Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

HLAVNÍ POSTAVA:

Jan Dítě - světlovlasý, modrooký; má komplexy méněcennosti kvůli svému malému vzrůstu, ale chce něco dokázat

OBSAH:

Dílo se skládá z 5 kapitol začínajících vždy slovy: "Dávejte pozor, co vám teďka řeknu." A vždy končící slovy: "Stačí vám to, tím dneska končím." Často se opakuje věta: "Neuvěřitelné, které se stávalo skutkem."
Objevují se dlouhá souvětí (automatický text) - surrealismus...

Sklenice grenadýny

• Jan Dítě začínal jako prodavač párků na nádraží (vždy jakoby nestíhal vracet nazpět peníze)
• v 15 letech se zaučoval jako pikolík v hotelu U Zlatého města Prahy (byl poučen, že číšník má "nic nevidět a nic neslyšet" a zároveň "vše vidět a vše slyšet"); hoteliér vždy všechny kontroloval
• Jan umýval sklenice, leštil je, zamotával příbory do ubrousku, vysvlékal hostům kabáty
• hosté se bavili o hloupostech - jestli na nějakém daném místě byla lávka nebo topol, nebo obojí, nebo nic, dále například které pivo je nejlepší...
• v hospodě došlo ke rvačce mezi cikány, ubrusy byly od krve, Jan je šel vyprat a vyvařit a měl je věšet, ale nedosáhl na šňůry, a tak je podával uklízečce, jíž byl sotva po prsa, a ona si z něj utahovala
• když si vydělal dost peněz, šel k Rajským ("U Rajských"), kam vždycky chtěl jít; v chambre séparé strávil noc (svou první noc) s černovlasou slečnou Jaruškou; pili šampaňské a jedli ústřice (zjistil, že ona pije sodovku - za cenu šampaňského - a chtěl, aby pila šampaňské stejně jako on, když už to platí); nakonec zaplatil a slečně dal ještě 200,- navíc
• Jan zjistil, že prachy lidmi hýbou, když jednou rozhodil pár drobných na cestu; vždy je rozhodil někomu za zády a lidé pak chodili po čtyřech a sbírali je a předstírali, že ty peníze vypadly právě jim
• šel znova k Rajským a tentokrát strávil noc s blondýnou; dal jí 200,- navíc a paní Rajské na vrátnici dal 100,-; připadal si najednou tak vysoký...
• blondýna za Janem přišla do hotelu a vrátila mu obálku s dvěma stovkami, on ji omylem polil grenadýnou, vrchní jej seřval a slečně se omlouval, ta se však Jana zastala
• do hotelu jezdili různí obchodní cestující - zástupce firmy Primeros (říkalo se mu "Gumový král"), jenž přivážel kondomy, nafukovací panny, atd.; zástupce krejčovské firmy, který si vzal míry vrchního, aby pak stvořil gumovou figurínu (aby nemusel vrchní jezdit na zkoušky a přeměřování) a hotový frak poslal vrchnímu v balíku poštou; zástupce firmy Berkel, jež vyrábí kráječe salámu a velmi citlivé váhy (pan Walden prodal kráječ a váhu hotelu)
• Jan si taky jednou chce, stejně jako pan Walden, rozkládat stokoruny na zem vedle sebe; pan Walden Jana zná, říká, že on od něj taky koupil na nádraží párek za 1,80 Kčs a dal Janovi dvacku (Jan mu jakože nestačil vrátit); pan Walden říká, že Jan má před sebou dobrou budoucnost
• ke konci této kapitoly vzpomíná Jan na život u své babičky; bydleli s babičkou v jednom pokoji ve mlýně; babička sbírala spodky a košile, které hosté vyhazovali, prala je a prodávala dělníkům a zedníkům, a tak si vydělávala

