Menu
Doyle Arthur Conan (*22.05.1859 - †07.07.1930)
Pes baskervillský (2)
Kapitola I. - Sherlock Holmes
Holmes je člověk, který velmi dlouho a tvrdě pracuje. Ale tohoto rána již seděl za stolem a v ruce držel vycházkovou hůl, kterou si u nich zapomněl včerejší návštěvník Jakub Mortimer. Byl to venkovský lékař. Holmes s Watsonem hádali z hole, jaký pan Mortimer vlastně je a v tu Holmes prohlásil, že má psa a podle jeho názoru buď foxteriéra nebo buldoka, šel k oknu a prohlásil: "Ne, je to dlouhosrstý kokršpaněl a jde k nám i se svým pánem nahoru".
Dr. Mortimer, když vešel do domu Holmese, obdivoval velmi jeho lebku, byl to totiž bývalý chirurg. Ale za Holmesem přišel z jiného důvodu, a to aby mu objasnil velmi zvláštní věc a to do 24 hodin. Kapitola II. - Kletba rodu Baskervillů
Dr. Mortimer přinesl Holmesovi rukopis z roku 1742. Vyprávěl o tom, co Hugo Baskerville viděl a co se mu stalo, když unesl jednu mladou pannu na blatech. Když panna ze zajetí utekla, poslal za ní psy, na svém koni za ní jel také. Ale po několika mílích za ním běžel obrovský pekelný pes. Hugo to sepsal svým synům Rodgerovi, Johnovi a Charlesovi, ale s poroučením aby to neříkali své sestře Alžbětě. Dr. Mortimer vytáhl z kapsy další složený papír, byly to noviny ze 14. června, které obsahovaly stručnou zprávu o smrti Charlese Baskervilla, který zemřel několik málo dní před tímto datem. Charles byl vdovec a jeho povaha byla spíše podivínská. Přes své bohatství žil velmi skromně, a na zámku měl jen 2 služebné, manžele Barrymorovi. Charles byl nemocný na srdce, tomu přitakal i jeho lékař a přítel dr. Mortimer. Sir Charles Baskerville chodil každý večer před spánkem do aleje zámku a tam si vykouřil vždy jeden doutník. Ale z procházky se 4. června nevrátil, a to chtěl jet druhý den do Londýna. Toho dne poprchávalo a bylo vlhko, proto se dalo v jeho stopách číst. Na těle sira Charlese nebyly zjištěny žádné stopy násilí, ale lékař konstatoval silné křečovité ztuhnutí svalů v obličeji, které působilo velmi znetvořeně. Na blatech nebydlelo mnoho lidí, jen Baskerville, pan Frankland a přírodovědec Stapleton. Hodinu po nešťastné události byl dr. Mortimer na místě činu. Ale jako jediný si všiml velikých stop asi pětadvacet stop od nebožtíka. Byly to stopy obrovského psa. Kapitola III. - Problém
Holmes se velmi podivil jak to, že Mortimer viděl to, co viděl a proč to vlastně policii neřekl. Psa prý vidělo několik lidí již před touto událostí, ale po události nikdo. Mortimer řekl, že asi za hodinu by měl přijet z Kanady sir Henry Baskerville, který je dědicem a synem bratra Charlese Johna, ale ten zemřel velmi mlád. Charles měl ještě jednoho bratra Rodgera, ale to byla černá ovce rodiny, choval se velmi prudce a utekl do Ameriky, kde zemřel na žlutou zimnici. Jediným dědicem se tedy stal Henry. Holmes poprosil Watsona, aby šel ven a doprovodil tak i pana Mortimera. Watsona po návratu domů s Holmesem velmi dlouho debatovali o tomto případu. Dospěli k závěru, že sir Charles musel na blatech na někoho čekat... Kapitola IV. - Sir Henry Baskerville
Po snídani čekali na návštěvu Mortimera. Již představení Henryho Baskervilla bylo mimořádné. Henry již ráno dostal podivný dopis, na kterém bylo, aby se vyhýbal blatům, je-li mu jeho život drahý. Z tohoto dopisu, který byl napsán - tedy spíše vystřihán - z předchozích Timesů, poznal Holmes článek, ze kterého to bylo vystřiženo. Dále zjistil, že pisatel byl vzdělaný člověk, který chtěl, aby ho nebylo poznat podle jeho rukopisu, chtěl být považován za nevzdělaného prosťáčka. Začali Henrymu vyprávět celý příběh od počátku i o pověsti. Poté se domluvili na odpolední schůzce. Ale Holmes se po jejich odchodu z bytu rychle oblékl a vydal se i s Watsonem po jejich stopách. Viděli zvěda, ale ten jim pláchl. Dali mladému chlapci peníze, aby projel všechny hotely a zjistil, v jakém se ukrývají rozstříhané noviny Timesů. Kapitola V. - Tři liché stopy
Holmes se vydal na schůzku domluvenou s Henrym. Ale když chtěli jít s Watsonem nahoru do Henryho pokoje, samotný Henry je málem srazil k zemi, byl celý rudý a v jedné ruce držel botu. Včera mu ukradli novou černou botu a dnes odpoledne i tu starou černou.
