z kterých budou motýli). Protože právě ji jsem poslouchal, jak naříkala nebo se chlubila, nebo dokonce někdy mlčela. Protože je to má růže.

Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.

ZNAKY:

Fiktivní autobiografie, ich-forma, retrospektiva.

MYŠLENKA DÍLA:

Autor chtěl v díle ukázat lásku, upřímnost, lidskost, nezáludnost a opravdovost v postavičce malého prince.

VLASTNÍ NÁZOR:

Malý princ je moje nejoblíbenější kniha a není v ní nic, co by se mi nelíbilo.