Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Ilustroval, obálku a vazbu navrhl Karel Vaca. Graficky upravil Jan Wild. Vydala Mladá fronta, nakladatelství ČSM, jako svou 1652. publikaci. Vydáno mimo edice. Druhé, přepracované vydání. Praha 1961. Počet stran 120. Počet příloh 5.

HLAVNÍ POSTAVY:

Jindřich Kraus, Vili Feld

DĚJ:

Jindřich Kraus žil v sirotčinci v Belgické ulici v Praze. Tam se také sblížil s "Černým Pepe" - jeho matka bývala Češka, otec Němec. I přesto byl mezi prvními, kteří byli transportováni. Jindřich hrál vždy v sobotu fotbal. Tam si náhle všimnul Vili Felda, který patřil k bohatším, a stále přemýšlel, jestli bude v budoucnu také takový, jak se vypracovat či převýšit ho. Vili Feld se ovšem choval velmi mile. Když šli spolu z fotbalu, svezl ho taxíkem téměř až k sirotčinci. Chlapci, který neměl kde spát, nabídl ubytování. Další jeho čin, nad nimž Jindrovi zůstal rozum stát, byl ten, že mu svěřil klíče od domu, aby si Jindra mohl dojít pro míč.
Nikdo židovského původu však neušel transportu. Na práci na železnici potkal Jindra opět Vili Felda a opět měl Vili jisté výhody. Dvě ženy mu tajně přinesly vestu naplněnou jídlem, a měl dokonce ubytování ve starobinci. Oba se potkali také v Osvětimi a v Birkenau. Vězňové hráli fotbal proti vojákům SS a SA. Do mužstva byli vybráni i Jindra a Vili. Jindra hrál s velkým nasazením, chtěl ukázat Němcům, že Češi alespoň někde mohou vyhrát a dal první gól. Od té doby se s ním spoluhráči nebavili. Věděli, že výhra je jistá smrt a o přestávce se mu to snažili vysvětlit. Druhý poločas všichni hráli tak, aby prohráli, jen Jindra dal druhý gól. První gól Němců však brzy přišel, když brankář míč chytil a Němec ho dokopal i s míčem do brány. Konečný stav 5:2 pro Němce a brankář byl odveden, všichni věděli kam.
Každý den se modlili, aby nikdo z nich nešel na druhou stranu, která znamenala plyn. Vili i Jindra však tábor přežili. Potkali se opět v Praze, když se Jindra procházel se svou přítelkyní Kůstkou. To patřil Vili stále k těm lépe postaveným. Když se však po pár letech setkali v Římě, vše bylo jinak. Vili už ani nenacházel smysl života, nevěděl proč žít. Úřady mu nedaly vízum do Čech, a tak jen chodil a tloukl hlavou do zdi. Jindru požádal, aby navštívil jeho snoubenku, až bude v Praze. To ovšem Jindra neudělal. Když pak asi po roce zavolali z redakce, kde Jindra pracoval, aby okamžitě odjel na letiště, kde má vyfotografovat důležitého státníka, netušil, že se opět shledá s Vili Feldem. To bylo však naposled, co se viděli. Vili se totiž musel vrátit zpět do Říma, protože neměl vízum...