Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství CooBoo v Praze roku 2019. Z anglického originálu Jane Eyre přeložila Petra Diestlerová, doslov napsala Hana Ulmanová. Počet stran: 615. ISBN: 978-80-7544-905-4.

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA:

Literární druh: epika
Literární žánr: romantický román, společenský román
Literární směr: romantismus

ORGANIZACE JAZYKOVÝCH PROSTŘEDKŮ:

Slovní zásoba: spisovný jazyk, metafory, francouzské věty
Stylistická charakteristika: Psáno spisovným jazykem s častým využitím hyperbol a metafor. Hodně se vyskytují dlouhé a podrobné popisy prostředí i postav. I blízké postavy si často vykají a také se hojně objevují věty zvolací a řečnické otázky.

TEMATICKÁ VÝSTAVBA:

Vypravěč: ich-forma (vypráví Jana Eyrová)
Doba děje: 19. století (viktoriánská Anglie)
Místo děje: venkov Anglie

HLAVNÍ POSTAVY:

Jana Eyrová - nehezká a chudá sirota; milá a ochotná pomoci; u lidí většinou oblíbená; energická a nebojácná
Sára Reedová - Janina teta a poručnice; pečlivá hospodyně; nemá Janu ráda
Jan, Eliška a Jiřina Reedovi - děti paní Reedové; sobečtí, tvrdohlaví a uštěpační; nemají Janu moc rádi
Helena Burnsová - nejlepší přítelkyně Jany z internátu; chytrá, hodná a silně věřící; umírá na tyfus
Edward Rochester - majitel Thornfieldu; vzdělaný, bohatý, na první pohled přísný, v jádru hodný; miluje Janu
Adélka Varensová - schovanka pana Rochestera; milá, ale rozmazlená, chce být středem pozornosti

UKÁZKA:

(maličká Jana přemýšlí, proč ji Reedovi nemají rádi)

Proč jim nikdy neudělám nic vhod? Proč se marně pokouším, abych si aspoň někoho z nich naklonila? Umíněné a sobecké Elišky si všichni váží a Jiřině, která je zhýčkaná a uštěpačná, nedůtklivá, hašteřivá a drzá, vždycky všechno promíjejí. Jak se zdá, všichni ji mají rádi jen proto, že je hezká, že má růžové tvářičky a kučeravé zlaté vlasy, až je radost na ni pohledět, a proto jí odpouštějí všechny její chyby. Janovi si nikdo netroufá odporovat, natož aby se ho někdo opovážil trestat, ačkoli každou chvíli zakroutí krk holubům, zabíjí paví mláďata, štve psy na ovce, ve skleníku rve hrozny z vinné révy a ulamuje poupata nejvzácnějších květin v zahradě; matce nadává "babo", někdy se jí posmívá, že má nečistou pleť, podobnou jako on; když ho o něco žádá, odmlouvá jí a kolikrát jí potrhá a pošpiní hedvábné šaty, a přece je pořád "její miláček". Já si vůbec netroufám něčím se provinit, snažím se splnit každou povinnost, a přece mi od rána do večera ustavičně vytýkají, že jsem zlá a protivná, nevlídná a pomuchlá.

DĚJ:

Jana je po smrti svých rodičů vychovávána tetou Reedovou, která ji ovšem nemá ráda, a tak malá dívenka zažívá nejrůznější příkoří, přestože se snaží být milá a poslušná. Přesto je osočovaná a jednou i za trest zavřená do místnosti, kde zemřel její strýc. V deseti letech je odeslána do penzionátu v Lowoodu. Dívky v ústavu žily v příšerných podmínkách - v zimě, nedostávaly pořádné jídlo, neměly ani dostatečnou hygienu, v důsledku čehož vypukl ve škole tyfus. Na nemoc zemřela i Janina nejlepší přítelkyně Helena Burnsová, v níž Jana spatřovala vzor a inspiraci.

Po několika letech studia a následného vyučování se Jana rozhodne ústav opustit a získá zaměstnání jako učitelka Adélky, schovanky pana Rochestera, majitele Thornfieldu. V Rochesterem se moc nevídá, ale holčičku si brzy oblíbí. Když jednoho dne pomůže panu Rochesterovi ve chvíli, kdy se mu splaší kůň, má šanci ho poznat trochu blíž. Zpočátku jej považuje za nepříjemného, náladového člověka, ovšem postupně si ho oblíbí a nakonec se do něj i zamiluje. Svou lásku se však bojí dát najevo, protože pan Rochester je v postavení vysoko nad jejím.

Jana si postupně uvědomuje, že v Thornfieldu se snaží utajit nějaké strašné tajemství, ovšem neví, o co jde. Když se dozví, že její teta umírá a chce ji ještě vidět, odjede za ní. Po návratu jí pan Rochester požádá o ruku a zamilovaná Jana souhlasí. Ve svatební den, těsně před koncem obřadu, ovšem vystoupí pan Mason - návštěvník pana Rochestera - a tvrdí, že sňatek nemůže být uzavřen, protože ženich je již ženatý.

Vyjde najevo, že pana Rochestera v mládí oženili se šílenou ženou, kterou se snažil před světem utajit a ani Jana o ní nevěděla. Svatba je samozřejmě zrušena a Jana ještě toho dne tajně odchází z Thornfieldu, aniž by se rozloučila.

Bez peněz bloudí krajem, až se dostane k Dianě, Marii a Janovi, zchudlým šlechticům, kteří doufají, že jim bohatý strýček odkáže své jmění. Ten ho však odkáže jinému příbuznému, sirotkovi-Janě, která poté majetek rozdělí mezi sebe a své tři příbuzné, kteří se jí ujali. Jan jí později nabídne sňatek (z rozumu, ne z lásky), ale Jana nezapomněla na pana Rochestera.

Vrátí se na Thornfield, ze kterého ale zbudou jenom trosky. Dozví se, že ho šílená paní Rochesterová podpálila a sama uhořela. Proto se vydá za panem Rochesterem, jenž při požáru oslepl a přišel o paži. Jana se o něj stará a později se za něj i provdá a porodí mu syna. Jejímu manželovi se nakonec začne i navracet zrak.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Autorka poukazuje na nelehký osud siroty, která si však svou pílí vydobyla budoucnost. Láska zvítězila i navzdory překážkám.

SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ:

Politická situace: Vládne královna Viktorie, britské impérium prosperuje, probíhá mnoho průmyslových inovací a střední třída se stává vzdělanější
Umění: novogotika, romantismus

O AUTORCE:

Stručný životopis: Měla čtyři sestry a bratra. Dvě její sestry zemřely v internátní škole na tuberkulózu (v ústavu panoval tvrdý režim, který k jejich smrti výrazně přispěl). Ona a její přeživší sourozenci se po návratu domů začali věnovat psaní. Stala se guvernantkou a později učitelkou v penzionátu v Bruselu. Její počáteční díla neměla úspěch. Po smrti svých sourozenců žila sama s otcem a po úspěchu Jany Eyrové se přestěhovala do Londýna, kde se začala stýkat se vznešenější společností. Vzala si Arthura Bell Nichollse a krátce poté zemřela (spekuluje se o tuberkulóze, těhotenství nebo tyfu).

REAKCE NA KNIHU:

Dílo se dočkalo okamžitého úspěchu u kritiků i čtenářů a obdivně se o něm vyjádřil například William Makepeyce Thackeray (Jarmark marnosti).