ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Brown Dan (*22.06.1964)

­­­­

Šifra mistra Leonarda (5)

Románový thriller o dobrodružné cestě za tajemstvím svatého grálu.
Profesor Robert Langdon, odborník na náboženskou symboliku, se v Paříži náhodně připlete k podivné vraždě správce v Louvru. Nález tajemné šifry rozpoutá řetěz záhadných událostí, souvisejících s řádem Převorství sionského, s Leonardem da Vinci a sahá až k mystickému svatému grálu. Profesor s půvabnou Sophií, agentkou z dešifrovacího policejního oddělení, se při hledání tajuplného pokladu věků ocitnou na útěku a zažijí spolu mnohá dobrodružství.
Spletitý a košatý děj obšírného románu je spojením faktů a autorovy nedozírné fantazie. Námět je pro čtenáře nepochybně přitažlivý, i když méně by v tomto případě bylo možná více...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Argo v Praze roku 2010 (2. vydání v tomto překladu). Z anglického originálu The Da Vinci Code přeložil Zdík Dušek. Počet stran: 441. ISBN: 978-80-257-0326-7.

OBSAH:

Robert Langdon, odborník na symboly, je uveden na místo činu vraždy správce Louvru, Jacquese Saunièrea, jakožto svědek. Langdon měl se Saunièrem schůzku po své přednášce, stařec však nepřišel. Vyšetřováním je pověřen Bezu Fache, který považuje Langdona za hlavního podezřelého - poslední, co Saunière před svou smrtí udělal, byla řada šifer, které je měly přivést na stopu vraha. Oběť se svlékla a naaranžovala své tělo tak, aby připomínalo slavnou Da Vinciho kresbu - Vitruviovu figuru. Na své nahé tělo vlastní krví namaloval pentagram, symbol bohyně ženství, a pod sebe napsal řadu čísel (přeházenou Fibonacciho posloupnost) a pár zdánlivě nesmyslných veršů.

Na místo činu se dostavila mladá kryptoložka Sophie Neveuová, která předala svůj telefon Langdonovi s odůvodněním, že na něm má zprávu z amerického velvyslanectví. Langdon si poslechl vzkaz na záznamníku a zjistil, že mu ho tam nenechalo velvyslanectví, ale Sofie. Ta ho na toaletě, kam ho ve vzkazu poslala, varovala, že je hlavním podezřelým, protože na jednom ze vzkazů zanechaných obětí, který však policie již smazala, stálo, že mají najít Roberta Langdona. Sofie dále Langdonovi vysvětlí, že to ona ho měla najít, protože Saunière byl její dědeček.

Ve své skrýši nemohli zůstat dlouho - Fache se dozvěděl, že Sofie nebyla poslána policií, ale že přišla na vlastní pěst. Langdon se svou společnicí zmatou policii tím, že GPS z Robertova kabátu, kam ji někdo ukryl, vhodí v mýdle na korbu náklaďáku, což vyvolá dojem, že je Langdon na útěku. Poté, co se všichni vyšetřovatelé vydají na honbu za náklaďákem, Sofie s Robertem nenápadně Louvre opustí.

Mezitím se Saunièreův vrah vydává do katedrály Sv. Sulpice, kam ho nasměrovali čtyři strážci tajemství (mezi něž patřil i Saunière), které zabil a ze kterých se pokusil vytáhnout jejich tajemství. V kostele hledá vrah, albín jménem Silas, základní kámen k tajemství, pro který ho poslal Aringarosa, biskup ortodoxního křesťanského sdružení Opus Dei. Nic nenachází a dochází mu, že to, co mu prozradili strážci, je jen domluvená lež pro případ, že by byli zabiti.

Po odjezdu policie se Sophie s Langdonem pokusili rychle dostat z muzea pryč, ale když si uvědomili, že nesmyslné verše jsou anagram tvořící nápovědu "Leonardo da Vinci - plátno Mony Lisy", vrátí se zpět. Na ochranném skle Mony Lisy je ukryta opět nápověda, která je po vyřešení navede k dalšímu Leonardovu obrazu Madony ve skalách. Za ním je schován klíč, který - jak si Sophie vzpomene - patřil jejímu dědečkovi. Po tomto objevu musí již z muzea zmizet, což se jim i přes pokus hlídače o jejich zadržení nakonec podaří. Oba nasednou do auta a míří k americké ambasádě. Sofie si při cestě vzpomene na to, jak jednou nachytala svého dědečka při nějakém jí neznámém rituálu.

