Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo Státní pedagogické nakladatelství v Praze roku 1965 (1. vydání). Výbor z Národních báchorek a pověstí a ze Slovenských pohádek a pověstí sestavil Jan Červenka. Texty k vydání připravily Věra Formánková a Jarmila Syrovátková. Ilustroval Zdeněk Mézl. Celkový počet stran: 101.

OBSAH KNIHY:

• Sůl nad zlato
• O Nesytovi
• O hloupém Honzovi
• Chytrá horákyně
• O dvanácti měsíčkách
• O perníkové chaloupce
• Potrestaná pýcha
• Čert a Káča
• O chytré princezně
• Kdo je hloupější?
• Jak se učil Honzík latinsky
• Chytrý synek
• O kocouru, kohoutu a kose
• Moudrý zlatník
• Dej pánbůh štěstí, lávko!

OBSAH VYBRANÝCH POHÁDEK:

O Nesytovi

Hlavní postavy:

• chalupník - otec Nesyty; chytrý, chudý
• žena chalupníka - matka Nesyty; dobromyslná, přející, chudá
• mlynář - vychytralý, bohatý
• mlynářova hospodyně - manželka mlynáře; nepřející, líná
• čert - zlý, nepoctivý
• král - měl dceru; závistivý, bojácný
• Nesyta - hladový, zamilovaný, radostný, pracovitý

Děj:

Chalupník chtěl mít se svou ženou jedno dítě. Nakonec mu toto přání bůh i splnil. Mělo to však jednu potíž - kluk jedl za 10. Tak ho v jeho dvanácti poslali do světa, aby si našel práci.

Napřed přemýšlel, kde se dobře nají. Proto šel tedy do mlýna a tam chvíli pracoval. Hospodyni se ale nelíbilo, že má živit takového jedlíka, a tak ho vyhnala.

Šel tedy dál, až potkal čerta. Ten mu nabídl práci za tolik jídla, kolik sní. Po sedmi letech si bude moci vybrat jakoukoli věc, ale nesmí se podívat, co je v kotlích, pod kterými měl topit. Nesyta tak plnil celých 7 let svůj úkol. Den před koncem úkolu však vypustil holubičku z kotle a ta mu pověděla, že si nemá přát nic jiného než starý plátěný kabát na věšáku. Tak ho dostal a čert mu řekl, že když sáhne do pravé kapsy a řekne, ať je plná tolarů, naplní se; když sáhne do levé a řekne, ať je plná dukátů, znovu se naplní.

Tak tedy Nesyta odešel ke své rodině a tam nechal vystavět zámek a dával chudým. Žil dobře až do té doby, než se o něm dozvěděl král. Tomu se to nelíbilo, tak tam poslal první prapor. Nesyta se o tom dozvěděl a šel jim naproti. Podplatil je a nic mu neprovedli. Král poslal druhý i třetí prapor, avšak stalo se to co s prvním.

Když se to dozvěděl král, pomyslel si, že musí být velmi bohatý. Jel za ním a nabídl mu za nevěstu svou dceru. Nesyta přijal, pak se konala nádherná svatba a žili spolu až do smrti.

Moudrý zlatník

Hlavní postavy:

• Radoš - chytrý, hodný, šikovný
• zlatnický mistr - hodný, pracovitý
• král - smutný, dobrý
• princezna - hodná, krásná, milá
• dvořenín - nepoctivý, nepřející, zlý

Děj:

Radošovi bylo 18 let, když mu rodiče zemřeli. Nezbývalo mu nic jiného, než si jít sehnat práci, aby neumřel hlady. Byl šikovný a pilný, proto si práci našel u mistra zlatníka. Asi po dvou měsících se stal dokonce lepším než sám mistr.

Když přišel králův sluha s objednávkou na šperky, tak je vyrobil zrovna on. Vyrobil je nádherné a zlatník se ptal, co za to chce. Radoš nechtěl nic víc, než aby je jen mohl odnést osobně králi.

Donesl je tedy králi a ten se divil, jak jsou nádherné. Hned se zeptal, co za to Radoš chce. On chtěl jít za princeznou a zkusit ji rozmluvit. Král mu to povolil, ale varoval ho, že jestli ji do tří dnů nerozmluví, tak mu nechá useknout hlavu.

Král poslal pro dvořenína. Ten ho zavedl do komnaty, kde byla princezna. Radoš se jí zeptal: "Rozhodni ty, obraze krásný, krutý boj, jenž se v hradě tom vede; řezbář udělal pannu, krejčí na ni ušil šaty, ale mluvec jí dal řeč. Komu nyní ta panna náleží?"
Princezna doopravdy odpověděla, ale dvořenín, který to všechno poslouchal, nic králi neřekl. Takto se to opakovalo i na druhý den.

Ale třetí den už šel poslouchat sám král. Zase se to opakovalo, a když mu princezna odpověděla, král vběhl do místnosti a objal svou dceru. Radoše se zeptal, co chce za tuto službu. Radoš pověděl, že chce jeho dceru za ženu. Král svolil a konala se hostina. Radoš pak s princeznou žil šťastně až do smrti.

Jak se učil Honzík latinsky

Hlavní postavy:

• Honzík - hloupý, "namachrovaný", hodný
• otec - zkoumavý, zákeřný
• matka - dobrosrdečná, snaživá, drbna

Děj:

Honzík se jednoho dne rozhodl, že už nechce být prostým člověkem. S tímto se svěřil rodičům a ti mu poradili, aby se při své cestě naučil latinsky.

Honzík se vydal na cestu a všechna náhodná slova si předříkával. Naučil se tedy: "Sud kulatý - rys tu pije - tu je kára - ten to ryje."

Vrátil se z cesty domů a spustil tato slova. Rodiče se divili a vylili na něho vědro studené vody. Kluk se lekl a přestal s tím. Od té doby se už nechtěl učit latinsky a vše dobře dopadlo.