Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1973 (3. vydání tamtéž). Portrét autora Karel Teissig. Medailón o autorovi napsal Zdeněk Pešat. K vydání připravil a ediční pozn. napsal Miroslav Heřman. Počet stran: 83.

OBSAH:

Titulní hrdina, Pankrác Budecius, je jihočeský venkovský kantora (hudebník) a učitel: těžiště jeho činnosti spočívá v hudbě včetně komponování vlastních skladeb. V jeho osobě se vlastně prolínají tři historické epochy. Po svých renesančních předcích zdědil latinizované příjmení Budecius a protestantské knížky. Jinak je ale člověkem svou povahou spíše barokním (silně zbožným), a při tom žije v osvícenství (jeho snaše políbil ruku W. A. Mozart).

Když Budeciovi zemře manželka, vyděsí ho sen, který mu připomene vinu na její smrti. Nevybíral totiž důsledně sobotáles čili sobotní plat, a tím přidělával nebožce starosti. S dvanáctiletým synkem Karlem Mariou se tedy obrátí na pokání a Budecius vytvoří své životní dílo, oratorium Archanděl Gabriel přemáhající ďábla.

Jeho hraběcí vrchnost ho proti jeho vůli přiměje, aby se oženil s komornou Lieselotte, která se do něj zamilovala, a panovačná žena jej trápí tím, že ho omezuje v muzicírování. Budecius, jenž má sklony k mystice, prosí boha o vysvobození. Přijde mor a Liselotte se uchýlí zpět na zámek, aby se ve vsi nenakazila od lidu. Budecius a syn Karel Maria v radosti z pominuvšího moru a z nově nabyté svobody opilí vyhrávají o masopustu (čímž poruší kodex pro kantory) nevhodnou píseň o krávě. Při tom je přistihne biskup a vikář, který je zároveň Budeciovým inspektorem a příbuzným. Kněží ho zbaví úřadu a odeberou mu syna. Budecius se se svými hudebními nástroji vydává na pouť jižními Čechami, na níž zestárne.

Časem se usadí ve vesnici, kde učí děti a pase skot a brav. Uprosí svou novou vrchnost, starý hraběcí pár, aby mu umožnili navštívit v Praze Karla Mariu, o němž si myslel, že je mrtev, až do chvíle, kdy mu od něj přišel dopis. Jeho syn se stal organistou ve sv. Jakubu na Starém Městě, stýká se s hudební smetánkou mozartovské Prahy a má dva synky. Otci sice vyčítá, že se proti zákroku kněží, kteří je rozdělili, neohradil, ale celkově se s ním smíří.

Próza končí tím, že se Budecius přestěhuje zpět do rodné vsi, smířený se životem a chtěje se smířit i s tamními lidmi. Ti ho uvítají. Setká se i se zestárlou Liselotte a konečně ve svém manželství nacházejí mír. Oba manželé smějí zůstat na zámku, kde je navštěvuje Karel Maria s rodinou.