Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Dlouho očekávaný 3. díl fantasy série Christophera Paoliniho.
Bitvou na Hořících pláních boj s Královstvím zdaleka neskončil a zdá se, že v nadcházejícím střetu bude Galbatorixův Jezdec mocným protivníkem. Eragona se Safirou proto čekají další zkoušky v boji, ale v příběhu už nejde jenom o ně... Stejně jako Eragon a Eldest, i Brisingr je plný napětí, nečekaných odhalení a zvratů, ve kterém nechybí ani Safiřin něžný humor.

Děj navazuje na předchozí knihu Eldest, ve které Eragon slíbil svému bratranci Roranovi, že mu pomůže zachránit jeho snoubenku Katrinu z doupěte ra'zaků, jako odškodné za smrt Roranova otce.
Eragon se svou dračicí Safirou se tak vydávají na nebezpečnou výpravu na Helgrind, doupě ra'zaků, kde vězní Katrinu.
V doupěti ra'zaků však natrefí nejen na dva ra'zaky, ale i na dva lethrblaka - jak se jmenují dospělí, vyvinutí ra'zakové.
Zatímco Eragon se musí vypořádat s ra'zaky, Safira si bere na starost oba lethrblaka, které poměrně snadno porazí díky jejich neobratnosti.
I Eragonovi se poštěstí - oba ra'zaky zabije; ale když zemře druhý, prokleje jej.
Následně Eragon se Safirou zachraňují Katrinu - a překvapivě i Slouna (jejího otce) z Helgrindu.

Po návratu z Hořících plání se přihodí spousta událostí - dorazí dvanáct mocných elfských kouzelníků z hlavního elfského města Ellesméry, v čele s Blödhgarmem; vůdce innapašunského kmenu - Fadawar - vyzve velitelku Vardenů, Nasuadu, ke Zkoušce ostrých nožů, při níž má dokázat, že je schopna vést Vardeny. Zkouška dlouhých nožů spočívá v tom, kdo vydrží více zářezů nožů do paže - což Nasuada překvapivě vydrží, jelikož by nikdy nedovolila, aby se někdo jiný zhostil vůdcovství nad Vardeny.

Eragon se pokusí zbavit kletby malé děvčátko Elvu, na kterou nedávno nešťastně uvalil omylem kletbu. Kletba sice nebude úplně zrušena, ale Elva bude moci snášet bolesti druhých jen tehdy, pokud to bude sama chtít.

Roran s Katrinou se budou chtít oficiálně vzít za manžele - ale před začátkem svatby zaútočí na Vardeny nečekaně Morzanův syn Murtagh se svým drakem, Trnem. Přivede s sebou tři sta mužů, kteří na první pohled vypadají docela obyčejně - jenže rozdíl je v tom, že necítí lidskou bolest. O tom se vojáci přesvědčí, když budou vojákům usekávat nohy a ruce - ale oni budou nadále žít, místo toho aby zemřeli - a navíc se budou smát jako pominutí - zřejmě proto je Christopher Paolini v jedné kapitole nazval "rozesmátými mrtvolami". Když Roran konečně objeví způsob, jak je usmrtit - useknutím hlavy -, začnou mít Vardenové převahu a rozesmáté mrtvoly přemohou.
Eragon se Safirou budou však v oblacích bojovat s Murtaghem a Trnem. Budou mít ze země podporu dvanácti elfských kouzelníků s Blödhgarmem, takže se mu nakonec podaří Murtagha porazit, který pak zbaběle odletí.

Po bitvě konečně se dokončí obřad, ve kterém se Katrina s Roranem prohlásí za manžele. Nasuada si však bude uvědomovat, že mezi trpaslíky brzo nadejde volba nového krále, jelikož Hrothgara na Hořících plání zabil samotný Murtagh bez dalších okolků.
Nástupci na trůn jsou tři: Orik, hlava klanu Dûrgrimst Ingeitum, do kterého byl přijat Eragon; Îorûnn, trpaslice a vůdkyně klanu Dûrgrimst Vrenšrrgn; a Nada, vůdce klanu Dûrgrimst Knurlcarathn a v mnohých věcech opak Orika. Zatímco Orik preferuje vzájemnější společenství mezi trpaslíky a Vardeny, Nado spíše usiluje o to, aby byli trpaslíci nestranní.
Před volbou však nečekaně přepadne skupina nájemných vrahů, které podplatil klan Az Sweldn rak Anhûin, aby zabili Eragona, jelikož tento klan nenávidí všechny Dračí jezdce za to, že je během válek skoro všechny vyhladili. Eragon se jen tak tak ubrání, a nebýt strážných, tak by byl nejspíše mrtvý.
Tahle událost razantně změní průběh volby nového trpasličího krále - a dospěje to tak daleko, že vládci ostatních trpasličích klanů vyhostí klan Az Sweldn rak Anhûin z celé volby a jejich vůdce, Vermûnda, zatratí.
Pak nastane skutečná volba. Dopadne nerozhodně, neboť Orik dostane pět hlasů a Nado taky pět hlasů - a samotná Îorûnn musí rozhodnout, komu dá hlas. Po dlouhém rozmýšlení dá hlas Orikovi, který se tak stává králem trpaslíků.