Hotel Tichota

• Jan už je číšníkem, nechal si na sebe ušít frak, díval se na ty nafukovací figuríny v dílně (na které se šily fraky) - jeho figurína byla mezi figurínami důležitých lidí (generálů, atd.); Jan zaplatil frak a dal 200,- Kčs navíc
• Jan odchází z hotelu Krásná Praha do hotelu Tichota ve Stránčicích - tam jej dohodil pan Walden, obchodní zástupce firmy Berel
• Tichota - bílý hotel na kopci, měl červenou střechu z prejzů a zelené okenice; šéf hotelu byl 160kilový muž na vozíku, jenž pískal na píšťalku (podle toho jak pískal, věděl každý, co má dělat); pokojská Wanda; vrchní Zdeněk - jeho bývalý šéf obsluhoval Ferdinanda d'Este - uměl španělsky, francouzsky, německy; podomek, který sloužil jako dekorace - vždy večer, když byli v hotelu hosté, tak sekal dřevo, aby byl prostě viděn hosty
• Jan se Zdeňkem objevili chaloupku (vevnitř to vypadalo jako v jednom z hotelových pokojů a byly tam panenky)
• vše bylo připraveno, všichni čekali na hosty; přijel generál, dělal, že mu nechutná ani jídlo, ani pití; střílel, pil; hodně zaplatil; druhý den přijel s nějakým básníkem a slečnami; generál pořád na něco nadával, ale oba byli šťastní; rozhazovali peníze; když byli přejedení, šli se na záchod do speciální "bličky" vyzvracet, aby potom mohli pokračovat v jídle; odjeli generálovým autem Hispano Suiza
• Zdeněk taky hodně utrácel, když byl na nějaké zábavě
• přijel prezident s Francouzkou, dováděli spolu; šéf poslal číšníka s chlebem, smetanou a máslem do toho malého domečku (tam byl prezident s Francouzkou); měl přijet i někdo třetí, ten byl ale imaginární, aby se neřeklo; zaplatili však tři pokoje a jídlo za tři lidi
• přijeli 4 muži z Bolívie, chtěli od arcibiskupa, aby vysvětil zlatou sošku Bambino di Praga (Pražské Jezulátko), které je populární v Jižní Americe; měli ho v kufříku, ale kvůli zlodějům museli udělat pozlacenou kopii

Obsluhoval jsem anglického krále

• Jan byl z hotelu Tichota vyhozen, protože si mysleli, že on popletl pravé Jezulátko s tím falešným; ale byl to podomek, který si to vše vymyslel a řekl to šéfovi; Jan byl ale rád, že už odchází, měl totiž strach z podomka; dozvěděl se, že podomek byl v base 5 let za to, že sekyrou sekl milence své ženy a ženu brutálně spráskal provazem; v hotelu zase zabil kocoura, který mu chodil za jeho kočkou a kočku vyhnal; to vše se Jan dozvěděl z podomkovy samomluvy
• když přijel Jan do Prahy, zjistil, že to pískání ho úplně zblblo; když zapískal výpravčí nebo četník, běžel k němu a řekl: "Prosím?"
• Jan dostal místo v hotelu Paříž; dostal pokoj v podkroví s krásným výhledem na Prahu
• vedoucí Brandejs jedl vždy se zaměstnanci, aby viděli, že on jí to stejné co oni (jedl ale málo, pak se nacpal někde u stolu)
