Příběh malé Čijo, která se má stát slavnou gejšou Sajuri, začíná v chudé japonské rybářské vesnici, kde Čijo do smrti své matky vyrůstala, a to ve velké chudobě. Když ji jako devítiletou prodají do Gionu, kjótské čtvrti gejš, dívenka rázem přijde o rodiče i starší sestru. Díky svému půvabu a nezvyklým šedomodrým očím se nestane obyčejnou prostitutkou, ale nastupuje nelehkou cestu k postavení profesionální gejši. Pro osamělé děvčátku z venkova je předválečné Kjóto s nádhernými čajovnami a divadly, úzkými postranními uličkami, zdobnými chrámy a příbytky umělců světem plným nástrah a nebezpečí. Zatímco se učí umění gejš - tanci a zpěvu, nošení kimona, složité úpravě líčení a účesu či svůdnému nalévání saké -, podstupuje zároveň nelítostný souboj se žárlivou starší gejšou Hacumomo, která ji zuřivě nenávidí. Čijo zvolna proniká do urputného soupeření o přízeň mužů a peníze, které z ní plynou - a tento boj se nezastaví před žádnou podlostí či intrikami. Když však Čijo překoná všechny překážky a stane se z ní gejša Sajuri, zradí ji vlastní srdce. Navzdory tomu, že v životě gejši není místo pro opravdový milostný cit, je Sajuri rozhodnutá vzdát se všeho, aby získala jediného muže, po němž kdy v životě zatoužila...
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Vydalo nakladatelství Ikar (Euromedia Group) v Praze roku 2006 (2. vydání). Z anglického originálu
Memoirs of a Geisha přeložila Zdeňka Marečková. Počet stran: 445. ISBN: 80-249-0644-9.
OBSAH:
Příběh začíná v malé rybářské osadě jménem Joroido, kde žije se svou rodinou (čítající matku, otce a starší sestru Sacu) malá Čijo se zvláštníma očima šedé barvy. Její otec se snaží získat peníze na léčbu matky, která je vážně nemocná a umírá. Seznámí proto sestry s panem Tanakou, jenž je na jeden den vezme k sobě domů na návštěvu. Čijo si myslí, že je chce pan Tanaka adoptovat. Pravdu si uvědomí až ve chvíli, kdy pan Tanaka obě sestry předá do rukou pana Bekku, který je odveze do nového domova.
V Kjótu se cesty sester musí rozdělit. Čijo je poslána do okije paní Nitta, kde na ni čeká nový život, kdežto Sacu skončí ve čtvrti prostitutek. Šedooká dívka se zakrátko seznámí s obyvateli své nové okije - s povrchní Hacumomo, nenávistnou babičkou, vypočítavou matkou, stejně starou dívkou Dýní a tetičkou, která na ni jediná byla milá. Ta také Čijo zasvětí do jejího nového života - má sloužit v okiji a postupem času začít chodit do školy, kde se bude připravovat na roli gejši.
Čijo se snaží svoje povinnosti plnit co nejlépe, ale pořád se jí stýská po domově. Nemůže zapomenout na svou těžce nemocnou matku a na sestru, která je její jediná naděje, aby se opět setkala s rodinou. Sacu se jednoho dne dokonce staví za Čijo v okiji, ale Hacumomo ji vyžene.
Jednoho dne přijde Hacumomo se svojí kamarádkou Korin z čajovny opilá. Nese s sebou kimono gejši Mamehy, která je její úhlavní sokyní. Donutí Čijo, aby krásné kimono zničila tuší a následně je odnesla zpět Mameze. Když se celou událost dozví v okiji, svede Hacumomo vše na Čijo. I když matka ví, že za zničením drahého kimona stojí Hacumomo, nemůže si dovolit poštvat proti sobě gejšu, která jí vydělává, tak napíše ztrátu na dluh malé Čijo. Zároveň si dívenka také vyslouží domácí vězení.
K Čijinu štěstí je jednou potřeba donést do čajovny pro Hacumomo šamisen, takže se může vydat hledat svou sestru. Najde ji ve čtvrti prostitutek a naplánují spolu útěk. Když se vrátí do okiji, dá jí Hacumomo peníze na útěk. Vše se však ukáže jako lest, když Hacumomo obviní Čijo z krádeže peněz. Naděje na útěk se tenčí a den, kdy se měla dívka sejít se svou sestrou, se přibližuje. Nakonec se Čijo rozhodne k riskantnímu řešení - uteče po střeše. Při útěku si ale zlomí ruku a svoboda se změní na trápení. Už nebude docházet do školy pro gejši a je odsouzena k doživotnímu posluhování v okiji. Navrch k tomu jí přijde smutný dopis od pana Tanaky, v němž stojí, že její rodiče zemřeli.
Čijo se od té doby jen utápí v smutku. Její naděje se ale vrátí, když potká Předsedu. Ten jediný se zachová k prosté dívce jako ona mile a ona na něj nemůže přestat myslet. Jejím jediným cílem se stává být gejšou, aby mohla Předsedu potkávat.
Babička umírá a do okije přichází spousta lidí, aby její smrt uctila. Nechybí ani Mameha - slavná gejša, které Hacumomo zničila kimono. Všimla si Čijo a na druhý den si ji pozve k sobě domů. Dívka si myslí, že ji chce potrestat za zničené kimono, ke svému překvapení se ale dovídá, že Mameha chce, aby se Čijo stala její mladší sestrou. Domluví se s matkou, že když Čijo splatí to dvaceti let všechny své dluhy, dostane značný podíl na jejím zisku. A tak se z malé Čijo stává Sajuri, gejša učednice, mladší sestra slavné Mamehy.