Holmes si není jistý, na jakou stopu se má vydat, ale věří, že i když půjde po té špatné, že ho zanedlouho dovede na tu dobrou.
Henry se rozhodl jet koncem týdne na Baskervillský zámek. Holmes Henrymu přitakává a ptá se dr. Mortimera, jestli je někdo cestou nesledoval. Zjišťují, že člověk, na kterého padá podezření, má černý plnovous a je to pan Barrymore - komorník sira Charlese.
Spolu s Henrym se vydal Watsona na zámek. Vstali, aby se rozloučili, když tu Baskerville vykřikl! Našel svou ztracenou botu. Ale v místě kde již hledal, nemohl si to vysvětlit. Večer Holmesovi přišly dva telegramy. Podezřelý Barrymore byl na zámku a v druhém se psalo, že zvěd nedokázal najít rozstřihané Timesy. Holmes si nechal zavolat drožkáře, co vozil špeha. Jmenoval se John Clayton. Špeh se mu prý představil jako Sherlock Holmes, takže musel všechno o případu vědět. Drožkář ho popsal jako menšího muže s černým plnovousem. Kapitola VI. - Zámek Baskerville
Nejbližší dědic ze zákona byl Jakub Reskond, ale to byl starý a laskavý člověk, ten nepatřil mezi podezřelé. Mezi podezřelé patřili lidé z okolí blat, a to manželé Barrymorovi, dva rolníci, dr. Mortimer a jeho žena, přírodozpytec Stapleton a jeho krásná a mladá sestra, pan Fankland - soused. Holmes před odjezdem řekl Henrymu: "Vyhýbejte se blatům v hodinách temných, kdy mocnosti zla jsou nejsilnější." Watson, Dr. Mortimer, Henry odjíždějí na Devonský zámek. Skoro před zámkem na cestě potkali hlídajícího vojáka, protože z věznice utekl Selden, nottinghilský vrah. I o tento případ s zajímal Holmes. Mortimer se od nich před příjezdem na zámek odloučil, šel zpět ke své ženě. Kapitola je hodně popisná, Watson popisuje lidi okolo sebe, krajinu, blata, zámek i vnitřní vybavení zámku. Kapitola VII. - Sourozenci Stapletonovi
Ještě v den příjezdu si Watson s Henrym mysleli, že dům je velmi ponurý a smutný, ale ráno u snídaně jim to přišlo veselejší. Problém nebyl v domě ale v nich. V noci slyšeli plakat ženu. Ráno se ptali Barrymore a ten jim řekl, že na zámku jsou jen dvě ženy. Služebná, ta má pokoj na druhé straně křídla a jeho žena, a ta to opravdu nebyla. Ale lhal. Jeho žena v noci plakala, Watson to poznal na jejích zarudlých a oteklých očích. Okolo Barrymore začínalo být mnoho záhad. Watson se vydal na průzkum, dorazil k poštmistrovi, jestli telegram byl předám přímo do rukou pana Barrymora, ale nebyl. Po cestě na něho někdo volal. Byl to Stapleton. Ten ho seznamoval s přírodou a blaty. Na blatech něco zaječelo a v celku hlasitě. Stapleton řekl, že prý je to pes rodu Baskervillů, který se domáhá své kořisti. Po pár minutách přichází krásná sestra Stapletonova, ta Watsonovi jen řekne: "Vraťte se zpět do Londýna, urychleně!!!" Ale tato věta patřila Henrymu, ovšem Beryl nevěděla, že to není on. Odchytla si ho při cestě na zámek. Vše mu vysvětlila. Beryl má strach, že pověst o psu z rodu Baskervillů je opravdové prokletí, a tak chce, aby se Henry odstěhoval, než bude pozdě. Kapitola VIII. - První zpráva dr. Watsona