• obsluhoval tam pingl Karel, obsluhoval i burziány a slečny v chambre séparé (každý čtvrtek) a po jejich odchodu prohlížel prostěradla, zda někomu nevypadly peníze nebo prsten
• jednou Karlovi spadly talíře, byla to pro něj ostuda, udělal nepořádek v kuchyni, vyváděl, odvedli ho až policajti
• Jan se učil od vrchního Skřivánka odhadovat lidi; Skřivánek říkal, že "obsluhoval anglického krále"
• Jan se často s vrchním sázel o dvacetikorunu, jaké je host národnosti, co si dá k jídlu, atd.
• Jan převzal práci po Karlovi v chambre séparé; když burziáni skončili vizitu u prostitutky, Jan se s ní vyspal
• Jan si našel ve skříni mezi věcmi, které tu zapomněli hosté, kravatu (bílou s modrými puntíky); šel do obchodu, byl středem pozornosti, potkal cestou Skřivánka a ten věděl, odkud má Jan tu kravatu; jak to věděl? - protože obsluhoval anglického krále...
• prezident a vzácní hosté z Afriky měli obědvat v hotelu Paříž, protože nikde jinde neměli zlaté příbory, které se Afričanům tak líbily
• vedoucí nakoupil vše, co bylo potřeba, ale habešský císař Hailé Selassie chtěl, aby jeho kuchaři uvařili habešskou specialitu - ryby s vejci jako nádivka do krocanů, to celé jako nádivka do antilop a to celé do velblouda...
• číšník Šroubek zapomněl nalít císaři víno, Jan rychle přiskočil a nalil mu; pak jej obsluhoval celou dobu; získal za to řád a modrou šerpu
• při mytí nádobí se zjistilo, že chybí jedna zlatá lžička; Jan si myslel, že Skřivánek si myslí, že ji vzal on; odjel proto taxíkem do lesa a chtěl se oběsit; nahmatal nohy oběšence, lekl se a utíkal z lesa; najednou se tam objevil Skřivánek a řekl, že taxikář přijel do hotelu a řekl jim to a že se to vše vyřešilo, lžička uvízla ve dřezu
• Jana nevzali na vojnu, protože byl malý; on se začal učit německy; potkal Němku (šlápl jí na botu), která byla stejně malinká jako on - jmenovala se Líza a byla učitelkou tělocviku (později velitelkou vojenských sester); Líza se do něj zakoukala, protože měl světlé vlasy a modré oči
• přivedl ji do hotelu Paříž a chtěl se se Skřivánkem vsadit, co si slečna dá; Skřivánek si strčil svou dvacetikorunu do kapsy, vzal Janovi klíče od skladu vína a už s ním nepromluvil
• Češi byli zaujatí vůči Němcům; přinesli Líze studenou polévku; Jana jeho kolegové poplivali a vedoucí Brandejs na něj také plivl a propustil ho
• Jan šel s Lízou po Praze, potkali Čechy, ti Líze vysvlékli bílé punčocháče a Jana zbili
• Praha byla obsazena Němci; Jan šel s Lízou do hotelu Paříž, v němž seděli samí němečtí důstojníci; bledí číšníci je obsluhovali; Jan řekl Skřivánkovi: "Je Vám k ničemu, Skřivánku, že jste obsluhoval anglického krále!"