Následně Eragon i přes varování Nasuady odjíždí narychlo do Ellesméry za svým učitelem, Oromisem. Dozví se zde, proč je Galbatorix tak mocný - jelikož čerpá energii z tzv. eldunarí, což je orgán uvnitř každého draka, který může drak vyvrhnout a pokud je zabit, může v něm dál přežívat. Mimo jiné to je i vědomí draka - a ten, kdo najde a ovládne drakovo eldunarí, může jej ovládat dle své vlastní vůle. A právě díky těmto eldunarí čerpá Galbatorix společně s Murtaghem svou sílu, jež ho činí extrémně silným.
Eragon se však dozví to nejdůležitější: pravdu o svých rodičích. Vyjde najevo, že jeho otcem je Brom, carvahallský vypravěč, s nímž společně cestoval. Dozví se také mnohem více o tom, jak se společně s jeho matkou poznali, proč nechtěl Brom říct Eragonovi jednou pravdu - a také pravdu o jeho matce.

V Ellesméře také navštíví kovářku Rhunön, která mu pomůže ukovat meč jedině tehdy, pokud jí donese zářocel, což je kov, ze kterého se kovají meče pro Jezdce.
Eragon najde se Safirou zářocel pod obrovským stromem Menoa, který je nejdřív bude chtít zabít za to, že Safira si chtěla vzít zářocel násilím, ale Eragon jí slíbí, že si od něj může vzít, co chce - a strom Menoa svolí. Nedozvíme se však, co Menoa doopravdy po Eragonovi požadoval - neboť ho nechal jít se vším všudy - a navíc i se zářocelí.
Pomůže tak Rhunön vykovat meč hodný jeho - který nazve Brisingrem. Všimne si, že pokaždé, když vysloví jeho jméno, meč vzplane - ale nic se mu naštěstí nestane.

Pak se Eragon vrací za Oromisem, který se rozhodl, že se zapojí do bitvy o Gil'ead, i když se bojí, že dostane uprostřed bitvy záchvat - Eragon se naopak vydává do Feinsteru, který se společně s Vardeny pokusí dobýt.
Před odjezdem však překvapivě svěří Glaedr Eragonovi své eldunarí, díky němuž se s ním může dorozumět.

Když Eragon dorazí do Feinsteru uprostřed noci, bitva už bude v plném proudu. Se Safirou se pokusí rozbít bránu a vpustit Vardeny dovnitř, zatímco společně s elfskou princeznou Aryou se vydají k feinsterskému hradu, kde narazí na tři nebezpečné kouzelníky, jež se pokusí vyvolat nebezpečného Stína.
Jelikož jsou chráněni kouzlem, je o to obtížnější pro Eragona s Aryou je porazit. Nežli je však pozabíjí, kouzlo se povede a na svět přijde Stín Varaug, který bude chtít bez meškání Aryu uškrtit a Eragona zabít; jelikož se však ještě příliš nevzpamatoval a bude pomalejší, podaří se Aryi probodnout mu srdce.

Během boje však Eragon pomocí Glaedrova eldunarí vycítí, že Oromis a Glaedr jsou mrtví. Zjistí, že když bojovali Oromis a Glaedr s Murtaghem a Trnem, popadl Oromise nečekaně záchvat a vypadl mu meč, do kterého uložil veškerou jeho energie. Této energie využil samotný Galbatorix; a skrz Murtagha mu jeho ústy nabídl, jestli se přece jen nechce přidat na jeho stranu. Protože však Oromis odmítl, Galbatorix mu rozřízl hruď, načež Oromis brzo zemřel.
Glaedr to nevydržel a na poslední chvíli se pomstil Murtaghovi tím, že Trnovi ukousl ocas, avšak i on sám nakonec zemřel.

Brzo ráno se Eragon s Aryou a Nasuadou sejdou v malém feinsterském domku, ve kterém všechny informace Eragon předá Nasuadě; i ty o Oromisově a Glaedrově smrti.
A tak Eragon slíbí, že Galbatorix již dlouho žít nebude. Nasuada řekne Eragonovi o tom, jak bude postupovat při dalším dobývání. A Glaedrovo eldunarí, které daroval Eragonovi před odjezdem, slabě pulzovalo a Eragon věděl, že Glaedr je uvnitř a ví o všem.

POZNÁMKA:

Odkaz Dračích jezdců byl původně naplánován jako trilogie. Jelikož však samotný Paolini uvedl, že by musel být Brisingr ještě mnohem více obsáhlejší knihou, rozhodl se jej rozdělit na dvě knihy, a tak z plánované trilogie bude nakonec tetralogie.

VLASTNÍ NÁZOR:

Pokud bych měl hodnotit Brisingr v porovnání s ostatními fantasy knihami, určitě je v lehkém nadprůměru, ale pokud porovnávám Brisingr s ostatními díly Odkazu Dračích jezdců, je to mnohem těžší.
Brisingr totiž prvních 350 stránek líčí prakticky jen následky bitvy na Hořících pláních, sem tam je nějaká akce, ale dokud Eragon neodcestuje za trpaslíky, začíná příběh nabývat na monotvárnosti.
Druhá polovina je mnohem, mnohem lepší. Akce je zde "habaděj", kniha si drží slušné tempo, nenudíte se, jen s napětím sledujete, jak probíhá hlasování o trpasličího krále - a na konci naopak budete přát Eragonovi, aby vše dopadlo tak, jak má - a aby Paolini dopsal čtvrtý díl co nejrychleji.
Z celého Odkazu Dračích jezdců bych tak Brisingr zařadil na druhé místo po prvním dílu Eragon, na který doopravdy nemá, ale zase je Brisingr záživnější než Eldest.
Brisingr tak hodnotím 4 body z 5.