Robertovi a Sofii dojde, že je ambasáda obklíčená. Koupí si lístky na vlak, ale nechají ho ujet, aby svedli své pronásledovatele na falešnou stopu. Sami odjedou taxi na rue Haxo, jak to našli napsané na klíči. Při cestě Langdon Sofii vysvětlí, že Převorství sionské mělo za úkol najít poklady v Herodově chrámu a chránit je. Pro tento účel byl dokonce založen templářský řád, který chránil sangreal (svatý grál).

Na rue Haxo najdou obrovskou švýcarskou banku. Klíč je dovede až k trezoru, jehož vlastníkem byl Saunière. Pomocí Fibonacciho posloupnosti se dostanou až k tomu, co je uchováno vevnitř - k malé dřevěné skříňce. Z banky jsou poté nenápadně odvezeni v obrněném vozidle, protože ředitel nehodlá své klienty předhodit policii.

Ukáže se, že dřevěná schránka ukrývá kryptex - válec, do něhož se člověk dostane tím, že sestaví správné slovo na jeho povrchu. Pokud se ho někdo pokusí otevřít násilím, rozlije se uvnitř ocet, který tajné poselství zničí. Než se Sophii a Langdonovi podaří kryptex otevřít, vyžene je ředitel banky Vernet z auta, protože si myslí, že jsou zloději. Nakonec se jim však podaří po zápase uniknout.

Langdon a Sophie s ukradeným vozem zamíří k odborníkovi přes Převorství sionské - Leighu Teabingovi, výstřednímu britskému sirovi. Ten Sophii vysvětlí, co je to vlastně ten svatý grál. Podle sira se Leonardo da Vinci snažil ve svém díle odhalit tajemství, které skrývá pravou tvář Ježíše Krista. Bylo sepsáno zhruba osmdesát evangelií o jeho životě, ale všeobecně známy jsou pouze čtyři, které se církvi hodí nejvíce. Tak bylo utajeno tajemství o tom, že Máří Magdalena byla ženou Ježíše Krista a skutečnou podobou svatého grálu. Svatý grál má podle Teabinga symbolizovat i spojení krve Krista a Magdaleny - jejich společného potomka. Z rodu jejich potomka pochází Merovejovci, kteří obývají Francii dodnes. Převorství sionské má chránit sarkofág Máří Magdaleny, kde je ukryta i celá pravda.

Po krátké roztržce poté, co se sir Teabing dozví o tom, že jeho společníci jsou stíháni, ve všech vzroste odhodlání najít svatý grál. Náhle se však v sídle hostitele zjevil Silas, jenž byl odhodlám sebrat kryptex, v čemž mu zabránil Teabing, který jej zneškodnil. Výstřel při roztržce však způsobí, že dovnitř vtrhne policie. Celá společnost se kvapem vydá na letiště, aby mohli i se zajatcem uprchnout do Anglie. Při přeletu zjistili, že v dřevěné krabičce chránící kryptex je schována nápověda, pomocí níž Robert zjistí, že hledané slovo je "sofie", tedy moudrost. K všeobecnému zklamání však nenalezli kýženou odpověď, ale další kryptex s nápovědou.

Když se společníci chystají přistát, čeká je na letišti policie a chce je vlákat do pasti historkou o úniku plynu. Při manévru letadla vyskočí všichni kromě Teabinga a jeho sluhy Remyho a ukryjí se v jeho autě. Policie nakonec najde v letadle jen rozzlobeného sira. Ten poté dovede ostatní do templářského kostela v Londýně na Temple Street, kde bylo v hrobkách pohřbeno deset rytířů ve zbroji. Toto místo poznal z básně, jež měla vést k vyřešení menšího kryptexu. Nakonec se však ukáže, že žádná těla v kostele nejsou, tudíž že jsou na špatné stopě.