A hlavu jsem už nenašel

• nejdříve se stal Jan pinglem, pak vrchním v hotelu v horách nad Děčínem; bylo to takové malé městečko v lese s malými domky; nacionální strana tady vybudovala první křížení ušlechtilé krve německých dívek a plnokrevných vojáků; měli se narodit čistokrevní potomci-zakladatelé Nové Evropy
• matky se učily o historii - když ji budou znát matky, odrazí se to určitě nějakým způsobem na plodu
• Jan si místo příjmení Dítě nechal napsat příjmení po svém dědovi, jenž měl germánské kořeny - Ditie (Němci to nebrali jako dítě, neuměli to přeložit, brali to jako nějaké zvláštní příjmení)
• Jan měl na starost 5 stolů a taky musel obsluhovat 5 těhotných dívek, nosit jim, co si jen přály
• zaučoval pikolíka, sázel se s ním o 10 DM, kdo si co dá
• těhotné ženy plavaly nahaté v bazénu, ale před Janem se nestyděly, vůbec si ho nevšímaly; on si připadal jako věšák, jako odkládací stoleček, jako šašek; psal Líze do Varšavy; učil se německou vlastivědu
• Líza chtěla, aby ji Jan požádal u jejího otce o ruku; její otec vlastnil restauraci v Chebu "U města Amsterodam"
• Jan musel vypsat svůj rodokmen; jeho dědeček Johan Ditie měl germánský původ; Líza - Elisabetha Papanek; Jan byl vyšetřen, zda může oplodnit árijskou dívku; zatímco Němci střílejí Čechy, Jan čeká na potvrzení, že může s Lízou mít dítě; doktor, který jej vyšetřoval, se k němu po přečtení jeho jména (Ditie) choval mnohem lépe
• Jan se oženil s Lízou; byla to svatba-nesvatba (nejdůležitější je krev, čest, povinnost)
• měl povinnost oplodnit Lízu (jako pes fenu), i když se mu zrovna nechtělo; byl připouštěn podle předpisů; takže musel chodit na posilující injekce - nakonec Líza počala; z jejich lásky však nezbylo nic; tak jako před manželstvím už to nikdy nebylo...
• němečtí vojáci se učili rusky; byla válka s Ruskem; když se Jana zeptali, jak to věděl, že bude válka s Ruskem, řekl jen: "Obsluhoval jsem habešského císaře."; stejně jej z práce vyhodili...
• novou práci získal v restauraci Košíček v Českém ráji; bylo to tam úplně jiné; jezdily tam zamilované páry lidí (ne jen rozsévači a feny jako v Děčíně)
• Líza přivezla Janovi známky, které nasbírala v židovských bytech deportovaných Židů v Polsku a Francii; říkala, že po válce budou mít obrovskou hodnotu; jejich syn Siegfried byl ustrašené dítě
• NOVÝ ČLOVĚK podle Jana byl pokorný a zádumčivý, a ne vítězný, uřvaný a pyšný
• Jan jel do Chomutova do nové práce; měl s sebou kufřík se známkami; viděl je v časopise a měly obrovskou hodnotu
• jel vlakem a když se viděl v zrcadle, bylo mu ze sebe špatně (čeští vlastenci byli popravováni a on byl s Němci); ví, že se už nikdy nemůže ukázat v Praze...
• ve vlaku potkal Lízu; všechny fronta změnila; Líza byla zase jako učitelka tělocviku; převážela nemocné a zraněné do Chomutova
• Jan měl jít pracovat do kantýny vojenské nemocnice; byli tam vojáci bez nohou, bez rukou...
• do Chebu za svým synem Siegfriedem jezdili jednou týdně; Siegfried byl retardovaný, nechtěl hračky, nemluvil, nechodil, jen zatloukal hřebíky do podlahy; ani nepoznal své rodiče; když padaly bomby, Siegfried se smál, ostatní děti se bály, ale on se smál a zatloukal dál své hřebíky do podlahy; Jan byl na svého syna hrdý
• Jan vzpomínal na Zdeňka, jak utrácel, jak zaplatil kolotoče a mohlo se celý den jezdit zadarmo, jak zaplatil kameníkovi svatbu pro jeho dceru, atd.; Jan chtěl za ním jet; viděl ho na nádraží; Jan se díval na hodinky a sebrali ho 3 muži, protože si mysleli, že patří k Bolševikům, že na někoho čeká; odvezli ho na Pankrác, kde byl 2 týdny, vyslýchali ho, bili ho, on byl nevinný (že prý 99 % nevinných musí trpět, aby náhodou jeden viník neunikl); on byl ale rád, bral to jako alibi, že ho Němci zbili, bral to jako propustku, že se bude moci vrátit zpět do Prahy, až skončí válka
• propustili ho a zároveň propustili vraha, jenž seděl 10 let za vraždu svého otce; protože byl vrah zesláblý, navrhl mu Jan, že ho doprovodí domů; nemohli najít vesnici, odkud vrah pocházel - "Jak se ta vesnice jmenuje?" ptal se Jan - vrah odpověděl: "Lidice."; Jan mu vše pověděl; jeli do Kladna za velitelem gestapa zeptat se na matku vraha; ten jim řekl, že je v koncentráku a ještě žije
• Líza měla kufřík se známkami; Jan jel do Chebu; byl hlášen nálet na Cheb; Jan šel k restauraci "U města Amsterodamu" - ta měla strženou stěnu; Siegfried tam seděl a zatloukal hřebíky; Jan hledal Lízu; kopal na dvoře, našel její boty, pak kufřík, ten rychle schoval a pak ji vykopal celou; chyběla jí hlava; tu už nenašel...
• se synem se neloučil; slyšel jen za sebou zatloukání hřebíků, které pomalu sláblo; měli si pro něj přijet lidi ze spolku pro pomatené děti

