Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

HLAVNÍ TEMATIKA:

Divadelní hra vypráví příběh třech sester - Iriny, Olgy a Mášy Prozorovové - a jejich bratra Andreje. Všichni společně žijí v jedné domácnosti v ruském provinčním městečku a neustále sní o návratu do idealizované Moskvy.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍHO HRDINY:

Jako hlavního hrdinu knihy jsem si vybral Andreje Prozorova. Tento mladý muž byl chytrý a nadaný (měl se stát profesorem), nechal se však příliš ovládat čtyřmi nejdůležitějšími ženami svého života - sestrami Irinou, Olgou, Mášou a manželkou Natašou. Na konci příběhu byl už natolik frustrovaný, že se uchýlil do světa hazardu a stal se ještě nešťastnější než předtím.

CHARAKTERISTIKA MÍSTA:

Děj knihy se odehrává na konci 19. století v provinčním ruském městečku. Celý příběh probíhá v domě rodiny Prozorovových, konkrétní scéna však není detailně popsána.

KOMPOZICE:

Divadelní hra je rozdělena do čtyřech, přibližně stejně dlouhých dějství, v žádném z nich však nenajdeme nějaký výrazný zvrat či vrchol díla. Celé drama je lyrické a "nedějové", příběh volně plyne a čtenář má pocit, že se v celé knize nic zajímavého ani důležitého neudálo. Myslím si proto, že cílem autora nebyl složitý a napínavý příběh, ale ukázka života z druhé poloviny 19. století a lidských přístupů ke štěstí a podařenému životu.

DĚJ:

Tři sestry bydlí společně se svým bratrem Andrejem a jeho ženou Natašou v jednom domě. Každá ze sester má poněkud jiný charakter, všechny jsou však hodné, smířlivé a pomáhají celé rodině. Prozorovovi neustále vzpomínají na svůj předchozí život v Moskvě a věří, že se tam opět vrátí. Nikdy k tomu však nedojde.

Děj knihy začíná v den Irininých narozenin. Příbuzní se smutkem vzpomínají na zesnulé rodiče a z jejich rozhovoru se postupně dozvídáme o poměrech, které v domě panují. Starý otec Prozorov býval vojákem, v bytě hlavních hrdinek se proto neustále shromažďují důstojníci a urputně usilují o ruku krásných paní domu. S postupem příběhu se dozvídáme, že Olga je ředitelkou gymnázia, Irina neustále střídá zaměstnání a Máša nepracuje - je manželkou školního učitele, není však ve vztahu s ním šťastná. Proto si za něj nachází náhradu v ženatém vojákovi Veršininovi. Irina je také, i přestože má práci a vysoký společenský status, nešťastná. Neví, co může od života čekat, neustále hledá lásku - na radu své sestry Olgy se tedy zasnoubí s jejich častým hostem, baronem Tuzenbachem. O Irinu se však také uchází Solený, který se stane Tuzenbachovým sokem. Oba důstojníci se proto vyzvou na souboj, při němž je Tuzenbach zabit. Po smrti svého budoucího manžela je Irina opět nešťastná a v jejím životě se nic nezmění. Mezitím přichází z Moskvy rozkaz, ve kterém se píše, že všichni vojáci musí městečko opustit a vyrazit do Polska tlumit lidové povstání. Tři sestry tedy zůstávají společně s bratrem osamoceny. Andrej už také svoji manželku Natašu nemiluje tak horlivě jako dřív. Jediným jeho životním potěšením jsou hazardní hry, ve kterých prohrává mnoho peněz a v důsledku toho zastaví i dům své rodiny. Na konci dramatu tedy nebude šťastná ani jedna postava.

JAZYK:

Kniha je napsaná současným jazykem a jedinou zvláštností, jakou jsem našel, jsou vlastní jména osob a míst.

CITÁT Z KNIHY:

OLGA: Dneska je teplo, okna máme dokořán, ale břízy ještě nerozpučely. Otec dostal brigádu a odjel s námi z Moskvy a já si dobře pamatuju, že na začátku května, touhle dobou už v Moskvě všechno kvete, všude je teplo a všude plno slunce.

Vybral jsem tento citát, protože ukazuje představy jedné z sester o Moskvě. Vše je líčeno v superlativech a celé vyobrazení je silně idealizováno.
Z úryvku se dá vycítit velký stesk a touhu po návratu do rodného města, které po celý příběh zůstává v nedohlednu. Jejich otupělost je stupňována každodenní nudou a jednotvárností, za kterou si však můžou sami. Izolace od centra dění pouze zvyšuje jejich nechuť a oni sami si neumí najít smysl života.

ZAMYŠLENÍ:

Divadelní hra na mě působila rozporuplně. Je totiž poněkud zdlouhavá a silně lyrická, ukazuje ale také život lidí v Rusku na konci devatenáctého století. Poznáváme každodenní život, zvyky a problémy střední vrstvy ruské provincie na sklonku 19. století. Vidíme jejich znuděnost, nedostatek zájmu a chuti k životu. Jejich šedý svět jim nepřináší žádné potěšení a oni žijí od jednoho večírku k druhému.