Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• podtitul: V soukolí pražského procesu

Svědectví o iluzích a omylech poválečného revolučního nadšení, o tragédii let padesátých.
Zevrubný a otřesný dokument o metodách sovětských berijovských poradců a naší Státní bezpečnosti při inscenaci politického procesu s "protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského" z pera jednoho z odsouzených na doživotí, tehdy náměstka ministra zahraničních věcí, který byl rehabilitován roku 1956 a žil v Paříži.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1990 (2. vydání). Z francouzského originálu L'Aveu přeložil Ivo Fleischmann. Ilustroval Zdeněk Ziegler. Počet stran: 472. ISBN: 80-202-0213-7.

ÚVOD:

Doznání je autobiografický román zachycující vykonstruovaný proces s Rudolfem Slánským. Kniha vyšla nejdříve roku 1968 v Paříži, protože v den, kdy London dovezl její rukopis do Prahy, tam paradoxně dorazily sovětské tanky (srpen 1968 - vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa). V České republice bylo tedy Doznání vydáno prvně až roku 1969 (Československý spisovatel, Praha, 1. vydání).

Kniha je chladnou analýzou obludných mechanismů moci, jež se nebojí v zájmu komunistické strany zneužít čehokoliv. Naprostá většina děje zachycuje kruté výslechy, manipulaci s obžalovanými a pozvolný nátlak vedoucí k falešnému doznání. Druhá linie děje pak ukazuje osud Londonovy rodiny i historii vlastního vzniku knihy.

POSTAVY:

Artur London, Lise Ricol-Londonová, vyšetřovatelé Bohumil Smola, Vladimír Kohoutek, Bohumil Doubek

JAZYK:

Kniha je psána v ich-formě spisovným jazykem. Žádné zvláštní jazykové prostředky se zde nevyskytují, pouze francouzské výrazy a pojmenování. Je zde také mnoho citací z dopisů.

OBSAH:

Kniha se skládá z šesti částí - každá část popisuje určitou fázi procesu.

První část se jmenuje Koloděje podle názvu vládního zámku, kde byl London první tři měsíce vězněn. Popisuje zde nejprve několik dní před svým zatčením, kdy už tuší, že je sledován Státní bezpečností. 28. ledna 1951 je zatčen a odvezen právě do Kolodějí, kde musí žít v příšerných podmínkách - jeho cela nemá hygienické zařízení ani okna. Neustále musí chodit po cele, nedostává napít ani najíst, nesmí spát ani sedět, na rukou má neustále pouta, která se mu zarývají do rukou. Při dvacetihodinových výsleších ho referenti bijí a vyhrožují mu, nutí ho doznat se k tomu, že je vedoucí špionážní skupiny. Jeho spoluvězni nátlak nevydrželi, k těmto obviněním se doznali a také obvinili Londona. Ten se však odmítá přiznat k něčemu, co neudělal a stále doufá, že došlo k nějakému omylu a že se vše vysvětlí.

Druhá část knihy je pojmenována Ruzyně, podle vězení, kam byl London později převezen a strávil tam dalších 27 měsíců. Pokračují zde další výslechy, životní podmínky už jsou o něco lepší, vězni dostávají více jídla, ale stále musí chodit po cele a je jim odpírán spánek a hlavně lékařská pomoc, jíž London kvůli tuberkulóze nutně potřebuje. Referenti na něj stále tlačí, aby se k obviněním přiznal a předhazují mu doznání ostatních vězňů. Začíná mu docházet, že o jeho osudu už je předem rozhodnuto, že v této situaci už ho nic nemůže zachránit, a proto se začíná k obviněním ze spiknutí doznávat.

V části Změněné spiknutí se vystřídají referenti, kteří Londona vyslýchají a změní se taky taktika výslechu - už na něj není kladen fyzický nátlak, ale psychický. London musí mnohokrát opakovat svůj životopis, u čehož referenti usínají. Začíná vycházet najevo, že hlavní obviněný je generální tajemník KSČ Rudolf Slánský a London je nucen vypovídat proti němu. Po nějaké době podepíše sepsané protokoly (fakta v něm obsažena byla překroucena podle toho, jak se to hodilo referentům; London s mnoha tvrzeními nesouhlasil, ale byl nucen je pod výhrůžkami podepsat) a je převezen do pankrácké věznice.

Část Proces na Pankráci popisuje samotný průběh zinscenovaného procesu. Obžalovaní o prokurátoři se musí výpovědi sepsané referenty naučit nazpaměť a pak je při procesu beze změn odříkat, a tak je celý soud vlastně jedno velké divadlo. Nakonec je vyneseno 11 rozsudků smrti (Slánský, Geminder, Frejka, Frank, Clementis, Reicin, Šváb, Margolius, Fischl, Šling, Simone - většina z nich byla židovského původu) a 3 doživotí (London, Hajdů, Löbl) - listopad 1952.

Pátá část nazvána Naši líčí Londonův pobyt ve vězení v Ruzyni a hlavně život jeho ženy Lise a dětí od jeho zatčení v lednu 1951.

Poslední část s názvem Pravda vítězí popisuje obnovení procesu po smrti Stalina a Gottwalda roku 1953 a následnou Londonovu rehabilitaci roku 1956.