V prvním dopisu popisuje přírodu a pobyt na blatech a vypráví o uprchlém vězni, který z vězení utekl před 14 dny. Domnívají se, že utekl někam daleko. Stapleton Henrymu ukazoval blata a místo, kde Hugo skonal. Henry se dvořil Stapletonovy sestře. Watson píše Holmesovi, že vykonat jeho rozkaz, nenechávat vycházet Henryho samotného, bude velmi těžké, pokud k těmto všem starostem přibude ještě milostný románek. Watson píše o manželích Barrymorových. Jednou v noci ho probudily na chodbě kroky, byl to samotný Barrymore, který bloudil po zámku. Šel do vzdáleného, neobydleného křídla zámku a do obyčejné místnosti, pár minut seděl se svíčkou u okna a koukal do blat. Kapitola IX. - Druhá zpráva dr. Watsona, Světlo na blatech
Henry šel sám na blata i přes zákaz. Watson ho ale raději sledoval, viděl ho se slečnou Stapletonovou. Když se rozhlížel po blatech, zjistil, že je nesleduje sám. Sledoval je i Stapleton, ten se na Henryho vrhl a pak svou sestru odvedl domů. Potom se ale Henrymu velice charakterně omluvil a jakoby svolil k sňatku. Watson zjistil, že Barrymore chodil k oknu vydávat signály. Najednou do pokoje vstoupila p. Barrymorová, aby to vysvětlila, prý je to její vina. Nottinghilský vrah je její bratr. Světlo svíčky znamená, že jídlo je pro něj připraveno a odpověď znamenala, kam se jídlo má přinést. Watson a Henry se vydali za světlem svíčky hledat zločince. Uslyšeli vytí psa, vesničané tomu říkají vytí psa baskervillského. Kapitola X. - Výňatek z deníku dr. Watsona
Watson si myslí, že je pořád sleduje neznámý člověk, již při noční akci na tajuplného zločince si ho všiml. A všiml si ho i v Londýně. Vytí velkého psa otřáslo Henryho nervovou soustavou. Barrymore věděl, proč byl sir Charles v noci své smrti v aleji. Prý čekal na nějakou ženu. Barrymore se svou manželkou našli za kamny ohořelý kousek dopisu, ve kterém se psalo, aby čekal v deset v noci u branky. Podpis L.L. Watson šel okamžitě psát Holmesovi dopis. O den později se Watson vydal na blata a potkal se tam s dr. Mortimerem, ten mu řekl o Frankladově dceři z Coome Tracey - Lauře Lyousové. Watson se od Barrymora dozvěděl, že na blatech je kromě vraha Seldena ještě další muž. Kapitola XI. - Muž na skalisku
Henry a Watson odjeli do Coome Tracey. Shledali se s Laurou L. Zdráhala se říct, že siru Charlesovi psala dopis, ale pak se přiznala, ovšem řekla, že na domluvenou schůzku nepřišla v soukromém zájmu. Prý dostala finanční pomoc k rozvodu od někoho jiného. Watson se vydal hledat na blata neznámého muže. Našel chatrč a v ní byl lístek: "Dr. Watson byl v Coome Tracey." Pak přišel hledaný muž a promluvil na něj velmi povědomým hlasem. Kapitola XII. - Smrt na blatech
Ten neznámý muž byl Holmes. Hned si začali vše vyprávět, hlavně proč přijel na blata na zapřenou. Holmes Watsonovi řekl, že Stapleton udržuje intimní vztah s Laurou L. a že slečna Stapletonová není jeho sestra, ale manželka. Proto tolik vyváděl, když se jí Henry dvořil. Stapleton byl ten, který je sledoval a to již v Londýně. Laura L. si myslela, že se stane paní Stapletonovou, ale to nevěděla, že je ženatý. Najednou, skoro při loučení, zaslechli výkřik, hádali se, odkud to je. Pak uslyšeli jen dunivý silný pád. Když přibíhali na místo, viděli ležícího člověka, tváří k zemi, Holmes si sirkou posvítil na tělo - svítil na mrtvolu Henryho Baskervilla. Poznali to podle jeho kvalitního obleku. Nemůžou ani dokázat existenci psa, protože sir Henry zemřel na následky pádu. Najednou Holmes vykřikl a začal okolo mrtvoly tancovat a šťastně se smát a volal: "Vousy, vousy, vousy..." Nebyl to Henry, ale Holmesův soused, trestanec nothingillský vrah, Selden. Watson si vzpomněl, že Henry dal své oblečení Barrymorovi a ten ho dal Seldenovi na útěk, ale tyto šaty ho stály život. Nejspíš byl vypuštěný pes ven na blata naučen na nějakou Henryho část oděvu - nejspíš na botu, která mu byla ukradena v hotelu. Najednou k nim přichází postava Stapletona. Měl prý o Henryho strach. Na zítří byl Henry s Watsonem pozván k Stapletonovým na večeři. Watson se jim musí omluvit. Je nutné, aby šel Henry sám. Kapitola XIII. - Kladení leče
