Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1972 (1. vydání tamtéž). Ilustrovala Dagmar Berková. Počet stran: 114.

DĚJ:

O šestnáctiletou Petru Severinovou se zajímali tři chlapci.

Stejně starý Evžen, spolužák ze třídy, který nebyl ani dost vysoký ani dost zábavný, byl spíše hodně urážlivý. Když mu Petra řekla, že se jí líbí brýle, začal je hned nosit. Chodili s Petrou například na fotbal nebo po obchodech. Měl stejnou velikost jako Petřin otec, a tak Evžen zkoušel věci, které byly určeny pro pana Severina.

Druhý chlapec, jenž o ni stál, se jmenoval Ruda. Seznámila se s ním na plošině, když u jejího okna opravoval neonový nápis. Práce na plošině byla jeho zaměstnáním. Bylo mu osmnáct let, nosil dlouhé vlasy a Petře se zdál celkem vychloubačný.

Třetím jejím nápadníkem byl Viktor, klidný, sebevědomý chlapec, syn lesníka, který ovšem opovrhoval lesnictvím a chtěl studovat ekonomickou školu. Za Petrou často chodil domů.

Ona však všechny tři chlapce odbývala, byla na ně přísná. Sice s nimi ráda trávila svůj čas, ale vnímala je jako své kamarády, žádný jiný cit v ní nevyvolali.
Všichni se jí svěřovali se svými radostmi i starostmi. Evžen zažil zklamání, když mu matka řekla, že je adoptovaný. Utekl proto z domova a stal se kominíkem. Viktora nevzali na jeho vysněnou školu, a tak přemýšlel co dál. Možná že se dá na vojnu a zůstane tam. Ruda, dobrodruh, toužil vidět svět a moře. S ním by dokonce Petra i odjela, ale když se pokusila v noci odejít z domova, její malá sestřička Noemi ji nepustila. Tak se pro Petru otevřely nové dveře, nové poznání, možná i cesta k lásce, k té pravé lásce.