Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• podtitul: Obraz ze života

V této próze autorka uplatňuje znalost složitých a kontrastních lidských vztahů na venkově a v malém městě.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Kvasnička a Hampl v Praze roku 1928. Počet stran: 72.

OBSAH:

I když vypravěčku její známý odrazoval od toho, aby se přestěhovala z Prahy do Podkrkonoší (prý tam je špatný a zlodějský lid), udělala tak. Najala si čistý byt u kupce Hlouška blízko fary.
Společně rozmlouvali například o požáru, který před deseti lety zničil skoro celé město, nebo o Francle, kterou Hlouškovi vychovávali jako svoji, protože nemohli mít děti. Lidé o nich říkali, že jsou podivní a skoupí, ale vypravěčka viděla podivnost jen v tom, že dbají více než kdo jiný na čistotu, a hodní jsou jen k těm, kteří si to zaslouží.
O Jakubovi, zvaném Halina, se zase říkalo, že je blázen. Jeho bláznovství však tkvělo v poctivosti, čestnosti, pracovitosti, úslužnosti lidem. Spíše jeho sestra, s níž žil, o níž se staral a jež ho poslouchala, měla málo rozumu. Bylo to proto, že ji dlouho mučily Martoňovic sestry, u nichž byla ve službě. Když se však Jakub vrátil z vojny, vzal ji pod svá křídla a do Martoňovic domu ji již nepustil.
Rod Martoňů měl stavení hned vedle Hloušků. Byla to početná kupecká rodina, měli živobytí mnohem větší, ale také měli dluhy, i když ze sebe dělali velké pány a s chasou se nebavili. Jediná poctivá ze sourozenců Martoňů byla Florinka. Když si chtěla vzít za muže rychtářovic syna, tkalce Mánka, obě jejich rodiny byly proti tomu. Po dlouhém přemlouvání nakonec sice svolily, ale finančně přispět na novou společnou domácnost nechtěly. Tu jim farář předal velký finanční dar do začátku, prý od přítele. Nikdy se nedověděli, že to bylo od šlechetného Jakuba.

POZNÁMKA:

Text celé povídky Chudí lidé si můžete přečíst v naší čítance.