Henry byl velmi šťastný, že vidí Holmese. Holmes všem řekl, co mají dělat. A také si hlavně všiml obrazu. Z portrétu Huga Baskervilla, který přivolal kletbu psa baskervillského, viděl Stapletona, to by vysvětlovalo jeho afektovanost o dědictví, a hlavně proti Henrymu. Řekl Henrymu, aby jel k Stapletonovi vozem a zpátky že půjde přes blata pěšky. V Coome Tracey mu přišel telegram, že detektiv Lestrade přiveze zatykač. Šli za Laurou L. Řekli jí, že je Stapleton ženatý a ať poví vše, co ví o Charlesově smrti, proč si s ním dala schůzku na blatech. Přiznala se, že onen dopis jí nadiktoval Stapleton. Kapitola XIV. - Pes rodu Baskervillského
Již ten den s Lestardem jeli zpět k Stapletonovi domů. Schovali se za balvany. A Watson pověděl Holmesovi, jak jsou rozmístěné světnice ve Stapletonově domě. Šel se před okno podívat. V jídelně seděli dva muži - Henry a Stapleton, kouřili a pili víno. Ale paní Stapletonová tam nebyla. O chvíli později slyšeli kroky, byl to sir Henry, který se vracel přes blata domů a měl velký strach. Po chvilce uslyšeli nepřetržitý a pravidelný cval. Lestrade vykřikl a lehl k zemi. Viděli obrovského černého psa. Oheň mu sršel z očí a z tlamy. Byl pekelný a děsivý. Herny jen stál a nechápavě pozoroval. Pes vyskočil na Henryho, Holmes s Watsonem vystřelili z jejich revolverů. Holmes do něj vystřílel zbylých 5 ran. Obrovský pes byl mrtev. Lestrade se zvedl a napil se ze své butylky. Ptal se, co to bylo, byl velmi v šoku. Pes byl nejspíš kříženec dánské dogy a vlkodava. Šli do Stapletonova domu, i když věděli, že Stapleton nejspíše vzal nohy na ramena. V domě objevili svázanou paní Stapletonovou. Řekla jim, kam nejspíš uprchl, bylo to jediné místo, Grimmpenská bařina.
Ráno je tam zavedla, Holmes v bažině uviděl předmět, avšak při výlovu předmětu spadl do bažiny po pás. Ale našel černou, ztracenou botu sira Henryho. Kapitola XV. - Retrospektiva
Holmes s Watsonem byli zpět v Baker Streetu, Holmes zjistil, že Stapleton je synem Rodgera Baskervilla. Svou manželku vydával za svou sestru a přistěhoval se co nejblíže k možnému dědictví - Charlesovi a jeho majetku. Chtěl do toho zatáhnout svou ženu, ale ta ho odmítla, tak nastražil Lauru Lyousouvou. A Charles se jí chtěl ujmout kvůli finanční otázce u rozvodu. Onoho večera dojel pro psa, byl v časové tísni - Charles chtěl odjet, psa namazal fosforující pastou. Poštvaný pánem přeskočil branku - Charlese stihla srdeční choroba a když k němu pes přiběhl a ucítil, že je již člověk mrtvý, odvrátil se.
Holmes je člověk, který velmi dlouho a tvrdě pracuje. Ale tohoto rána již seděl za stolem a v ruce držel vycházkovou hůl, kterou si u nich zapomněl včerejší návštěvník Jakub Mortimer. Byl to venkovský lékař. Holmes s Watsonem hádali z hole, jaký pan Mortimer vlastně je a v tu Holmes prohlásil, že má psa a podle jeho názoru buď foxteriéra nebo buldoka, šel k oknu a prohlásil: "Ne, je to dlouhosrstý kokršpaněl a jde k nám i se svým pánem nahoru".
