Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Charlotte Bronteová se narodila roku 1816 v Thorntnu (Yorkshir). Její otec byl anglikánský duchovní, matka jí brzy zemřela. Nastoupila na spisovatelskou dráhu jako učitelka, ze začátku anonymně.

DĚJ:

Román zachycuje mnohé události z autorčina života a patří mezi její nejlepší díla. V něm plně rozvinula svoje nadání i kritický postřeh společnosti, svoje názory na svobodu, nezávislou výchovu ženy jako partnerky v manželství i ve společnosti.
V Janě, v této útlé, něžné postavě ztělesnila Brontëová své smělé sny osamostatnit ženu, v níž se snoubí neobyčejně působivá kritika společnosti s romantický příběhem lásky.

Jana žije u své bohaté tety Reedové, která v ubohém sirotkovi vidí jen lhářku a nemá pro ni laskavého slova. Vyrůstá s jejími vlastními dětmi, které na ni mají stejný názor jako jejich matka a ponižují ji.
Když už to není možné vydržet, odchází Jana do ústavní internátní školy pro sirotky v Lowoodu. Zde přežívá nesčetná příkoří, hlad a zimu. Ale i v tomto prostředí nachází kamarádku, Helenu Burnsovou, i hodnou vychovatelku, slečnu Templovou, která se pro ni stává životním a jediným vzorem.
Křehké přátelství tichého, duševně vyspělého děvčete Heleny a Jany působí velmi dojemně, obě děti k sobě poutá jejich osamělost, obě touží po laskavém slovu. Helena ji ale zanedlouho opouští - umírá na souchoty, které sužují ústav kvůli nedostatečné kvalitě vody, tepla a v neposledním případě i jídla.
Jana dokončuje školu a působí zde ještě dva roky jako učitelka, než zatouží vyletět z dosud trvajícího úzkého okruhu a pomocí inzerátu v novinách se nyní osmnáctiletá dívka stává učitelkou malé Adélky, svěřenkyně pana Rochestera, majitele hezkého sídla v Thornfieldu.
Janiným protikladem je pyšná Blanche Igramová, která je na rozdíl od nehezké Jany okouzlující a vzdělaná krasavice, ale ve skutečnosti bezcitná a vypočítavá žena, která se snaží všemi možnými prostředky pana Rochestra k sobě připoutat.
Právě proto, že se Jana v ostrém protikladu tolik odlišuje od povrchní a zahálčivé společnosti, přitahuje pana Rochestra. Tito dva lidé se do sebe zamilují a rozhodnou se spojit své životy, chtějí se vzít. V den svatby se ale Jana dozvídá, že pan Rochester už ženatý je, i když jeho žena je šílená.
Jana od něho odchází, i přes to že ho miluje. Dostává se do Moor House, kde žije se sestrami Mary a Dianou a s jejich chladným bratrem, knězem Johnem. Po nějakém čase se dozvídá, že jsou to její příbuzní, děti od sestry Janina otce. Současně se dozvídá o dědictví po svém strýci, který žil na Madeiře a zemřel. Dědictví jí není ani v nejmenším tak vzácné jako to, že má nějaké příbuzné.
Odmítá Johnovu nabídku ke sňatku, který si ji chce vzít pro to, aby s ním odcestovala do daleké Indie a jako misionářova žena mu pomáhala. Nechce se za něj provdat, protože ji nemiluje a ona stále myslí na pana Rochestra.
Vrací se do Thornfieldu, aby ho vyhledala. Přijíždí s bušícím srdcem k thornfieldskému sídlu a nepoznává jej. Zůstali po něm jenom ohořelé trosky, nejspíš po požáru. Dozvídá se, že požár založila jeho šílená žena Berta, která při něm přišla o život. Pan Rochester přišel o zrak a o ruku a nyní žije ve Fernandeanu.
Nachází ho a rozhodne se s ním už navždy zůstat. Provdá se za něj, dva roky po jejich soužití začne Rochester vidět a jejich štěstí vyvrcholí narozením jejich prvního syna. Adélka s nimi rovněž zůstává. Mary a Diana se provdali, John, spokojený se svým dílem, které vykonával v Indii, tam i umírá, těšíc se na "království boží".