Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• spoluautorství Gentry Lee
• díl v sérii: 3 (předchozí: Návrat Rámy; následuje: Ráma tajemství zbavený)

Volné pokračování vědeckofantastického cyklu o putování gigantické kosmické lodi vesmírem.
Ráma II., kosmická loď mimozemské civilizace, se vydává na výzkumnou výpravu ze Sluneční soustavy a na své palubě odváží i tři kosmonauty ze Země. Na výpravě, jejímž cílem je získat mimo jiné i informace o kosmické lodi Ráma I., která se v prvním století třetího tisíciletí vydala na záhadnou plavbu vesmírem, se posádka snaží žít všedním životem s normálními mezilidskými vztahy. I když je výsledek výpravy nejistý, osazenstvo lodi spojuje odvaha a úcta k životu za všech okolností.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Baronet v Praze roku 2010. Z anglického originálu The Garden of Rama (Rama) přeložil Vladimír Hanák. Počet stran: 509. ISBN: 978-80-7384-270-3.

OBSAH:

Zahrada Rámova je už třetí kniha rámanské série a také úzce navazuje na předcházející druhou knihu - Návrat Rámy. Je rozdělena do pěti větších částí, jež se dále dělí na další kapitoly.

První se jmenuje Nicolin deník. Hlavní hrdinka Nicole des Jardinsová tak formou deníku popisuje jednotlivé významnější dny na jejich třináctileté cestě vesmírem ze Sluneční soustavy do neznáma. Kvůli zachování lidského rodu během této doby zplodila pět dětí. Všichni také zažili spoustu dobrodružství uvnitř Rámy, objevili další úchvatná tajemství a setkali se s tajemnými oktopavouky.

Další část se jmenuje V Uzlu. To všech osm dobrodruhů dorazilo po několika letech k hvězdě Sírius, kde se nachází domovská stanice lodí, jako je Ráma. Pokud se Nicole, Richardovi a Michaelovi zdály technické záhady v Rámovi úžasné, proti Uzlu to nebylo vůbec nic. Všichni tady prodělali sérii pozorování a pokusů a poté jim bylo řečeno, že se tou samou lodí, jakou přiletěli, vrátí k Zemi, kde naloží dva tisíce pozemšťanů a vydají se na další dlouhou pouť vesmírem.

To už se odehrává další část knihy Setkání na Marsu. Tady proběhlo naložení oněch kolonistů a začala dlouhá cesta do neznáma. A právě odtud a ještě v dalších dvou částech Svatební píseň a Soud se autoři začali věnovat ani ne tak technickým vymoženostem, a z našeho pohledu kouzlům vyspělé civilizace, ale spíše lidské povaze, jeho ješitnosti, hlouposti a strachu.

Tyto své postřehy nechává Clarke a Lee promlouvat skrz popisování děje v lidské kolonii, kam se uchýlili zmiňované "lidské vzorky". Lidský habitat (takto ho autoři nazvali) si totiž žije svým vlastním životem bez jakýchkoli zásahů mimozemšťanů. A protože tito lidé nejsou žádná elita lidské společnosti, jak by čtenář mohl očekávat, ale široký průřez lidskými osobnostmi od vědců a učitelů až po vyvrhele a vrahy, stane se nakonec to, co se děje dnes a denně na Zemi. Nekoná se žádný ráj, kde každému záleží na blahu ostatních. Právě naopak. Do vlády Nového Edenu (tak se kolonie jmenuje) začne pronikat korupce, hlavní postava všeho zlého, Nakamura, pomalu ale jistě začíná ovládat veškeré dění v lidském habitatu a i mimo něj a vše spěje ke špatnému konci.

Později se v knize objevuje i další podstatný rys lidstva. Je to xenofobie a nenávist vůči všemu neznámému a jinému. Lidem se totiž podařilo proniknout do další kolonie na Rámovi, kde spolu v symbióze žijí dva úžasné mimozemské druhy. A co udělali lidé? Samozřejmě jim vyhlásili válku, která se později změnila v zábavu, když vybíjeli bezbranné létavce a mirminkoty.

VLASTNÍ HODNOCENÍ:

Při čtení těchto pasáží jsem pociťoval opravdový smutek. Ani ne tak nad tím, co se dělo na stránkách knihy. Hlavně proto, jelikož všechno to, co dvojice autorů popsala ve svém díle, se skutečně děje u nás na Zemi a ani k tomu nepotřebujeme mimozemšťany. V minulosti, v současnosti a myslím, že i dlouho do budoucnosti tomu nebude jinak. Kolik živočišných druhů už vyhynulo (nebo jim to v brzké budoucnosti hrozí) pro zábavu a potěšení lidí. A nejde jen o zvířata. Jsou to i vztahy mezi samotnými lidmi. Já osobně si myslím, že Clarke a Lee touto knihou chtějí varovat lidstvo před tím, co by se stalo, kdyby jednoho dne nějaká cizí kosmická loď skutečně dorazila až k nám. Jaký úsudek by si o nás udělala vyspělá civilizace z dálav vesmírných? Jaký názor by si udělali o nicotném druhu, jež je zahleděný sám do sebe a vlastní vinou mu hrozí zánik? V tu chvíli by se lidstvo rozdělilo na tři hlavní části: Ty moudřejší, co by se s našimi hosty snažili domluvit, druhým by to bylo jedno a třetí by říkali, že nás ti "ufouni" chtějí pozabíjet a že to tedy máme udělat dřív my s nimi. Kterých by asi bylo nejvíc?