Dr. Mortimer, když vešel do domu Holmese, obdivoval velmi jeho lebku, byl to totiž bývalý chirurg. Ale za Holmesem přišel z jiného důvodu, a to aby mu objasnil velmi zvláštní věc a to do 24 hodin. Kapitola II. - Kletba rodu Baskervillů
Dr. Mortimer přinesl Holmesovi rukopis z roku 1742. Vyprávěl o tom, co Hugo Baskerville viděl a co se mu stalo, když unesl jednu mladou pannu na blatech. Když panna ze zajetí utekla, poslal za ní psy, na svém koni za ní jel také. Ale po několika mílích za ním běžel obrovský pekelný pes. Hugo to sepsal svým synům Rodgerovi, Johnovi a Charlesovi, ale s poroučením aby to neříkali své sestře Alžbětě. Dr. Mortimer vytáhl z kapsy další složený papír, byly to noviny ze 14. června, které obsahovaly stručnou zprávu o smrti Charlese Baskervilla, který zemřel několik málo dní před tímto datem. Charles byl vdovec a jeho povaha byla spíše podivínská. Přes své bohatství žil velmi skromně, a na zámku měl jen 2 služebné, manžele Barrymorovi. Charles byl nemocný na srdce, tomu přitakal i jeho lékař a přítel dr. Mortimer. Sir Charles Baskerville chodil každý večer před spánkem do aleje zámku a tam si vykouřil vždy jeden doutník. Ale z procházky se 4. června nevrátil, a to chtěl jet druhý den do Londýna. Toho dne poprchávalo a bylo vlhko, proto se dalo v jeho stopách číst. Na těle sira Charlese nebyly zjištěny žádné stopy násilí, ale lékař konstatoval silné křečovité ztuhnutí svalů v obličeji, které působilo velmi znetvořeně. Na blatech nebydlelo mnoho lidí, jen Baskerville, pan Frankland a přírodovědec Stapleton. Hodinu po nešťastné události byl dr. Mortimer na místě činu. Ale jako jediný si všiml velikých stop asi pětadvacet stop od nebožtíka. Byly to stopy obrovského psa. Kapitola III. - Problém
Holmes se velmi podivil jak to, že Mortimer viděl to, co viděl a proč to vlastně policii neřekl. Psa prý vidělo několik lidí již před touto událostí, ale po události nikdo. Mortimer řekl, že asi za hodinu by měl přijet z Kanady sir Henry Baskerville, který je dědicem a synem bratra Charlese Johna, ale ten zemřel velmi mlád. Charles měl ještě jednoho bratra Rodgera, ale to byla černá ovce rodiny, choval se velmi prudce a utekl do Ameriky, kde zemřel na žlutou zimnici. Jediným dědicem se tedy stal Henry. Holmes poprosil Watsona, aby šel ven a doprovodil tak i pana Mortimera. Watsona po návratu domů s Holmesem velmi dlouho debatovali o tomto případu. Dospěli k závěru, že sir Charles musel na blatech na někoho čekat... Kapitola IV. - Sir Henry Baskerville
Po snídani čekali na návštěvu Mortimera. Již představení Henryho Baskervilla bylo mimořádné. Henry již ráno dostal podivný dopis, na kterém bylo, aby se vyhýbal blatům, je-li mu jeho život drahý. Z tohoto dopisu, který byl napsán - tedy spíše vystřihán - z předchozích Timesů, poznal Holmes článek, ze kterého to bylo vystřiženo. Dále zjistil, že pisatel byl vzdělaný člověk, který chtěl, aby ho nebylo poznat podle jeho rukopisu, chtěl být považován za nevzdělaného prosťáčka. Začali Henrymu vyprávět celý příběh od počátku i o pověsti. Poté se domluvili na odpolední schůzce. Ale Holmes se po jejich odchodu z bytu rychle oblékl a vydal se i s Watsonem po jejich stopách. Viděli zvěda, ale ten jim pláchl. Dali mladému chlapci peníze, aby projel všechny hotely a zjistil, v jakém se ukrývají rozstříhané noviny Timesů. Kapitola V. - Tři liché stopy
Holmes se vydal na schůzku domluvenou s Henrym. Ale když chtěli jít s Watsonem nahoru do Henryho pokoje, samotný Henry je málem srazil k zemi, byl celý rudý a v jedné ruce držel botu. Včera mu ukradli novou černou botu a dnes odpoledne i tu starou černou.
Holmes si není jistý, na jakou stopu se má vydat, ale věří, že i když půjde po té špatné, že ho zanedlouho dovede na tu dobrou.
