Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Humorné zážitky nezkušené novomanželky, která se ocitne uprostřed slepičí farmy.

ÚVOD:

Jedná se o světový bestseller, jenž si získal oblibu ihned po vytištění roku 1945. Autobiografický příběh autorky, která popisuje svůj život na "konci světa".

STRUČNĚ O AUTORCE:

Betty MacDonaldová byla americká spisovatelka a autorka humorných vyprávění. Narodila se roku 1908 v Boulder. Za svůj život stihla napsat čtyři romány pro dospělé - Co život dal a vzal (trilogie) a čtyři knížky pro děti. Ve svých vyprávěních čerpá hlavně ze svých životních zkušeností, i když ne vždy příliš veselých. Betty obohatila humoristický žánr a stala se oblíbenou i po své smrti (1958).

NÁMĚT:

Životní příběh Betty MacDonaldové při okoušení nového způsobu života na slepičí farmě v Americe 30. let.

STYL A TYPICKÉ UMĚLECKÉ PROSTŘEDKY:

Příběh řazen do pěti částí a ty dále řazeny na kapitoly (Honitba? Jak pro koho aj.), ich-forma, autobiografie, napsáno chronologicky, humor a nadlehčenost, ironie, vtipná přirovnání, spisovný jazyk - hlavní hrdinka, nespisovný - paní Kettlová, celkový optimismus, realistické vylíčení doby.

POSTAVY:

Betty MacDonaldová - hlavní postava celého románu, sama autorka; narodila se ve městě a utrpěla velký šok po přestěhování "na konec světa"; svému manželovi se snaží pomáhat, i když ne vždy se jí to daří; i mimo společnost se snaží číst a zajímat se o dění ve světě; nechce být omezená, ale naopak vzdělaná; pociťuje potřebu společnosti, která jí právem schází; v polovině příběhu se jí a Bobovi narodí Anna, kterou se Betty snaží správně vychovat; Betty prodělává svou životní krizi na farmě svého muže, kde trpělivě snáší veškeré útrapy, které tam čekají...
Bob - manžel Betty, který vždy toužil po své vlastní slepičí farmě; svůj sen se rozhodne zrealizovat a odstěhuje se spolu s Betty na venkov; je velice pracovitý, šikovný a vytrvalý; od Betty se liší kromě velké lásky ke kuřatům hlavně tím, že nepotřebuje společnost tolik jako ona
paní Kettlová - sousedka Betty; vVychovala 15 dětí; stejně jako Betty se svému muži podřídila a stala se z ní sice praktická žena, ale bez chuti uspořádat si svůj domov tak, aby se za něj nemusela stydět; jedná se o starší ženu, než je Betty; i přestože je velmi vulgární, stává se tolik postrádanou společností naší hrdinky
pan Kettl - starší muž; jeho řeč je velmi srandovní, protože šišlá; je typický tím, že neustále žebrá a obtěžuje sousedy, aby mu s mnoha věcmi pomohli; je líný - danou práci by mohl klidně zvládnout i sám; otcem 15 dětí
Birdie Hicksová - sousedka Betty vžitá a ztotožněná se životem mimo civilizaci; je velice pečlivá a "uklízívá" (pravým opakem paní Kettlové); její největší pýchou je neskutečné množství zavařované zeleniny a ovoce
Anička Alžběta - dcera Betty a Boba, zrzavá, čímž se vymyká

DĚJ:

Betty je přivyklá civilizovanému životu, když jí manžel oznámí svůj sen - mít slepičí farmu. Zprvu je Betty nadšená, ale když zjistí, na jakém místě budou žít, ztrácí se jí úsměv z tváře. První roky jsou pro ni jedny z nejhorších - tvrdá práce, málo spánku, žádná elektřina, ani voda a málo tepla. Přes to všechno se Betty snaží žít a být manželovi oporou. Později se jim narodí dcera Anna. Hlavní hrdinka se začne přátelit se sousedy a zjišťuje, že život zde je úplně odlišný než tam, kde žila předtím. Příběh končí tím, že Bob nalezne více civilizovanější farmu, a oni se tam odstěhují.

VLASTNÍ NÁZOR:

Po přečtení pár řádků je vám ihned jasné, že máte před sebou humornou knížku plnou ironie a humoru. Opravdu se nestačíte divit, jakými zvláštními větami autorka komentuje události kolem ní. I přestože víte, že to neměla jednoduché, musíte se smát. Kdyby vyprávěla jen "nějaký" příběh o životě na slepičí farmě, nebylo by to tolik zajímavé a záživné jako fakt, že si tím opravdu prošla, okusila si žití mimo civilizaci se slepicemi a dobytkem a ještě vychovávala sebe samu a své dítě. Myslím, že je obdivuhodné, s jakým humorem to zvládla. Kdo z nás by byl tak úspěšný jako ona?

KONTEXT:

Mary Bardová (sestra Betty MacDonaldové) - psala též humorné příběhy pro dívky, často autobiografické - Slasti a strasti života s doktorem

CITÁT Z KNIHY:

Celé první jaro a léto byly samozřejmě nepřátelské, ale pasívní. S příchodem září si přetáhly přes hlavu mlhu jako kápi Ku-Klux-Klanu a začaly nám dávat osvědčenou vodoléčbu. Pršelo a pršelo a pršelo a pršelo. Mžilo, mrholilo, teklo, kapalo, lilo nebo jenom docela obyčejně pršelo. Některá rána byla černá a divoká bouřemi, které řádily po horách.

***

Změníte-li tak úplně způsob života, jako jsem změnila já svůj, zjistíte, že spolu se zvláštnostmi nového života, které do sebe vstřebáte, takže se stanou vaší nedílnou součástí, se vyskytnou jiné, na které si nezvyknete nikdy. Některé věci, na které jsem si nezvykla já:
Slepice.
Petrolejová lampa.
Záchod na dvoře, kde jsem měla v noci dvojí hroznou volbu: buď sedět potmě a nevědět, co po mně leze, nebo si vzít svítilnu a přilákat můry, komáry, lelky a netopýry.
Život bez rádia.
Život bez telefonu.