Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tento román vypráví o lásce dvou lidí, a to o Jaritě Muirové a o lordu Alvarikovi Vernovi.
Alvarik byl přivolán z Afriky zpět na panství. Biskup Lorimer Verne mu nechal poslat vzkaz, že se stává dědicem panství. Je totiž jediný dědic, jeho bratranec se svým otcem zemřeli při nehodě kočárů. Jeho bratranec Garvais všechno své jmění prohrál v kartách a aby měl další peníze, tak starožitnosti z domu prodal Theoboldu Muirovi. A tak se tento rod Vernů zadlužil.
Když přijel Alvarik zpět, strýček ho informoval, co se událo a že panství je zadlužené rodu, se kterým nejednali rádi. Alvarik chtěl zaplatit dluh, co udělal jeho bratranec, ale byl tak vysoký, že na to by nikdy neměl. Biskup mu nabídl jediný kloudný nápad - vzít si jeho dceru, a tak jim předá šlechtický titul. Toho chtěl Muir dosáhnout, chtěl patřit mezi společenskou smetánku. Dříve byla jeho dcera zasnoubena s Garvaisem, ale když zemřel, musel Muir změnit plány. Za odměnu že si vezme jeho dceru, splatí mu tak dluh a on bude ještě ochoten opravit jeho panství a farmy.
Alvarik tuto nabídku přijal, ale byl rozčílen za jakých podmínek. Když byl u něho na návštěvě, uviděl svou nastávající pouze krátce a ani si s ní nemohl promluvit. Muir mu sdělil, že den svatby bude za pět dní a že ho bude čekat u kostela.
Když už nastal den vdavek, Alvarikovi přivezli zvířata, která s ním přicestovala z Afriky, a tak jim musel udělat ještě výběh. Přivezli mu lvy a gepardy, vše to stihnul jen tak tak. Den před svatbou se Jarita pokusila utéct, ale chytil ji přísný otec a na důkaz jejího provinění ji zbičoval. O svatební hostině se svým mužem nepromluvila ani slovo. Když konečně nastal čas odchodu, šla ochotně za ním. Alvarik ji nechal odvést do jejího pokoje a když jí šel vrátit naleznutý diamant, v pokoji ji nenašel; pokojská mu oznámila, že ji viděla na zahradě. Alvarik se vydal za ní, nikde ji nemohl najít, ale pak spatřil loďku na jezeře. Jarita chtěla spáchat sebevraždu, a tak za ní skočil. Spírala se mu, nechtěla k němu, nezbylo mu nic jiného než jí držet hlavu pod vodou, dokud přestala sebou házet a pak ji v klidu dopravil na břeh. Poté ji odnesl do jejího pokoje a když ji svlékal z mokrých šatů, všimnul si, že je ošklivě zbičována. Jakmile se probrala, vysvětlila mu, od koho to má. Alvarik jí slíbil, že ji bude opatrovat a že se jeho bát nemusí. On není stejný jako jeho bratranec a ani jako její otec.
Ze začátku mu Jarita nevěřila, ovšem pak v něm uviděla bezpečí, spřátelili se. Alvarik se do ní zamiloval, uvědomil si to tehdy, když upadlo do zapomenuté studně. Jarita tam spadla, protože chtěla zachránit lvíče, které dostala do opatrovnictví, pač ho jeho matka zavrhla. To byl ten den, kdy Alvarik zjistil, že ji miluje, ale musel na ni opatrně, byla velice plachá.
Jarita s ním byla velice šťastná, pomalu na otce zapomněla, avšak jednoho dne se u ní ukázal na návštěvě. A nasadil jí brouka do hlavy. Vysvětlil jí, že Alvarik ji už nebude chtít, až dostane dědice jeho jména. Tak byla Jarita opět ve strachu a Alvarik to vycítil. Ovšem chtěl, aby se odreagovala, a tak odvedl téma někam jinam. Ten večer ve městě utekl z cirkusu lev a zamířil k nim. Alvarik už dávno spal. Sluha přišel za Jaritou, ale ta svého pána nestačila varovat. Alvarik odešel za lvy, protože byli nějak rozčílení a na něco neustále vrčeli. Když vešel k nim do klece, uvědomil si, co se stalo, nevěděl, jak se má ubránit cizímu nebezpečnému lvu. Jakmile na něj chtěl skočit, někdo ho naštěstí zastřelil - Jarita... Ta si ten večer uvědomila, že ho miluje a chce, aby i on miloval ji. Řekla mu, že se o něj tolik bála... Ten večer strávili překrásnou noc venku při úplňku. Řekli si, že se navzájem tolik milují, že je nic již nerozdělí...