Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• spoluautorství Stephen Baxter
• díl v sérii: 2 (předchozí: Oko času; následuje: Prvorození)

Sci-fi román volně navazující na Oko času se odehrává v roce 2037 uprostřed geomagnetické bouře.
Díky velké sluneční geomagnetické bouři dojde na zemi k ochromení veškeré elektroniky, a to přiměje královskou astronomku Siobhan McGorranovou k návštěvě měsíční observatoře, kde se odborníci zabývají studiem Slunce. Jeden z vědců zjistí, že bouře nebyla spontánní, ale vyvolaná řízenou střelou do Slunce z jiné galaxie. Dokáže se naše civilizace takovému ohrožení ubránit?

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Baronet v Praze roku 2006 (1. vydání). Z anglického originálu Sunstorm (Time Odyssey) přeložil Milan Lžička. Počet stran: 363. ISBN: 80-7214-885-0.

HLAVNÍ POSTAVY:

Bisesa Duttová; Prvorození; Michail Martynov; Siobhan McGorranová; Thales; Athéna; Aristoteles; Eugen Manges...

OBSAH:

Bisesa Duttová se probouzí po velkém dobrodružství popsaném v knize Oko času, kde strávila celé čtyři roky na uměle vytvořeném časosběrném světě kopírujícím epochy Země a končící roku 2037, na Miru. Umělá inteligence nesoucí označení Aristoteles jí sděluje, že kalendář ukazuje devátého června 2037, tedy den poté, co se odehrály události spojené se zásahem Prvorozených, kdy se v Afghánistánu při mírové misi poprvé objevila oka. Při pohledu z okna spatří Bisesa zlověstně vycházející Slunce a blíže k ní i jedno z ok.

Na Měsíci se Michail Martynov zabývá výzkumem Slunce. Brzy ráno se znepokojí vzhledem vycházejícího Slunce, něco se mu na něm nezamlouvá - nachází novou aktivní oblast. Eugen Manges, mladík zabývající se výzkumem neutrin, jehož inteligence zřejmě přesahuje tu Einsteinovu, přichází k Michailovi na návštěvu, aby mu sdělil výsledek své práce, kterou by měl Michail publikovat, jelikož jemu samotnému nikdo věřit nebude, nemá dost referencí. Avšak to, co se Michail dozvídá, není jen běžnou zprávou, jak se mohlo zpočátku zdát. Zjišťuje, že má na Zemi téhož dne dojít k výpadkům elektřiny v důsledku sluneční bouře a že se chystá konec světa plánovaný na 20. dubna 2042, kdy dojde k výronu koronární hmoty v obrovském měřítku, který lidstvo ještě nevidělo.

Královská astronomka Velké Británie - Siobhan McGorranová - se právě připravuje na konferenci. Z práce ji však vyruší události, které se začínají dít. Tvoří se kolony automobilů v důsledku výpadku proudu, vypadne jí telefonní spojení, což se ještě nikdy v moderní době neudálo.

Starostka města Londýna telefonuje Siobhan, aby jí sdělila důležitý fakt, a to, že události dne předvídal jakýsi potrhlý vědec z Měsíce, Eugen Manges. Siobhan se obratem vypravuje na svůj první vesmírný let, na Měsíc, aby si s Eugenem popovídala. Brzy se dozvídá o hrozící katastrofě od obou Měsíčňanů. Společnými silami se snaží přijít na řešení, jak zmírnit dopad katastrofy, jež by zničila veškerý život na Zemi. Napadají je nejrůznější možnosti, avšak všechny by odvrátily výsledky sluneční bouře o ubohé procento, i méně. Nejlepší řešení se zdá to, aby vybudovali štít okolo Měsíce a Země o průměru rovnajícím se tomu zemskému.

Všem lidem tuto vážnou novinu zvěstuje prezidentka Spojených států Alvarezová. Někteří jí nechtějí uvěřit, jiní začínají stavět úkryty, shromažďovat potraviny a připravovat se na apokalypsu. Rozmáhají se také silná náboženská hnutí. Alvarezová však nesdělila přesné datum. S datem přijde až Bisesa, která si jej odvodí ode dne, kdy bude dvojité zatmění Slunce, tedy v den, kdy bude v jedné přímce Slunce, Měsíc i Země, tedy onoho 20. dubna 2042. Prezidentka nechápe, jak je možné, že obyčejná obyvatelka Londýna může něco takového vědět...

Brzy se začíná se stavbou Štítu, monumentální stavby z měsíčního skla a spousty technických vychytávek, jehož těžiště se umístí do Langerova bodu číslo 1. Z Měsíce se stává jedna obrovská továrna na sklo, které se posílá přes Prak do požadovaného místa, kde celý Štít montují stovky dělníků. Těsně před dokončením převezme kontrolu nad Štítem umělá inteligence Athéna, příbuzná Aristotela i jeho měsíční syntézy, Thaleta. Kopie všech tří jsou zálohovány v Bombě, kterou lidstvo vypustí do volného vesmíru těsně před dvacátým dubnem.

Bisesa všem zainteresovaným brzy vysvětlí, že celá nadcházející událost je v režii Prvorozených, kteří raději vyhladí lidstvo, než lidstvo zničí svou neohleduplností vesmír...

Začíná poslední západ Slunce v dějinách, tedy posledním by byl jen do té doby, než vznikl Štít. Lidstvo se však svých životů nevzdává tak lehce, a proto je na dvacátý duben náležitě připraveno. I když je výron koronární hmoty monstrózní, Štít vše vydrží i přes fakt, že se obětuje Athéna, aby zachránila lidské plémě. Celých devadesát procent všech lidí na Zemi dubnové události přežilo. A s nimi i tři právnické osoby, které se právě probudily k životu na jedné cizí planetě - Athéna, Aristoteles i Thalet.
Pět let po sluneční bouři se dcera Bisesy, Myra, bláznivě zamiluje do národního hrdiny, Eugena. V Austrálii se právě otevírá první stanice kosmického výtahu a začíná další lidská odysea...

VLASTNÍ NÁZOR:

Spoluprácí A. C. Clarka se Stephenem Baxterem vznikají pouze kvalitní díla, jak dokazuje i pokračování knihy Oko času, Sluneční bouře. Úžasná syntéza několika lidských příběhů skrytá v jedné pětileté, respektive desetileté lidské epoše v sobě kombinuje prvky sci-fi, dobrodružného románu i thrilleru. Zkrátka se žádný čtenář ani vteřinku nenudí, a to ani při nahlédnutí do vědeckého názvosloví z úst hlavních protagonistů...