Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Čtivé vyprávění o druhé manželce Jindřicha VIII., založené na historických faktech.
Anna Boleynová, vychovávaná u francouzského dvora, který proslul na začátku 16. století svou frivolností a uvolněnou morálkou, po návratu k anglickému dvoru upoutá pozornost panovníka. Jindřich VIII., toužící po manželce, jež by mu dala dědice, riskuje náboženský rozkol i válku, aby prosadil rozvod s Kateřinou Aragonskou a uzavírá sňatek s Annou, která mu má dát vysněného syna. Tři roky trvalo nenaplněné manželství, v němž nakonec Anna prohrává to nejcennější - svůj život.
Autorka, americká historička, skloubila čtivé vyprávění s historickými fakty a údaji, které jsou podloženy dobovými záznamy.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Domino v Ostravě roku 2004 (1. vydání). Z anglického originálu Mistress Anne přeložila Jitka Šišáková. Počet stran: 238. ISBN: 80-7303-194-9.

ÚVOD:

Kniha potěší milovníky historie i čtenáře toužící po knize, od které se nelze odtrhnout. I když by se mohlo zdát, že historicky přesné (tedy alespoň tak přesné, jak přesné jsou prameny, z nichž je čerpáno) vyprávění je povětšinou nudné a že notoricky známý příběh, jakým je život druhé ženy Jindřicha VIII., už snad ani nelze číst se zatajeným dechem, tato kniha mi dokázala pravý opak. Nejprve jsem měla v úmyslu přečíst si jednu kapitolu při cestě autobusem a zbytek dočíst, až dočtu knihu, jíž mám zrovna rozečtenou, nakonec jsem však životopis zhltla jedním dechem během dvou dní, i když není zrovna stručný.

Pokud patříte mezi skupinu, která si představuje Jindřicha VIII. jako playboye a Annu Boleynovou jako sexbombu, budete vyvedeni z omylu. Jindřich VIII. byl mužem mohutné postavy a Anna Boleynová měla ošklivé znaménko na krku a zakrnělý šestý prst na ruce. I přesto dokázala tato žena s až moc snědou pletí, nepříliš pohledným zevnějškem a povahou, kterou by předčila i Xantipu, okouzlit krále Anglie natolik, že pro ni byl ochoten uvrhnout svou říši do náboženského i politického předpeklí.

OBSAH:

V mladých letech byla Anna nepříliš pohledná a už vůbec nebyla charismatická nebo sebevědomá. Rodiče ji původně chtěli poslat do kláštera, jak se s dívkami, které neměly to štěstí a nebyly pěkné, dříve vcelku běžně dělávalo, ale nakonec se rozhodli, že by jim Anna přeci jen mohla být užitečná. Namísto kláštera ji tedy čekala cesta do Francie, kde měla společně se svou starší sestrou Marií dělat dvorní dámu sestře Jindřicha VIII., jenž ji do Francie provdal za stařičkého krále. O její starší sestře je z této doby více zmínek než o ní, protože Marie Boleynová byla velmi prostopášná a mnoho urozených pánů ji nazývalo "anglickou klisnou" a prý si ji kdekdo osedlal. O Annu se nikdo nijak zvlášť nezajímal, takže nejsou spolehlivé záznamy o tom, zda se přiřadila k francouzským dvorním dámám i v jejich volných mravech, lze však s nemalou jistotou tvrdit, že ze sféry flirtování a svádění se od nich přiučila lecčemu.

Po návratu do Anglie se za pomoci svého otce stala dvorní dámou Kateřiny Aragonské, současné anglické královny a manželky Jindřicha VIII., s níž měl dceru Marii, malé, bledé a věčně nemocné dítě, a která se později proslavila jako královna Krvavá Mary. Jindřich se do Anny nezamiloval hned, tři roky ji přehlížel a nejevil o ni zájem, až po oné době se do ní zamiloval a to hned takovou láskou, že se kvůli ní hodlal rozvést, což byl v té době velmi složitý proces. Vlastně nemůžeme hovořit ani o rozvodu jako takovém, protože šlo o prohlášení manželství za neplatné již od jeho počátku, tedy o anulaci.

Rozvod Kateřiny a Jindřicha byl velmi táhnoucí se záležitostí, jež na sebe nabalovala různé politické šarvátky a rozpory s Vatikánem. Kateřina se nechtěla Jindřicha vzdát, tvrdila, že manželství je platné, jelikož do něj vstoupila jako panna a ne jako žena z naplněného manželství s jeho bratrem. I když se s ní Jindřich ze všeho nejvíce toužil rozvést, stále k ní choval úctu, protože mu byla dobrou manželkou, což Annu velmi rozčilovalo a byla kvůli tomu značně zatrpklá. Jednu dobu dokonce Jindřich přemýšlel nad tím, jestli se s Kateřinou vlastně rozvést chce, protože s Annou se cítil čím dál více jako utlačovaný a zapletený do jejích intrik. Nakonec vše rozhodlo Annino těhotenství, kvůli němuž se s ní tajně oženil.

Mezi svatbou a porodem se stihla dát Anna ještě korunovat na královnu, což se však setkalo s negativním ohlasem lidu, který ji přímo nenáviděl. Milovali svou královnu Kateřinu a Annu označovali za "čarodějnici Anču" a pomlouvali ji všemi možnými klepy. Nedlouho po korunovaci porodila Jindřichovi dceru Alžbětu, což mu radost rozhodně neudělalo a dalo by se říci, že city k ní kvůli tomu zchladly. Anna se rozhodla, že nejlepší bude, když znovu otěhotní a dá králi dědice, po němž tak toužil. Byla to vlastně její jediná záchrana.

Anna opravdu znovu otěhotněla, ale z dvorních záznamů není známo, co se s dítětem stalo. Jisté je jen to, že živý syn či dcera se nenarodili, historici spekulují, že šlo buď o falešné těhotenství, nebo že Anna tajně potratila. To ji králi odcizilo ještě více, pokusila se tedy přivést dědice do třetice všeho dobrého. Nervy však udělaly své a královna potratila - porodní báby určily, že plod byl mužského pohlaví. Král si uvědomil, že od Anny asi dědice nedostane a hodlal se jí rychle zbavit. Obvinil ji, že ho svedla čarodějnickými praktikami. Jak to dopadlo, je již notoricky známé - Anna Boleynová byla v Toweru popravena.