Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• klasický román

Román Jana Eyrová patří od okamžiku svého vzniku dodnes k světovým bestsellerům. Příběh vypráví pět kapitol ze života Jany - její dětství v Gatesheadu, kde je tyranizována svou tetou; nesnadná léta v lowoodské škole; její první zkušenost guvernantky na panství Thornfield, kde se seznamuje s mužem svého srdce, záhadným Edwardem Rochesterem; pobyt v rodině jejího bratrance Saint-Johna Riverse; a konečně happyend, kdy se znovu setkává se svým milovaným mužem.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal Československý spisovatel v Praze roku 2012 (1. vydání tamtéž). Z anglického originálu Jane Eyre přeložili Matouš a Pavla Iblovi. Počet stran: 542. ISBN: 978-80-7459-056-6.

POSTAVY:

Jana Eyreová - chytrá, silná, rozumná, poctivá, dobrosrdečná, cílevědomá, snaživá, skromná a trochu tvrdohlavá žena
pan Rochester - z bohaté společnosti; v mládí utrácel; byl nešťastný kvůli manželskému svazku s Bertou
paní Fairfaxová - hospodyně pana Rochestera; velmi inteligentní, milá, povídavá
Helena Burnsová - kamarádka z dívčí lowoodské školy
paní Reedová - teta Jany; chladná a bezcitná; měla ráda jen své děti a peníze
Diana a Mary Riversovy - sestry kněze Jana Křtitele; zachránily Janu; mají zájem o studium
Jan Křtitel (Saint-John Rivers) - kněz, který miluje své sestry; je velmi chytrý a moudrý, ale dokáže být velmi striktní a neústupný

DĚJ:

Poté co Janě zemřeli oba rodiče, musela žít se svou tetou, paní Reedovou, která slíbila svému umírajícímu muži, že se o ni dobře postará. Ale paní Reedová ani její děti Jan, Eliška a Jiřina neměli Janu rádi, a proto ji neustále ponižovali a dávali najevo, že u nich není vítána. Chtěli, aby si všichni mysleli, že je zlá, rozmazlená a nevychovaná.

Jednou když proběhla mezi Janem a Janou hádka kvůli knize, paní Reedová zavřela Janu na noc do děsivé místnosti, kde ztratila vědomí.

Paní Reedová už dále Janu nechtěla živit, a tak na doporučení lékárníka Lloyda byla Jana ve svých deseti letech poslána do školy v Lowoodu. Byla to velmi tvrdá škola pro sirotky, kde platila velmi přísná pravidla. Dívky zde byly fyzicky trestány, často měly hlad a byla jim zima. Učitelky byly také zlé, tedy až na ředitelku, slečnu Templeovou.

Jana si našla velmi dobrou kamarádku Helenu, která jí pomáhala zvládat krušné chvíle v Lowoodu. Helena však při epidemii, jako mnoho dalších dívek, zemřela na tuberkulózu.

Z Jany se v Lowoodu stala učitelka, ale nechtěla zde zůstat, proto si podala inzerát. Na ten jí odpověděla paní Fairfaxová s nabídkou práce vychovatelky ve šlechtickém sídle Thornfield. Jana tedy opustila Lowood, kde strávila osm let, z toho dva roky jako učitelka. V 18 letech se odstěhovala na panství Thornfield a získala práci vychovatelky malé Adélky. V tuto chvíli ještě netušila, jaké věci před ní služebnictvo tají.

Adélka byla schovankou majitele panství pana Rochestera, jehož Jana tajně milovala. Pan Rochester předstíral náklonnost ke slečně Blanche, ta ho však chtěla jen kvůli penězům. Jana byla nešťastná, ale později jí Rochester vyznal svou lásku a plánovali sňatek. V den svatby však k oltáři přiběhl muž, pan Mason, který tvrdil, že Rochester je již patnáct let ženatý s jeho sestrou Bertou. Rochester nic nepopíral...

Jana byla nešťastná a cítila se podvedeně. Aby to Rochester vysvětlil, vzal všechny do domu, aby se přesvědčili, jakým šíleným "monstrem" jeho žena je - ta tam byla celou dobu zavřená se svou ošetřovatelkou Grace Pooleovou, aby ji nikdo neviděl. Měla fialové rty, vrásčitý obličej a oči podlité krví. Rochester vypráví, jak ho jeho otec oženil, aniž by ji znal a aniž by věděl, že je jeho žena šílená. Pan Rochester přemlouval Janu, aby s ním zůstala i přes to, že nemohou být oddáni. Ta však na to nepřistoupila a bez peněz opustila panství.

Jelikož neměla kam jít, několik dní se toulala ulicemi, až málem umřela hladem a zimou. Naštěstí však našla úkryt u kněze Saint-Johna Riverse, jenž měl dvě sestry - Dianu a Mary. Byli to vzdělaní dobrosrdeční lidé, u kterých se rychle zabydlela, ale Jana byla opatrná, nic o sobě neřekla. John se náhodou dozvěděl, jaké je její příjmení a zjistilo se, že jsou příbuzní.

Jana začala pracovat jako učitelka zdejších dětí z chudých rodin. Tato práce ji velmi naplňovala. Také zjistila, že její strýček zemřel a že po něm zdědila velké bohatství, o které se rovným dílem s její novou a jedinou rodinou rozdělila.

John se chystal jet do Indie jako misionář, ale k komu potřeboval společnici. Podle jeho názoru byla Jana nejvhodnější osobou a požádal ji o ruku. Jana se nechtěla vdávat bez lásky, a proto ho odmítla. Po této nepříjemné situaci měla velkou touhu znova vidět pana Rochestera.

Když se vrátila do Thornfieldu, našla zde pouze trosky. V místní krčmě se dozvěděla, že jakmile odešla, vypukl zde velký požár, při kterém se Berta skokem z cimbuří zabila a pan Rochester oslepl a přišel o ruku. Jana odjela za ním, vzala si ho a později spolu měli syna...

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Spisovný jazyk, hyperboly, dlouhé popisy prostředí a někdy i postav, přirovnání, metafory, francouzské věty

VLASTNÍ NÁZOR:

Než jsem četla samotnou knihu, viděla jsem filmové zpracování tohoto díla, takže jsem měla určité očekávání. Kniha mě vůbec nezklamala, naopak se mi líbila více než film. Na druhou stranu jsem věděla, jak příběh skončí, a tak mě některé pasáže přišly moc zdlouhavé a únavné, ale ráda se ke knize někdy vrátím.

Slovenskou verzi tohoto výpisku naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/citatelsky-dennik/charlotte-bronteova/jana-eyrova-2.html