K všeobecnému zděšení jsou navíc přepadeni Silasem, jehož osvobodil Remy. Díky němu získá menší kryptex a zajme sira jako rukojmí. Langdon se Sophií se vydají do Královské koleje, aby v místní knihovně našli nějaké užitečné informace. Předtím se ale spojí s policií, aby oznámili únos, a Bezu Fache, který se spojil se Silasovým učitelem, je varuje před dalšími kroky. Do daty nabitého počítače zadají klíčová slova a čekají, až se jim zobrazí výsledek.

Silas se schovává ve středisku Opus Dei, kde ho vysadil Remy, který jako jediný zná totožnost Učitele, jenž dává Silasovi pokyny. Při honičce se Silas střetne se svým vychovatelem - biskupem Aringarosou, který ho ve zmatku postřelí. Po zahlazení všech stop Remy Učiteli předá kryptex, po čemž umírá na otravu z nápoje, do níž mu Učitel přidal jed.

V knihovně mezitím nabíhají odkazy na stránky, jež souvisí s klíčovými slovy zadanými do počítače. Roberta zaujme odkaz na dokument, který se týká Isaaca Newtona a který výborně pasuje do nápovědy, která má sloužit k otevření kryptexu. Stále však nemohou zjistit slovo, jež by jej otevřelo. Stejně tak je na tom i Učitel, který je poprosí, aby si vyzvedli Teabinga v zahradách.

Zde se ukáže, že Učitel je ve skutečnosti Teabing sám. Zabil Saunièrea, aby se dozvěděl pravdu o svatém grálu, jímž je doslova posedlý. Prozradí Sofii, že smrt jejích rodičů nebyla náhoda. Teabing chce od Roberta pomoci při rozluštění hesla k otevření kryptexu, jehož obsah by mohl směřovat k nalezení grálu, ale Langdon vyhodí kryptex do vzduchu a ten se po dopadu na podlahu rozbije. Když za nimi vtrhne Bezu Fache a zatkne Teabinga, uvědomí si sir, že Robert kryptex otevřel ještě předtím, než ho zničil.

Poslední společnou cestu Roberta a Sofie určují verše, které byly ukryty v kryptexu:

"Kde kalich v sobě tajně skrývá břit
a dávný Roslin stráží její klid
ji krášlí díla mistrů, nebe hvězd
v ta místa právě dej se zpátky vést."

Tato hádanka je zavede do Rosslynské kaple, v níž sice nenajdou grál, ale Sophie konečně pozná pravdu o své rodině. Po zavraždění jejich rodičů se musela rodina rozdělit, takže babička odjela s vnukem (bratrem Sophie) do Skotska, zatímco dědeček se zabydlel se Sophií ve Francii. Pravé místo spočinutí grálu je nakonec nalezené v Paříží, kde leží Rose line (Růžová linie). Na této linii se nachází i světoznámé muzeum Louvre se svou slavnou pyramidou. Pod ní je menší pyramida připomínající hrobku, kde se denně tisíce turistů nevědíc klaní svatému grálu.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Dílo vyjadřuje zajímavou myšlenku. Člověk by si měl uvědomit fakt, že Bible není sepsána Bohem, ale že do podoby, ve které ji známe dnes, ji sestavili církevní představitelé na několika koncilech.

VLASTNÍ NÁZOR:

Na knize se mi líbilo především to, jak autor spojil hrst pravdivých fakt s mnoha výplody své fantasie (i když, kdovíjak je to doopravdy, těžko můžu posuzovat, co je a není pravda) tak, že vznikl příběh, při jehož čtení jsem byla vtahována do světa, kde všechno, co kniha obsahovala, bylo na okamžik pravdou.

Knihu jsem četla hned několikrát a ani to, že jsem už dopředu věděla, jak dopadne, mi nezabránilo, abych se do ní začetla natolik, že po dvou dnech jsem byla u konce. Někomu vadí, že je tolik informací v knize smyšlených, ale je snad tato kniha označena jako literatura faktu? Brown se asi řídil podle rady Alberta Einsteina, že když vám fakta nesedí do teorie, tak je změňte.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Lilithen, 29.10.2011

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Dan Brown - Šifra mistra Leonarda (5)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)