Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• 5. kniha série Letopisy Narnie (předchozí: Stříbrná židle; následuje: Čarodějův synovec)

Fantasy příběh o chlapci a mluvícím koni, kteří při útěku do země Narnie zažijí velká dobrodružství a potkají mnoho nových přátel.
Chlapec jménem Šasta žije v zemi Kalormen u hamižného rybáře. Jednoho dne do jejich domu přijede na krásném koni bohatý tarkán a chce od rybáře koupit chlapce jako svého otroka. Šasta se rozhodne utéct před nesvobodou, která jej čeká a na nebezpečnou cestu se vydává v doprovodu tarkánova koně, jenž - jak zjistí - je mluvícím koněm ze svobodné země Narnie, odkud byl jako hříbě unesen.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2015 (3. vydání). Z anglického originálu The Horse and His Boy (Chronicles of Narnia) přeložila Veronika Volhejnová. Ilustroval Pauline Baynes. Počet stran: 230. ISBN: 978-80-253-2326-7.

POSTAVY:

Šasta - hlavní hrdina; plavovlasý hoch, který většinu života strávil v zemi sousedící s Narnií - Kalormenu (barva vlasů ho zde nápadně odlišovala od ostatních obyvatel); jak později potvrzuje činy, je statečný
Aravis - tarkína (šlechtična), vrstevnice Šasty a jeho kamarádka; zpočátku se v souladu s předsudky svojí společenské vrstvy chová odměřeně a povýšeně, její charakter se však vyvíjí; je hrdá a samostatná
Brí - grošovaný mluvící kůň, vyžaduje, aby se k němu Šasta choval jako k rovnocennému partnerovi, ne jako k otrokovi; k Hwin je galantní
Hwin - mluvící klisna, která patří Aravis
Korin - mladý princ, syn archenlandského krále Luny a dvojče Šasty (jehož skutečné jméno zní Kor)

+ postavy známé z předchozích dílů, zejm. Aslan a králové/královny Petr, Zuzana, Edmund a Lucie, nyní dospělí

PROSTŘEDÍ:

Kalormen - orientální země, kde vládne absolutistický vládce (tisrok); existují zde harémy, sňatky lze dohodnout bez svolení nevěsty a lidé věří v krutého boha Taše; obyvatelé mají snědou pleť a tmavé vlasy, nosí šavle a jsou dobrými vypravěči; Kalormen obklopuje poušť
Archenland - hornaté království mezi kalormenskou pouští a Narnií, spravované laskavým vdovcem králem Lunou
Narnie - země mírného pásma, kde jsou obyvatelé svobodní; nejvyšším vládcem je (většinou nepřítomný) Aslan, "syn Císaře za mořem"

DĚJ:

Šasta, chlapec až dosud vyrůstající v rybářově chatrči, vyslechne rozmluvu svého domnělého otce s bohatým tarkánem (velmožem). Z ní se dozví, že není rybářovým synem a že jeho pěstoun je svolný ho prodat. Uteče tedy s tarkánovým koněm, grošákem Brím, jenž je mluvícím zvířetem zajatým kdysi v Narnii a nyní se chce vrátit domů.

Cestou na sever se Šasta na útěku před lovícími lvy setká s dívkou Aravis, tarkínou, prchající do Narnie se svou mluvící klisnou Hwin, aby se vyhnula domluvenému sňatku se starým podlým vezírem. (To, že její klisna mluví, odhalila až ve chvíli, kdy jí Hwin rozmluvila sebevraždu dýkou).

Děti s koňmi musejí projít hlavním městem Tašbánem. Když v davu dělají místo procházejícímu narnijskému poselstvu, Edmund s sebou odvede Šastu v domnění, že je to princ Korin, malý průvodce královny Zuzany. Ta se v Tašbánu rozhoduje, jestli se chce vdát za tamního prince. Oba chlapci se totiž k nerozeznání podobají. V paláci Šasta, dosud považovaný za Korina trpícího úpalem, vyslechne rozhovor Narnianů. Zuzaně, jež prince nakonec odmítla, hrozí zajetí a zotročení, proto se Narnijští rozhodnou prchnout. Smluví se, že vystrojí loď, jako by na ní druhý den chtěli pořádat slavnost, a uplavou. Později se oknem vrátí skutečný princ Korin a Šasta po krátkém rozhovoru s ním uteče.

U hrobek za městem čeká Šasta na Aravis a oba koně (zatím ho v noci před šakaly chrání kočka, jejíž podobu na sebe přejal lev Aslan). Aravis se zdržela proto, že ve městě zahlédla nést v nosítkách svou přítelkyni Lasaralin, povrchní dívku oddanou šatům, slavnostem a zábavám. Lasaralin ji vezme k sobě a pomůže jí utéci loďkou z tisrokova (= sultán) paláce. Předtím ale obě děvčata vyslechnou rozhovor tisroka, jeho syna a vezíra, v němž plánují okupaci Archenlandu (Korinovy vlasti) a únos Zuzany z Narnie.

Děti a koně spěchají pouští, aby mohli archenlandského krále varovat. Když jsou koně vyčerpaní a domnívají se, že už nemohou dál, opět se objeví Aslan a popožene je. Při tom způsobí Aravis škrábnutí na zádech, aby okusila, co svým útěkem způsobila otrokyni, jež ji doma měla hlídat (byla za dívčin útěk zbičována). Šasta sklouzne z Brího hřbetu a postaví se tváří v tvář lvu, aby Aravis bránil. Potom se všichni zachrání na dvorku poustevníka.

Šasta musí dál pěšky. V lese narazí na archenlandského krále Lunu s jeho loveckou družinou; ti si pospíší zavřít hradní brány. Šasta se svým obyčejným koněm zaostane pozadu a v nadcházející noci se ztratí. Putuje po hřebenu hraničních hor. Po jeho boku se v naprosté tmě zjeví Aslan a brání mu, aby se zřítil a zabil. Vysvětluje Šastovi, že všichni lvi, jež na cestě potkal, by ve skutečnosti on sám.

Když Šasta s rozedněním dorazí do Narnie, vyšle rychlonohého narnijského koně, aby zpravil krále Edmunda a Lucii o obléhání archenladského hradu. Korin ho přesvědčí, aby jel s nimi a zúčastnil se bitvy (bez souhlasu dospělých). Ta samozřejmě dopadne vítězně. Šasta zjistí, že je Korinovým bratrem Korem, kdysi uneseným zlým kancléřem (kalormenským špehem) kvůli proroctví, že zachrání Archenland - to proto se hoši tak podobají. Pozve pak Aravis na svůj hrad.

Kalormenský princ, vedoucí nepřátelskou armádu, je Aslanem proměněn v osla (největším trestem je pro něj zesměšnění), ale v chrámu kalormenského boha Taše se před zraky poutníků může proměnit zpět v člověka. Opustí-li však okolí chrámu, stane se opět oslem bez možnosti návratu do lidské podoby; to mu znemožní vést dobyvačné války.

SYMBOLIKA:

Dvojčata Kor a Korin = Castor a Pollux (dvojčata, z nichž jeden je jezdec a druhý lukostřelec) z řeckých bájí.