Henry se rozhodl jet koncem týdne na Baskervillský zámek. Holmes Henrymu přitakává a ptá se dr. Mortimera, jestli je někdo cestou nesledoval. Zjišťují, že člověk, na kterého padá podezření, má černý plnovous a je to pan Barrymore - komorník sira Charlese.
Spolu s Henrym se vydal Watsona na zámek. Vstali, aby se rozloučili, když tu Baskerville vykřikl! Našel svou ztracenou botu. Ale v místě kde již hledal, nemohl si to vysvětlit. Večer Holmesovi přišly dva telegramy. Podezřelý Barrymore byl na zámku a v druhém se psalo, že zvěd nedokázal najít rozstřihané Timesy. Holmes si nechal zavolat drožkáře, co vozil špeha. Jmenoval se John Clayton. Špeh se mu prý představil jako Sherlock Holmes, takže musel všechno o případu vědět. Drožkář ho popsal jako menšího muže s černým plnovousem. Kapitola VI. - Zámek Baskerville
Nejbližší dědic ze zákona byl Jakub Reskond, ale to byl starý a laskavý člověk, ten nepatřil mezi podezřelé. Mezi podezřelé patřili lidé z okolí blat, a to manželé Barrymorovi, dva rolníci, dr. Mortimer a jeho žena, přírodozpytec Stapleton a jeho krásná a mladá sestra, pan Fankland - soused. Holmes před odjezdem řekl Henrymu: "Vyhýbejte se blatům v hodinách temných, kdy mocnosti zla jsou nejsilnější." Watson, Dr. Mortimer, Henry odjíždějí na Devonský zámek. Skoro před zámkem na cestě potkali hlídajícího vojáka, protože z věznice utekl Selden, nottinghilský vrah. I o tento případ s zajímal Holmes. Mortimer se od nich před příjezdem na zámek odloučil, šel zpět ke své ženě. Kapitola je hodně popisná, Watson popisuje lidi okolo sebe, krajinu, blata, zámek i vnitřní vybavení zámku. Kapitola VII. - Sourozenci Stapletonovi
Ještě v den příjezdu si Watson s Henrym mysleli, že dům je velmi ponurý a smutný, ale ráno u snídaně jim to přišlo veselejší. Problém nebyl v domě ale v nich. V noci slyšeli plakat ženu. Ráno se ptali Barrymore a ten jim řekl, že na zámku jsou jen dvě ženy. Služebná, ta má pokoj na druhé straně křídla a jeho žena, a ta to opravdu nebyla. Ale lhal. Jeho žena v noci plakala, Watson to poznal na jejích zarudlých a oteklých očích. Okolo Barrymore začínalo být mnoho záhad. Watson se vydal na průzkum, dorazil k poštmistrovi, jestli telegram byl předám přímo do rukou pana Barrymora, ale nebyl. Po cestě na něho někdo volal. Byl to Stapleton. Ten ho seznamoval s přírodou a blaty. Na blatech něco zaječelo a v celku hlasitě. Stapleton řekl, že prý je to pes rodu Baskervillů, který se domáhá své kořisti. Po pár minutách přichází krásná sestra Stapletonova, ta Watsonovi jen řekne: "Vraťte se zpět do Londýna, urychleně!!!" Ale tato věta patřila Henrymu, ovšem Beryl nevěděla, že to není on. Odchytla si ho při cestě na zámek. Vše mu vysvětlila. Beryl má strach, že pověst o psu z rodu Baskervillů je opravdové prokletí, a tak chce, aby se Henry odstěhoval, než bude pozdě. Kapitola VIII. - První zpráva dr. Watsona
V prvním dopisu popisuje přírodu a pobyt na blatech a vypráví o uprchlém vězni, který z vězení utekl před 14 dny. Domnívají se, že utekl někam daleko. Stapleton Henrymu ukazoval blata a místo, kde Hugo skonal. Henry se dvořil Stapletonovy sestře. Watson píše Holmesovi, že vykonat jeho rozkaz, nenechávat vycházet Henryho samotného, bude velmi těžké, pokud k těmto všem starostem přibude ještě milostný románek. Watson píše o manželích Barrymorových. Jednou v noci ho probudily na chodbě kroky, byl to samotný Barrymore, který bloudil po zámku. Šel do vzdáleného, neobydleného křídla zámku a do obyčejné místnosti, pár minut seděl se svíčkou u okna a koukal do blat. Kapitola IX. - Druhá zpráva dr. Watsona, Světlo na blatech