Kterak jsem se stal milionářem

• Jan byl půl roku ve vězení, protože když umírali Češi, tak on byl na zdravotní prohlídce, jestli může oplodnit árijskou ženu
• pak prodal známky, koupil si hotel se 40 pokoji a zdálo se mu, že tam někdo zatlouká hřebíky do podlahy; hotel prodal a koupil si jiný - se 30 pokoji a zdálo se mu to samé (málem se zbláznil); hotel prodal a koupil si vlastní - V Lomu; zařídil ho podle sebe - podlahy i dlažbu, a už neslyšel zatloukání hřebíků
• chtěl se vyrovnat hoteliérům, které znal
• z kovárny udělal kuchyni; byly tam bílé stolky, koně z kolotoče (vždy po dvojicích) i jezero; každý večer artista ve fosforovém oblečení sjel po lanu až nad jezero a skočil do něj; byla to atrakce, jíž snad žádný hotel na světě neměl
• hotel navštívil spisovatel Steinbeck, líbily se mu stroje v lomu; Steinbeck chtěl hotel koupit za 50 až 80 tisíc dolarů; Jan ho však nechtěl prodat
• hotel navštívil také Maurice Chevalier (známý francouzský herec, zpěvák, tanečník), který s sebou přivedl média, a tak se stalo, že hotel V Lomu byl díky němu na předních stránkách časopisů; z toho důvodu navštívili hotel hoteliéři Šroubek a Brandejs; Jan by jim vše prominul, kdyby jej chtěli vzít mezi sebe, ale to oni nechtěli
• Jana navštívil Zdeněk, dělal politiku
• nadešel ÚNOR; někteří hosté přestali jezdit, byli zatčeni, padli či utekli do zahraničí
• milionáři byli posláni do sběrného tábora; Jan měl radost, že je taky milionář, vzal si taky pevné boty, náhradní ponožky, tlumok, deku a jídlo a šel
• národní výbor zabral Lom, majetek přecházel na lid
• životní cíl Jana: "být milionářem a mít hotel"
• Jan se šel hádat s milicionářem, že je milionář; ten mu ale nevěřil, a tak mu Jan ukázal spořitelní knížku a milicionář se smiloval, prohlásil Jana za internovaného a zapsal si jeho potřebné informace
• každý dostal tolik let, kolik měl miliónů (Jan dostal 2 roky); byli zavřeni v internátě pro kněží, kteří odešli
• v internátě měli pohodu; měli tam zabíjačku; nebyla tam zeď, jen pomyslná, ale i přesto se většinou chodilo přes bránu; milicionáři byli opilí, že neuměli milionáře ani spočítat, jestli tam jsou všichni; milionáři chodili na procházky, měli dovolenou; když si nějaký milionář chtěl odpočinout od své ženy, tak se vyměnil s někým z internátu; prodávali klášterní knihy do antikvariátu; vyměnili si s milicionáři uniformy a hráli si - prostě groteska...
• milionáři nepřijali Jana mezi sebe, protože oni měli milióny už před válkou a Jan byl válečný zbohatlík
• ten, který obsluhoval habešského císaře, teď krmil holuby; a oblíbil si je
• když už měli být milionáři propuštěni, udělali si poslední večeři; bylo jim smutno
• když Jana propustili, šel se podívat na Lom (vypadal skoro tak, jak ho viděl naposledy) - židle byly ale špinavé a některé věci chyběly
• jel do Prahy; měl na výběr, zda chce jít do vězení (Pankrác) nebo zda nastoupí na lesní brigádu
• dorazil k myslivně; byli tam dva lidé - starší pán (učitel francouzské literatury) a slečna Marcela (vyučená v čokoládovně u Maršnerů Orionce)
• káceli stromy, ze dřeva se vyráběli housle a cella
• Jan odešel na jinou brigádu do Srní; byl cestářem; dostal koně, kozu a vlčáka; po cestě se k nim přidala kočka
• když dorazil na místo, byli tam 3 cikáni - ty měl vystřídat; řekli mu, že zima je tam krutá, že snědli kozu, psa a kočku
• na tomto místě měl Jan dělat cestu - ze štětu (kámen)
• zvířata všude chodila za Janem; bály se, aby je tam nenechal
• Jan začal mluvit sám se sebou
• 1x týdně chodil do vesnice na nákup; pak šel do hospody; lidé se mu nejdříve smáli; kladl zvláštní otázky (např. "Kde chcete být pochováni?")
• aby nebyl sám, pořídil si zrcadla
• vlčák se naučil chodit do vesnice sám, a tak chodil on 2x týdně na nákup; protože lidé chtěli, aby Jan přišel do hospody, zastřelili jeho vlčáka
• na Jana se přišel podívat Zdeněk, ale nehovořili spolu; jen ho chtěl vidět
• ve dne Jan pracoval a v noci psal
• na Štědrý den se Jan oblékl do fraku a vzal si šerpu; domek byl zasypán sněhem; vesničané přijeli s pluhem; pozvali Jana na svatoštěpánský oběd a odjeli; Jan obsluhoval zvířátka
• Jan byl žákem pana vrchního Skřivánka, jenž obsluhoval anglického krále a Jan obsluhoval habešského císaře