Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vydal Odeon nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., jako svou 4825. publikaci v redakci krásné literatury, Praha 1989. Vydání první. Počet stran 128.

POZNÁMKA:

Tato novela vychází společně s básnickou skladbou Adagio lamentoso k 75. autorovým narozeninám. Kniha je rozdělena do osmi kapitol, avšak celkově se jedná jen o jeden velký odstavec.

HLAVNÍ POSTAVA:

Haňťa

DĚJ:

Balič papíru Haňťa medituje nad lisem, v němž presuje starý papír a knihy plné krásných a hlubokých myšlenek, tak dlouho, až má být pro pomalou práci přeřazen do balírny čistého papíru. Pro něho jsou však knihy vším. Za třicet pět let práce si jich domů nanosil asi dvě tuny. Nesmí tam však dělat prudké pohyby či zvyšovat hlas, aby na něj některá nespadla. Nyní má pět let před penzí a dokonce přemýšlel, že by si pořídil vlastní lis. Jeho strýc, který pracoval u drah, si na stará kolena také pořídil mini železnici na své zahradě, na níž by se možná vešel i hydraulický lis. Strýc ovšem již zemřel a nebyla to jediná smrt, která Haňťu poznamenala. Byla tu i smrt jeho matky, jejíž popel pak strýc rozsypal na záhon s jejími oblíbenými kedlubny. Když má být Haňťa přeložen, přemýšlí o celém svém uplynulém životě. Také o své první lásce Mančince či o cikánce, se kterou žil, než ji odvedli do koncentračního tábora. V jeho mysli probíhají i vzpomínky na jeho dosavadní zaměstnání, na knihy, které mu dodávají moudrosti, ve kterých čerpá ideologie Hegla, Schopenhauera, Lao-c' a mnoha dalších filosofů a umělců. Při lisování knih je proti své vůli vzděláván. Avšak když presuje knihy, nemůže zabránit tomu, že se tam připlete nějaká ta myš. Myši jsou s ním také spojeny, často se nachází v jejich blízkosti. Od svých kamarádů kanálpurců se dokonce dozvídá o myší válce v kanálech. Kanálpurcové, topiči či dělníci, tihle všichni jsou často univerzitně vzdělaní lidé, nad čímž se také pozastavuje. Když ale v Bubnech postavili gigantický lis, který nahradí dvacet lisů, na kterých pracuje Haňťa, jede se tam podívat. Pracovníci tam jen hází knihy do lisu bez jakéhokoli citu k nim. Pracují ale rychle, a tak si můžou dokonce dovolit společnou dovolenou v Řecku, ale vůbec nic neví o jeho kultuře, architektuře či o jejích významných představitelích jako byl Aristoteles. V takové společnosti nenachází útěchu, uspokojení svých potřeb. Když se ještě k tomu dozví o svém přeložení, dostává se do hluboké krize a rozhoduje se pro sebevraždu v korytě hydraulického lisu. Prožije ji však pouze v přiopilém snu na lavičce v parku.