Henry šel sám na blata i přes zákaz. Watson ho ale raději sledoval, viděl ho se slečnou Stapletonovou. Když se rozhlížel po blatech, zjistil, že je nesleduje sám. Sledoval je i Stapleton, ten se na Henryho vrhl a pak svou sestru odvedl domů. Potom se ale Henrymu velice charakterně omluvil a jakoby svolil k sňatku. Watson zjistil, že Barrymore chodil k oknu vydávat signály. Najednou do pokoje vstoupila p. Barrymorová, aby to vysvětlila, prý je to její vina. Nottinghilský vrah je její bratr. Světlo svíčky znamená, že jídlo je pro něj připraveno a odpověď znamenala, kam se jídlo má přinést. Watson a Henry se vydali za světlem svíčky hledat zločince. Uslyšeli vytí psa, vesničané tomu říkají vytí psa baskervillského. Kapitola X. - Výňatek z deníku dr. Watsona
Watson si myslí, že je pořád sleduje neznámý člověk, již při noční akci na tajuplného zločince si ho všiml. A všiml si ho i v Londýně. Vytí velkého psa otřáslo Henryho nervovou soustavou. Barrymore věděl, proč byl sir Charles v noci své smrti v aleji. Prý čekal na nějakou ženu. Barrymore se svou manželkou našli za kamny ohořelý kousek dopisu, ve kterém se psalo, aby čekal v deset v noci u branky. Podpis L.L. Watson šel okamžitě psát Holmesovi dopis. O den později se Watson vydal na blata a potkal se tam s dr. Mortimerem, ten mu řekl o Frankladově dceři z Coome Tracey - Lauře Lyousové. Watson se od Barrymora dozvěděl, že na blatech je kromě vraha Seldena ještě další muž. Kapitola XI. - Muž na skalisku
Henry a Watson odjeli do Coome Tracey. Shledali se s Laurou L. Zdráhala se říct, že siru Charlesovi psala dopis, ale pak se přiznala, ovšem řekla, že na domluvenou schůzku nepřišla v soukromém zájmu. Prý dostala finanční pomoc k rozvodu od někoho jiného. Watson se vydal hledat na blata neznámého muže. Našel chatrč a v ní byl lístek: "Dr. Watson byl v Coome Tracey." Pak přišel hledaný muž a promluvil na něj velmi povědomým hlasem. Kapitola XII. - Smrt na blatech
Ten neznámý muž byl Holmes. Hned si začali vše vyprávět, hlavně proč přijel na blata na zapřenou. Holmes Watsonovi řekl, že Stapleton udržuje intimní vztah s Laurou L. a že slečna Stapletonová není jeho sestra, ale manželka. Proto tolik vyváděl, když se jí Henry dvořil. Stapleton byl ten, který je sledoval a to již v Londýně. Laura L. si myslela, že se stane paní Stapletonovou, ale to nevěděla, že je ženatý. Najednou, skoro při loučení, zaslechli výkřik, hádali se, odkud to je. Pak uslyšeli jen dunivý silný pád. Když přibíhali na místo, viděli ležícího člověka, tváří k zemi, Holmes si sirkou posvítil na tělo - svítil na mrtvolu Henryho Baskervilla. Poznali to podle jeho kvalitního obleku. Nemůžou ani dokázat existenci psa, protože sir Henry zemřel na následky pádu. Najednou Holmes vykřikl a začal okolo mrtvoly tancovat a šťastně se smát a volal: "Vousy, vousy, vousy..." Nebyl to Henry, ale Holmesův soused, trestanec nothingillský vrah, Selden. Watson si vzpomněl, že Henry dal své oblečení Barrymorovi a ten ho dal Seldenovi na útěk, ale tyto šaty ho stály život. Nejspíš byl vypuštěný pes ven na blata naučen na nějakou Henryho část oděvu - nejspíš na botu, která mu byla ukradena v hotelu. Najednou k nim přichází postava Stapletona. Měl prý o Henryho strach. Na zítří byl Henry s Watsonem pozván k Stapletonovým na večeři. Watson se jim musí omluvit. Je nutné, aby šel Henry sám. Kapitola XIII. - Kladení leče
