Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Touto větou se Benni představuje v každé škole. V Neuseelenu už je to popáté - Neuseelen je pátá škola, kde se Benjamin snaží dokončit osmou třídu a odmaturovat. Bojuje s matematikou, částečně i kvůli svému handicapu - je částečně ochrnutý na levou půlku těla; například pouhé přidržení pravítka levou rukou mu dělá problémy.
Internát a vůbec škola ho děsí, miluje a obdivuje své rodiče, přestože jsou na pokraji rozvodu a neustále se hádají, dělá mu problém nebýt doma, nemoci se vyplakat či smát se se svou matkou.
Benjamin si nakonec zvykne, hlavně díky partě pěti přátel, která ho vezme mezi sebe, společně si užívají mládí, nadávají na školu, v noci tajně chodí do dívčího křídla, poznávají sex a dívky vůbec... Ale kupodivu také velmi často rozjímají o životě, o jeho smyslu, o lásce, škole...dokonce i o funkci státu. Nestydí se před sebou mluvit o svých obavách a pocitech.
Největší dobrodružství zažívají při útěku z internátu. Mají namířeno do Mnichova a v autobuse poznají staršího muže jménem Sambraus, který se chlapců na jednu noc ujme, vezme je do striptýzového klubu, nad kterým bydlí a nechá je, aby si prožili své vlastní první zpití téměř do němoty.
Bohužel, Benni nakonec matematiku nezvládne a je ze školy vyloučen. Čeká ho tedy další nástup, tentokrát do speciální školy, kde je matematika omezená.
Na své přátele nezapomene, protože mu pomáhali a byli si navzájem oporou v těžkých chvílích, které prožívali. Společně vstoupili do "života", protože život a vůbec všechno, so ce týká života, je podle Janosche jednoduše crazy.