Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jana osiřela už jako malé miminko a ujali se jí její příbuzní Reedovi, avšak strýc - pan Reed - zanedlouho umře a o Janu se musím postarat její teta. Jana to nemá lehké, protože jí její opatrovnice nenávidí a nejen její bratranec ji týrá. Dětství proto nemá vůbec lehké, plné hrůzných zážitku. Dojde to tak daleko, že z toho onemocní. Doktor doporučí paní Reedové poslat malou Janu do školy. Ta to vezme na vědomí a zanedlouho se domluví s vedoucím lowoodského ústavu - sirotčince, jak se Jana později dozvídá, a Janu tam umístí.

Ze začátku tam neprožívá moc šťastné období, ale potká svoji první kamarádku Helenu, kterou nakonec ztratí kvůli nemoci. Celý sirotčinec napadne tyfová epidemie a veřejnost se díky tomu dozví, jaké špatné podmínky tam vládly (ošacení dívek, strava i ubytování). Díky tomu se vše zlepší a Jana tam prožije celkem 8 let - jako žákyně a ke konci i jako učitelka.

Jana ovládala dobře francouzštinu, malování a měla další předpoklady k tomu, aby mohla být vychovatelkou, a proto si podala inzerát do novin. Dostalo se jí jedné nabídky od šlechtického sídla v Thornfieldu, kde by měla možnost vyučovat devítiletou Adélku. Přijme ji a odjíždí, aniž by věděla, co všechno ji ještě potká.

V panství ji uvítá hospodyně paní Fairfaxová a Jana se mylně domnívá, že právě ona je majitelkou tohoto sídla. Druhý den se dozví, že majitelem je pan Rochester, a také je jí představena jeho svěřenka, jíž má vyučovat. Se samotným pánem se ještě nějaký čas neseznámí, až jednoho odpoledne, kdy se vrací z města, se stane svědkem nehody muže na koni - chtěla mu pomoci, ale on jen mrzutě odmítl.
Když se vrátila do sídla, dozvěděla se, že přijel majitel a má se s ním hned poznat. Zjistí, že je to právě ten muž, jemuž chtěla pomoci - ten z toho také není moc nadšen, hned se jí vyptává na nepříjemné otázky.

Za nějakou dobu se Janě stane zvláštní věc, v noci se probudí a zaslechne podivný smích a ucítí kouř, vtrhne proto k panu Rochesterovi do pokoje a zachrání ho před plameny... Ten si ji díky tomu oblíbí.

Čas plyne a pan Rochester stále ještě zůstává ve svém sídle a s Janou si začíná čím dál tím líp rozumět. Rád si s ní povídá a svěřuje a ona jeho náklonnost opětuje. I když pan Rochester není moc pohledný a má zvláštní povahu, je takový tajemný a Jana k němu začne cítit sympatie a postupně se do něj i zamiluje.
Odjezd pana Rochestera na několik týdnů ke společnosti svých přátel jí ale zkazí vyhlídky na štěstí. Jana se dozví od paní Fairfaxové, že mezi nimi je i mladá Blanka, která je prý moc krásná a pán má o ni zájem. Nakonec se společnost přemístí do Thornfieldu, kde má Jana neustále na očích, jak se její pán dvoří slečně Blance a ten se jí také svěří, že chystá svatbu. Jana to přijme tak, jak to je a pokusí se nežárlit.

V té době ji přijde navštívit kočí ze sídla Reedových a dozvídá se, že pro ni poslala její nemocná teta a chce ji ještě naposledy vidět. Od ní se dozví, že jí zatajila jejího jediného žijícího příbuzného, strýce Eyra, jenž Janě nabídl své dědictví, ale paní Reedová mu napsala, že je Jana mrtvá.

Když se Jana vrátí k panu Rochesterovi, dozví se, že odjel něco zařizovat do Londýna; domnívá se že kvůli svatbě. Pan Rochester se vrátí a jednou večer zajde za Janou do zahrad a požádá ji o ruku a Jana celá překvapená nabídku přijme. Také napíše svému strýci na Madeiru a oznámí mu své štěstí.

Stane se jí i další divná událost - v noci uvidí nějakou neznámou ženu ve svém pokoji, která jí zničí závoj. V den svatby, kdy už jsou v kostele, se náhle objeví dva muži a Jana se dozvídá, že pan Rochester je už ženatý a svoji šílenou manželku drží pod zámkem v druhém patře sídla a že právě ona celou dobu měla na svědomí všechny ty hrůzy. Také se dozvídá hrozné okolnosti, za kterých k sňatku došlo, ale Janu to neodradí od jejího rozhodnutí sídlo opustit a zanedlouho to také udělá. Pana Rochestra nepřestane milovat, ale v hloubi duše cítí, že to, co udělala, je správné.

Dostane se do místa zvané Whitecross, kde ze začátku jí štěstí nepřeje a ona marně hledá práci a celá vyčerpaná přespává v lese. Až jednou večer se dostane k domu, kde se jí z dobrosrdečnosti ujme mladá rodina. Sestry Marie a Diana jsou k ní velice vstřícné a Jana si s nimi začne dobře rozumět, ale s mladým farářem a jejich bratrem Janem Křtitelem moc ne. Jana se začne v této společnosti cítit jako doma, ale sestry odjedou a ona získá práci jako učitelka ve škole. Jan Křtitel ji navštěvuje a ona ho začne mít za dobrého přítele. Pouhou náhodu se Jan dozví, že Jana je jeho sestřenice, protože měli stejného strýce, jenž nedávno umřel a celé své mění odkázal Janě. Jana, celá šťastná že konečně našla rodinu, peníze mezi všechny rozdělí a začne žít ještě spokojenější život, ale na pan Rochestera stále nezapomíná.

Jan se chystal být misionářem a zanedlouho požádá Janu o ruku, ale jen z toho důvodu, aby mohla jet s ním do Indie. Ta odmítne, ale nabídne mu, že s ním odjede pouze jako společnice. Jan to nechce připustit, nabídne jí znovu žádost, kterou ona opět nepřijme.

Mezitím se stala Janě zvláštní věc, díky níž se rozhodne zjistit, jak se daří panu Rochesterovi a odjede do Thornfieldu. Tam už ale neobjeví sídlo, nýbrž zříceninu, kterou zničil požár. Dozví se, že Rochesterova žena při něm zahynula a z pána se stal mrzák a oslepl, avšak stále žije sám někde ve svém druhém menším sídle. Jana na nic nečeká a opět se za ním vydá.

Když se s ním znovu setká, je jí jedno, v jakém ubohém stavu její milý je a rozhodne se u něj zůstat. Vezmou se a chovají k sobě hlubokou lásku a mají šťastné manželství, dokonce i štěstí jim popřeje, protože pan Rochester začne na jedno oko vidět a nejen tím končí šťastně příběh Jany Eyrové.