Henry byl velmi šťastný, že vidí Holmese. Holmes všem řekl, co mají dělat. A také si hlavně všiml obrazu. Z portrétu Huga Baskervilla, který přivolal kletbu psa baskervillského, viděl Stapletona, to by vysvětlovalo jeho afektovanost o dědictví, a hlavně proti Henrymu. Řekl Henrymu, aby jel k Stapletonovi vozem a zpátky že půjde přes blata pěšky. V Coome Tracey mu přišel telegram, že detektiv Lestrade přiveze zatykač. Šli za Laurou L. Řekli jí, že je Stapleton ženatý a ať poví vše, co ví o Charlesově smrti, proč si s ním dala schůzku na blatech. Přiznala se, že onen dopis jí nadiktoval Stapleton. Kapitola XIV. - Pes rodu Baskervillského
Již ten den s Lestardem jeli zpět k Stapletonovi domů. Schovali se za balvany. A Watson pověděl Holmesovi, jak jsou rozmístěné světnice ve Stapletonově domě. Šel se před okno podívat. V jídelně seděli dva muži - Henry a Stapleton, kouřili a pili víno. Ale paní Stapletonová tam nebyla. O chvíli později slyšeli kroky, byl to sir Henry, který se vracel přes blata domů a měl velký strach. Po chvilce uslyšeli nepřetržitý a pravidelný cval. Lestrade vykřikl a lehl k zemi. Viděli obrovského černého psa. Oheň mu sršel z očí a z tlamy. Byl pekelný a děsivý. Herny jen stál a nechápavě pozoroval. Pes vyskočil na Henryho, Holmes s Watsonem vystřelili z jejich revolverů. Holmes do něj vystřílel zbylých 5 ran. Obrovský pes byl mrtev. Lestrade se zvedl a napil se ze své butylky. Ptal se, co to bylo, byl velmi v šoku. Pes byl nejspíš kříženec dánské dogy a vlkodava. Šli do Stapletonova domu, i když věděli, že Stapleton nejspíše vzal nohy na ramena. V domě objevili svázanou paní Stapletonovou. Řekla jim, kam nejspíš uprchl, bylo to jediné místo, Grimmpenská bařina.
Ráno je tam zavedla, Holmes v bažině uviděl předmět, avšak při výlovu předmětu spadl do bažiny po pás. Ale našel černou, ztracenou botu sira Henryho. Kapitola XV. - Retrospektiva
Holmes s Watsonem byli zpět v Baker Streetu, Holmes zjistil, že Stapleton je synem Rodgera Baskervilla. Svou manželku vydával za svou sestru a přistěhoval se co nejblíže k možnému dědictví - Charlesovi a jeho majetku. Chtěl do toho zatáhnout svou ženu, ale ta ho odmítla, tak nastražil Lauru Lyousouvou. A Charles se jí chtěl ujmout kvůli finanční otázce u rozvodu. Onoho večera dojel pro psa, byl v časové tísni - Charles chtěl odjet, psa namazal fosforující pastou. Poštvaný pánem přeskočil branku - Charlese stihla srdeční choroba a když k němu pes přiběhl a ucítil, že je již člověk mrtvý, odvrátil se.
Zdroj: wajdinkaa (janča), 18.03.2007
Komentáře
Související odkazy
Diskuse k výpisku
Diskuse k výpisku
Arthur Conan Doyle - Pes baskervillský (2)
Aktuálně
Životopisy
23. 04. 2024 Miguel de Unamuno
Práce dne
Slohový útvar: Úvaha
Přátelství a kamarádství
Co je to kamarádství? Co to znamená být dobrým kamarádem? A jaký je rozdíl mezi kamarádstvím a přátelstvím? To všechno jsou otázky, které si v životě klade každý z nás. Všichni totiž chceme mít mnoho kamarádů a snad ještě více přátel. Člověk bez přátel je totiž jako ryba bez vody. Není na světě snad horší...
Statistiky
Čtenářský deník:
8017 dělČítanka:
4764 textůŽivotopisy:
854 zivotopisůSlohové práce:
5834 pracíSlovníček pojmů:
109 heselSpisovatelé:
1840 autorů
Aktuální pořadí soutěže
- Grully (1,5)
- vedralova.k (0,5)
Štítky
královna zima Rudi Honzlová cyril Eteokles změna klimatu prevítem Hüttlová maková panenka do vody figaro navzdory básník Podzimní krajina O smrti školní jídelna kouzelný strom www.trápení otčenášek výhody a nevýhody dědictví otců Paní Bovaryovou pohádka mého života drijverová samuel mladistvi sobectví kdy se narodila výprask třídit odpad jizdni kolo
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 713 907 629
Odezva: 0.04 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí