Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Nakladatelství Odeon, 106 stran, Praha 1989

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Příběh se odehrává v Praze na konci druhé světové války a začátku socialistické éry

HLAVNÍ POSTAVA:

Hanťa - starší člověk, samotář, 35 let pracuje u hydraulického lisu, má rád knížky a filozofii, neumí se přizpůsobit, pije pivo a vzdělává se proti své vůli

OBSAH:

Hanťa lisuje knížky, které v sobě skrývají krásné myšlenky, nad nimiž medituje, proto pracuje velice pomalu. Knihy si také nosí domů, celý jeho byt je jimi plný. Dennodenně se dívá na neštěstí, které ho velmi zarmucuje, když lis ničí knihy. Také viděl likvidaci velké knihovny a spálení mrtvoly své matky. Dozvídá se, že krysy v pražských kanálech mezi sebou vedou boje. Když sleduje lidi okolo, připadá mu, že se lidé chovají jako krysy. Dospívá k názoru, že nebesa nejsou humánní. Má být přeložen na jiné oddělení. Místo něj nastupují lidé, kteří pracují rychle a bezmyšlenkovitě, tedy "dobře". Takovémuto stylu práce se ale Hanťa nemůže přizpůsobit. Tito lidé si mohou dopřát dovolenou v Řecku, ačkoli nic netuší o řeckých filozofech nebo dějinách. Hanťa se jede podívat na supermoderní lis, který je mnohem výkonnější než jeho hydraulický. Tyto změny ve společnosti na něj špatně působí. Chce spáchat sebevraždu. Ale ta proběhne jenom ve snu. Hanťa vzpomíná na svoji lásku Mančinku nebo na cikánku, se kterou žil, než ji poslali do koncentračního tábora. Svět ho přesvědčil o tom, že není humánní, Hanťa se utíká do své samoty.

ZNAKY:

• novela
• Hrabal se inspiroval surrealismem, text vypadá jako automatický, ale přitom je promyšlený
• dlouhá souvětí

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Nebesa nejsou humánní, tedy lidé se nechovají dobře, ani on se nechová dobře, protože ničí krásné knížky. Ženy, které měl rád, také špatně skončily.

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha se mi docela líbila, i když mi uniklo několik věcí.