V Mamežině plánu - aby se Sajuri stala úspěšnou gejšou - existuje jedna překážka, kterou je Hacumomo. Ta se snaží Sajuri neustále zesměšnit a schválně chodí se svou mladší sestrou, kterou se stala Dýně, do těch samých čajoven, kam chodí Sajuri s Mamehou. Tak překáží v Sajuřině výcviku, jelikož Sajuri musí sedět doma, aby jí Hacumomo nezničila pověst. Problém se stupňuje v okamžiku, kdy se dívka dovídá, že se má Dýně stát dědičkou okije. To by znamenalo, že bude Sajuri vyhozena. Proto vymyslí Mameha důmyslný plán, jak tomu předejít.
Na zápasech Sumó seznámí Mameha Sajuri s Nobuem - s válečným veteránem a spoluvlastníkem jedné velké společnosti, jenž za války ztratil ruku a byl popálen v obličeji. K jejímu údivu není Nobuovým společníkem nikdo jiný než Předseda. I přes Nobuův odpor ke gejšám se mu Sajuri zalíbí svou inteligenci.
Další večer seznámí Mameha Sajuri s doktorem Krabem. Ví, že doktor Krab je "sběratelem" mizuage (prvního pohlavního styku) a Sajuri ho zaujme. To je vlastně Mamežin plán - započít spor mezi Nobuem a doktorem Krabem o to, který z nich zaplatí více za Sajurino mizuage.
Naneštěstí pro Mamehu se však do tohoto sporu zaplete i její danna (jakýsi sponzor), který je Sajuri uchvácen a chce za každou cenu ukořistit její mizuage. Nakonec tedy válčí doktor Krab s Generálem a částku vyženou až na rekordních 11 500 jenů, čímž trhnou rekord. Mameha je spokojená - ví, že paní Nitta jde jen o peníze a tím, že Sajuri přinese okiji takový výdělek, se rozhodne učinit jí svou dcerou a dědičkou okije. Tak se také stane. Hacumomo je zakrátko vyhozena z okije, protože se zblázní, což je trochu i vina Mamehy a Sajuri, které se rozhodly jí dostat na kolena.
Po krátké době se rozhoduje, kdo bude Sajuřiným danna. Nabídl se Nobu, ale nakonec se matka rozhodne pro generála Tottori, jenž bude pro okiji vhodný v době války, kdy ji bude moci zásobovat rozličnými surovinami. Když ale přišla válka, generál Tottori ztratil svoje výsadní postavení a přestal být Sajuřiným danna. Později byl zavřen i Gion - čtvrť gejš a Sajuri se musela někde ukrýt. V tom jí pomohl Nobu, který ji odeslal na bezpečné místo za svým přítelem - výrobcem kimon.
V odlehlé výrobně kimon se ze Sajuri stala obyčejná dívka, jež musela pracovat jako jiní. Trvalo několik let, než válka utichla a ona se mohla opět vrátit do své okije. Nobu ji poprosil, aby bavila ministra Sató, který měl v rukou osud jeho a Předsedovy firmy. Poté měl v plánu stát se Sajuřiným danna. Sajuri tedy našla v Gionu Dýni a spolu ministra bavily. Firmu se nakonec podařilo zachránit.
Bohužel pro Sajuri to znamenalo, že se má stát milenkou Nobua a tím si navždy zabouchnout dveře k Předsedovi. Vymyslí proto plán - chce svést ministra a poprosit Dýni, aby dovedla Nobua k místu, kde je bude moci načapat přímo při činu. Dýně ale Sajuri podvede a dovede Předsedu, protože se jí chce pomstít za to, že jí ukradla post dcery okije. Sajuri je zničená a myslí si, že tím je pro ni uzavřena cesta k Předsedovi.
Jaké je ale její překvapení, když ji Předseda pozve do čajovny a vyzná jí lásku a přání, aby se mohl stát jejím danna. Sajuri se tak plní její sen, přestává pracovat jako gejša a stává se Předsedovou milenkou. Později odlétá do Spojených států, kde si s předsedou zakládají čajovnu. V knize je naznačen fakt, že jedním z důvodů by mohlo být i to, že Sajuri porodí Předsedovi syna.
CITÁT Z KNIHY:
"Náš svět není o nic trvalejší než pouhá vlna vzdouvající se v oceánu. Ať jsou naše zápasy a vítězství jakékoliv, ať se s nimi tak či onak dokážeme vyrovnat, stejně se až příliš rychle rozplynou a vyblednou jako rozředěná tuš na papíře."
VLASTNÍ NÁZOR:
Kniha se mi velmi líbila, četla jsem ji už potřetí. Ráda poznávám cizí a mně tajemné kultury a proto jsem se do pamětí jedné gejši lehce začetla. Překvapilo mě Sajuriino přemýšlení - kniha byla plná metafor a zajímavých poznatků, které gejšu stavěly v mých očích do pozice inteligentní ženy, která si jde za svým snem i když neví, jestli se jí podaří ho uskutečnit. I pro tento pohádkově splněný sen jsem měla příběh jako vymyšlený, i když zasazený do víru pravdivých událostí. Jaké bylo tedy mé překvapení, když jsem zjistila, že Nitta Sajuri doopravdy existovala. Tuto knihu prakticky "nadiktovala" a měla jedinou podmínku - aby román vyšel až po její smrti.
