Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• nebo též Chyže pod horami
• podtitul: Obrázek ze Slovenska

Ačkoliv byla Němcová v zoufalém duševním stavu, když psala tuto povídku, přesto vznikl štěstím zářící, dojemně idealizovaný obrázek ze Slovenska.
Autorka kreslí velmi živě obrázek zámožného statku U Medvědů pod Ďumbierem, v němž sídlí rodina Žatných, pocházejících podle rodinné tradice z Čech. Mladý Sokol ze Sokolova zabloudí tam v bouřce před sv. Janem Křtitelem na svých toulkách Slovenskem, prožije rozkošné chvíle srdečného pohostinství, pálení ohňů o svatojanské noci, výlet na horskou salaš, a vzplane čistou, prudkou láskou k líbezné Katušce... Zasnoubení českého šlechtice se Slovenkou vyrovnává bolest, kterou kdysi dříve strýc ženichův rodině Žatných způsobil, zastřeliv na medvědím honu nešťastnou náhodou Katuščina otce, a je zároveň symbolem československého sbratření. Konec povídky vyznívá posměšným tónem proti těm, kteří se Němcové posmívali pro její horování o slovenském lidu.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Družstevní práce v Praze roku 1950. Obrázky, obálku a vazbu obstaral Karel Müller. Počet stran: 70.

OBSAH:

Večer nastala bouře a do gazdova (hospodářova) domu ve zvolenských lesích na Slovensku se jde schovat Čech Bohuš Sokol, který v tamních lesích zabloudil a v bouři promokl. Gazdova rodina ho pohostila, dala suchý šat a porozprávěli spolu. Bohuš se dověděl, že rodině se říká u Medvědů, protože často s medvědy zápolí. Gazda pak přemluvil Bohuše, aby ještě jeden den zůstal, že mu ukáže okolí, a zítra, že se bude pálit Jan.

Druhého dne šli tedy Bohuš, Zverka (gazdův bratrovec), stryně, Katuška (gazdova šestnáctiletá vnučka) a služka Zuzula do salaše. Katuška se dokonce svátečně oblékla, protože se jí cizinec tuze líbil (a i ona jemu). Cestou si prozpěvovala a vázala kvítí sobě i mužům na klobouk. Přitom jí Bohuš velice lichotil. Když spolu odběhli na jahody, Bohuš si ji nakreslil a podle místní pověry, komu děvče dá svou podobu, za tím člověkem chodit musí.
Když se vrátili zpět, ukázal Bohuš podobiznu gazdovi a ten ho požádal také o jednu takovou.

Večer pak šli na svatojánské ohně na Brezovú, bylo veselo, zpívalo se a skákalo se přes oheň. Dle pověry člověk přeskakuje za to, co by rád, aby se mu podařilo. Bohuš tajně doufal, že Katuščino přání se týkalo jeho. Když měl druhý den odejít, našel Katušku v slzách, a tak se již nebál vyznat jí lásku, která byla opětovaná. Později se dokonce vzali.

POZNÁMKA:

Text celé povídky Chýše pod horami si můžete přečíst v naší čítance.