Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal Jaroslav Jiránek v Železném Brodě roku 1943. Ilustroval Vlastimil Rada. Text přehlédl a po jazykové stránce opravil František Oberpfalcer. Počet stran: 58.

STRUČNĚ O AUTORCE:

Božena Němcová se narodila v roce 1820 ve Vídni. Vychovávaná byla v rodině Panklových v Ratibořicích, kde ji ovlivnila babička Novotná. Jako sedmnáctiletá se vdala za úředníka Josefa Němce. Spolu měli čtyři děti. Manželství nebylo šťastné, protože povaha manžela byla hrubá a panovačná.

Božena Němcová byla česká spisovatelka 19. století. Psala v období realismu, popisuje reálný svět, obyčejné věci a lidi. V době národního obrození sbírala pohádky a napsala například Babičku (kniha zachycuje jeden rok venkovského života na Starém bělidle a vřelý vztah k babičce) a další významná díla.

Často se scházela s vlivnými lidmi tehdejší literární scény, například s Karlem Jaromírem Erbenem nebo Josefem Kajetánem Tylem. Podporovala národní hnutí a také vznik českého samostatného státu, což se stalo skutečným až o více než půlstoletí později po její smrti.

CHARAKTERISTIKA KNÍŽKY:

Jedná se o knihu epického druhu - povídku (ta má jednoduchý děj, není rozvětvený, vystupuje pouze několik postav, popisuje reálný život, krátký časový úsek a jednu epizodu lidského života).

Hlavní myšlenka díla je, že si nemáme vytvářet předsudky a rozdíly vůči lidem, i když jsou lidé v něčem jiní; a všichni jsou si rovni.

DOBA A MÍSTO DĚJE:

Děj se odehrává v 19. století ve velké dědině Vestec na Nymbursku.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Bára - hlavní postava tohoto příběhu; bydlí na konci velké dědiny Vestec se svým otcem Jakubem; její maminka byla těžce nemocná a po několika letech zemřela; její otec ji proto musel vychovávat sám; lidé si mysleli, že ji do kolébky dala samotná polednice, protože byla oproti vrstevníkům silnější a ničeho se nebála; také byla milá, veselá a poctivá
Elška - nejlepší kamarádka Báry a dcera váženého pana faráře; byla jednou z mála, co se Báry před ostatními vždy zastali; je ale bojácná, například do vody nevleze dál jak po kolena nebo se bojí chodit na hřbitov večer
Pepinka - maminka Elšky; Báru si velmi oblíbila, a dokonce když jednou jela do Prahy, tak Báře svěřila do opatrovnictví celé hospodářství; dávala jí také klíče od spižírny, což je největší důkaz o její náklonnosti pro Bářinu dobrosrdečnost
Josífek - nejlepší kamarád Báry a syn Kostelníkovic, které neměla Bára v oblibě; Josífek je malý a Báře vždy při bitce lezl pod sukni, ona ho chránila; milý a snažil se, aby k němu chodila Bára na návštěvy, ale po jedné zkušenosti s jeho rodinou, která si o ní myslela, že je ošklivá, hloupá a byli plni předsudků, tuto nabídku vždy odmítla
Jakub - otec Báry, který pracuje jako obecný pastýř, a to je dobře hodnocená práce; dostal chalupu do konce života a pravidelně mu nosili oblečení i jídlo; je silný a často býval zamračený; svoji dceru velmi miluje; slovy vůbec neplýtvá a jen výjimečně něco promluví

DĚJ

Příběh pojednává o dívce, která se liší od ostatních svou nebojácností i silou. Schytávala proto posměšky od chasy a vesničanů. Ona si z nich nic nedělala a žila pokojný život.

Jednou se dozvěděla, že Elška se má vdávat s někým, koho nechce. Bára proto postrašila ženicha na hřbitově v masce ducha. Lidé přišli na to, že to byla Bára a dostala trest. Měla strávit noc v márnici. Neměla z toho strach, ale její otec ano, a tak za ní přišel se svým pasteveckým psem Lišajem.

Potkali tam myslivce, který Báru již nějakou chvíli sledoval a zamiloval se do ní. Rozhodli se, že se vezmou. Otec jim požehnal a žili spolu šťastně až do smrti.

ZHODNOCENÍ:

Kniha se mi moc dobře nečetla, jelikož jsem nějaká slova musel vyhledávat na internetu. Příběh byl docela zajímavý, ale ve výsledku mě příliš nebavil. Myslím si, že to není moc kniha pro kluka. Jsem rád, že žiju v této době, protože bych si nedokázal představit, jaké to tehdy měla Bára. Nejvíce mne však zaujala hlavní myšlenka této knihy - že si máme být všichni rovni. Hodnotím 6/10.

JAZYK:

Převládá spisovná čeština s občasnými archaismy a historismy (vybírati; lecjakýs; lože; líbiti; loktuše a další). Věty jsou krátké, ale najdeme i dlouhé souvětí.