- spoluautorství Stephen Baxter
- díl v sérii: 1 (následuje: Sluneční bouře)
Po celé věky byla planeta Země bedlivě sledována Prvorozenými. Lidstvo však nic netuší - dokud se neodhodlají k činu. Během okamžiku je Země rozervána na kusy a znovu poskládána jako obrovitá mozaika. Planeta ani tvorové, kteří ji obývají, nepodléhají jediné časové přímce. Svět se promění ve skládanku jeho rozličných epoch, pravěkem počínaje a rokem katastrofy 2037 konče. Řešení lze snad nalézt ve starověkém Babylonu. Dvě skupiny ztroskotanců, dvě armády, se vydají do Babylonu s odhodláním v závodě o poznání - a rovněž o moc, která se za ním skrývá - zvítězit.
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Vydalo nakladatelství Baronet v Praze roku 2005 (1. vydání). Z anglického originálu
Time's eye (Time Odyssey) přeložil Milan Lžička. Počet stran: 400. ISBN: 80-7214-756-0.
HLAVNÍ POSTAVY:
Ta, která hledá; Ta, která se tiskne; Bisesa Duttová; Casey Othic; Abdikadir Omar; Rudyard Kipling (Ruddy); Josh White; Anatom Konstantinovi Krivalapov (Kolja); Sable Jonesová; Musa Chiromanovič Ivanov (Musa); Oka (Prvorození); Čingischán a jeho armáda; Alexandr Veliký a jeho armáda...
OBSAH:
Po třicet milionů let se planeta ochlazovala a vysušovala, až se na severu do kontinentů zařízl pevninský ledový příkrov. Pás lesů, který se kdysi rozpínal přes Afriku a Eurasii a tvořil od pobřeží Atlantiku až na Dálný východ téměř souvislý porost, se rozdělil na oblasti, jež se neustále zmenšovaly. Stvoření, která v této nekonečné vegetaci kdysi přebývala, se musela buďto přizpůsobit, anebo přestěhovat. A druh, k němuž patřila Ta, která hledá, podstoupil obojí.
Mládě Té, která hledá - Ta, která se tiskne - jednoho večera ucítilo vzduch nabitý elektřinou a vydalo se na obhlídku okolí, co se vlastně děje. Ačkoli Slunce mělo být dávno na západě a kotouč se měl střídat s měsícem, zářilo tak jako v pravé poledne. Na obloze se pohupoval zvláštní kulovitý objekt. Náhle oběma samičkám kdosi zasadil dvě tupé rány a umístil je do sítí. Připomínali opice, ale byli vzpřímení a vysocí.
V roce 2037 prolétá průzkumný mírový vrtulník Ptáček nad oblastí Afghánistánu. Na palubě sedí Bisesa Duttová, Casey Othic a Abdikadir Omar. Klidně plní svoji misi, když náhle Slunce poskočí po obzoru o notných pár stupňů. Zatáhne se obloha, ochladí se a někdo je sestřelí. Právě prošli Přeryvem, událostí, která celý svět rozdělila na jednotlivé časové éry, od prvních předchůdců člověka právě po rok 2037. Dopadají do roku 1885, na území Angličanů. Setkávají se s Joshem Whitem, Rudym Kiplingem a pár set dalšími vojáky, kteří se právě zabývají vznášejícím se, nepoddajným úkazem - Okem.
Ocitáme se opět v roce 2037, vesmírná loď Sojuz právě opouští měsíční základnu Clavius a vrací se na Zemi. Posádku tvoří Kolja, Sable Jonesová a Musa. Ztrácejí veškeré spojení - jako všichni v době Přeryvu - a už jej nikdy nenavodí zpět. Všímají si, že se Země změnila, má jinou barvu, trošku i tvar.
Bisesa a její kolegové se po delší době stanou spojenci Angličanů. Ti jim ukáží, co zajali. Jedná se o Tu, která hledá a Tu, která se tiskne. Jsou umístěny v kleci a jejich věznitelé s nimi nejednají zrovna v rukavičkách. Vydávají se na průzkum okolí, kde nalézají zvěda Alexandra Velikého a jeho armády, se kterými se zanedlouho spřátelí.
Posádka Sojuzu naváže spojení s Caseyem a posílají jim data z oběžné dráhy, fotografie, grafy... Nejhustší osídlení je v okolí Chicaga a... Babylonu! Právě druhý jmenovaný neustále vysílá signál. Rozhodnou se přistát v Afghánistánu a spojit své síly s Bisesou. Avšak přistanou "kousek" vedle a po mnoha útrapách se ocitnou u Čingischánovy armády.
Oba celky, jeden vedený Bisesou, druhý také ženou - Sable, se vydávají do Babylonu. Zatímco Alexandrovi přátelé si pomáhají seč mohou, u Čingischána to už tak neplatí. Musa už je dávno zabit, Sable svými ženskými zbraněmi ovládá většinu armády a Kolju zaživa pohřbí poté, co mu uši i oči zalijí stříbrem. "Alexandrovci" dorazí do cíle dříve. Opevní jej, v chrámu naleznou největší z Očí a připravují se na bitvu několika set milénií. Dva největší vojevůdci (Alexandr Veliký versus Čingischán) svedou bitvu opravdu zuřivou, po výpomoci kpt. Grova, Ruddyho (člověka, který napíše
Knihu džunglí) a dalších - především Koljy, jenž zabil Čingischána - nakonec vítězí Alexandrova armáda. Ruddy, kterého Bisesa milovala, umírá.
Bisesa zavraždí Sable, která vede vzpouru a která zabila Ruddyho a začne zkoumat Oko. Ví, že v Oku někdo je a ten někdo ji dovede domů...
Muži, ženy a děti z vítězné armády začínají opět rozsévat lidské plémě a civilizaci po celém světě. Bisesa s Joshem se chystá odejít Okem do svého času. Když nastává den odchodu, všichni se rozloučí a dva poutníci se vydávají Okem do roku 2037. Avšak přistávají v cca o 3 miliony let vzdálené budoucnosti. Naštěstí Bisesa Oku - tedy spíše Prvorozeným, kteří se povznesli - domluví, pošle Joshe zpět do jeho doby a sama se vrátí za svou dcerou do 9. srpna 2037, den po Přeryvu. Nebýt špinavého oblečení, ani by si nepomyslela, že právě po 5 let putovala časem a prostorem spolu s mnoha dalšími...
VLASTNÍ NÁZOR:
Další z mnoha výborných knih
A.C.Clarka. V úvodu sám autor uvádí, že se jedná o dílo, které stojí v jistém smyslu v pravém úhlu od předchozí
Odyseje. Nic nevysvětluje, ale vychází z podobných předpokladů, ovšem přistupuje k nim z jiného směru (
Odysea - monolit, podobné počty postav, vesmír, SF;
Oko času - Oka, postavy, SF, vesmír - umožňuje čtenáři proletět téměř 3 miliony let vývoje lidstva, od prvních opočlověků, až po ne tak vzdálený rok 2037, kdy se 8. srpna má stát cosi velkého).
Příběh zaměřený jak na techniku, tak na dějiny zavede čtenáře hluboko do vesmíru, na kosmickou loď Sputnik, což mnohý čtenář sci-fi literatury ocení. Ne nadarmo je
Clarke umísťován do "zlatého fondu SF"...
