Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Příběh osamělé dívky, jež přijíždí nočním vlakem na studia do Barcelony a po roce město opouští s prázdnýma rukama a bez iluzí, ale vnitřně bohatší o zlé zkušenosti a s jiskřičkou naděje.

Prvotina španělské autorky Laforetové se stala bestsellerem. Příběh mladé dívky se odehrává v Barceloně po občanské válce, která se podepsala na životech mnoha lidí.
Carmen Laforetová napsala román ve svých třiadvaceti letech, je to velmi psychologické a umělecké dílo, které ale ve své pozdější tvorbě nedokázala překonat.

"Tak někdy hořká chuť,
podivné světlo, zápach,
znechucující dotyk,
tón rozladěný - sahá
na naše smysly jako
utkvělá daná fakta
a zdá se nám, že vše to
je netušená pravda." (J.R.Jiménez)

DĚJ:

Osamělá dívka Andrea přijíždí do Barcelony na studia. Očekává změnu ve svém životě. Ubytuje se u svých příbuzných a brzy se seznámí s jejich charaktery. V rodině propukají neustále konflikty, a tak Andrea utíká do ulic Barcelony, kde hledá naději a útěchu. Seznámí se s Enou, kamarádkou ze studií, která se pro ni stane přízviskem štěstí, které nenalézá v rozpadající se domácnosti. Andrea je svědkem osudů, které se u ní střetávají. Celou knihou se line melancholie a smutek, který dýchá z celé knihy a naplňuje ji zvláštním kouzlem. Nakonec po roce Andrea opouští svůj příbytek bez iluzí a s prázdnýma rukama, obohacena o zlé zkušenosti, ale s jiskřičkou naděje.

CITÁT Z KNIHY:

"Pomalu jsem sestupovala po schodech. Zmocnilo se mne silné pohnutí. Připomněla jsem si, s jakou dychtivostí a touhou po životě jsem po nich poprvé kráčela nahoru. Odcházela jsem, aniž bych poznala cokoli, z toho, v co jsem nejasně doufala: životní plnost, radost, hluboké zaujetí, lásku. Z domu v Aribauvě ulici jsem si neodnášela nic. Alespoň jsem si to tehdy myslela."