Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Romány Betty MacDonaldové jsou už po generace evergreenem humoristické literatury. Autorka totiž dokáže přenášet na čtenáře svou nezdolnou víru v člověka, který se nikdy nevzdává a svou činorodostí, elánem a dobrou náladou překonává všechny překážky. Humoristický žánr obohatila čtyřmi romány, vesměs čerpajícími z vlastního života, které zároveň nenásilně a otevřeně vypovídají o době, v níž žila. Vedle románu Vejce a já pak následovaly Morová rána, Kdokoli může dělat cokoli a Dusím se ve vlastní šťávě, které vyšly v jednom svazku pod titulem Co život dal a vzal.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Z anglického originálu přeložila Eva Marxová, nakladatelství Vyšehrad, Praha, 2005

MÍSTO A DOBA DĚJE:

V USA v 1. polovině 20. století

HLAVNÍ POSTAVA:

Betty MacDonaldová - vypravěčka, spisovatelka, matka dvou dcer, optimistka, společenská

ZNAKY:

Autobiografický román, jenž se skládá ze tří knih: Kdokoli může dělat cokoli, Morová rána a Dusím se ve vlastní šťávě.
Humor, optimismus.

OBSAH:

Kdokoli může dělat cokoli
Betty se rozvedla se svým manželem a opustila kuřecí farmu. Odstěhovala se se svými dvěma dcerami Ankou a Jankou k matce do Seattlu. Snažila se najít práci, bylo to před druhou světovou válkou, kdy byla v USA velká nezaměstnanost. Vystřídala několik malých zaměstnání a zažila spoustu špatných zkušeností a celkově byla chudá, nicméně vše popisuje s optimismem a je hlavně ráda, že může být zase se svojí rodinou. Betty je velice vázaná na rodinu, často píše o matce nebo o všeho schopné, energické sestře Mary. Všichni jsou velmi společenští, v jejich domě jsou neustále návštěvy, které dlouho zůstávají. Betty se musela naučit spoustu nových věcí, aby obstála v těžce hledané práci, navštěvovala večerní kurzy, nebyla zrovna nejšikovnější, ale dovedla si ze sebe udělat legraci a jít dál.

Morová rána
Betty onemocní tuberkulózou. Léčí se v sanatoriu v Borovicích, kde je velmi přísný režim. V Borovicích platí extrémní heslo, a to takové, že je možné se vyléčit pouze kázní. Betty má nejdřív zakázáno i mluvit. Popisuje charaktery různých lidí, které v Borovicích potkává. Chodí na pneumotorax, kterým se tuberkulóza léčí. Mnoho lidí v sanatoriu umírá. Její zdravotní stav se ale zlepšuje a postupně může dělat i ruční práce nebo jí je dovoleno se procházet. Nakonec se z tuberkulózy vyléčí a vrátí se domů za svojí rodinou, i když jí nejdříve dělá velký problém dostat se zase zpět do normálního života, kde nikdo není nemocný tuberkulózou.

Dusím se ve vlastní šťávě
Betty se provdá za Dona MacDonalda a přestože mají velmi málo peněz a za války je těžké sehnat dům, koupí si jej a navíc kousek pláže na ostrově Vashon. Betty se dává na kariéru spisovatelky, stará se o rodinu a dům a občas si trochu přivydělává (sbíráním broskví). Vychovává své dcery, s nimiž to má v době jejich puberty docela těžké. V jejich domě je vždy hodně návštěv, Betty je dobrá kuchařka a hospodyňka (což bylo v té době důležité). Její dcery se vdají a stanou se jejími kamarádkami.

CITÁT Z KNIHY:

Než si člověk zvykne na to, že je chudý, chvíli mu to trvá, to je nesporné. Musí se přizpůsobit situaci a pochopit, že otázka není co budete jíst, nýbrž jestli budete jíst.

VLASTNÍ NÁZOR:

Upřímně mě kniha moc nebavila. Kouzlo knihy není napětí a děj, ale je to humorné líčení problémů všedního života, které každému dodává optimismus. Na takovou knížku musí mít člověk tu správnou náladu.