Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Robinson Crusoe se narodil roku 1632 v Yorku do velice dobré rodiny. Jeho otec pocházel původem z Brém. Příjmením se jmenoval Kreutznauer, ale Angličanům se jméno četlo špatně, proto mu začali říkat Crusoe. Rodina se nebránila. Robinson byl třetím synem a jméno dostal po matčině rodině. Mladého Robinsona vždy přitahovalo moře a plavba po něm, rodiče ho od tohoto plánu zrazovali, neboť už jednoho syna ztratili na moři. Přesto Robinson neposlechl a 1. září 1651 vstoupil na loď plující do Londýna. Loď ale ztroskotala.
Když se Robinson chystal jet domů dostavníkem, potkal kapitána Dubbleyho a opět se nechal zlákat na moře, odplul do Afriky. Robinson začíná rozjíždět své podnikání, jenže jednou je přepaden piráty a odvlečen do otroctví.
Po pár letech se mu podaří i s přítelem Xurym utéct. Potká loď plující do Brazílie. V Brazílii koupí plantáž, ale až po 3 letech se mu začne dařit. V tu dobu se nechá přemluvit, aby vedl výpravu do Guineje, která má za cíl přivést do Brazílie nové otroky.
1. září 1659 Robinson vyráží. Loď však ztroskotá a on jako jediný přežije. A opuštěný ostrov se musí stát jeho nechtěným domovem...

Po ztroskotání má Robinson v kapse jen dýmku, tabák a nůž. Na záchranném člunu dopluje k vraku lodi a na ostrov odveze vše, co může v budoucnu potřebovat (jídlo, nářadí, střelný prach, zbraně, dřevo, lana, železo psa a dvě kočky). Najde pitnou vodu a začne si stavět obydlí, které během let přivede k dokonalosti - obydlí je obehnáno kůly, vyhloubí si jeskyni, kterou má místo ledničky. Vyrobí si nábytek a nádobí z hlíny. Po pár letech přijde na to, jak vyrobit nádoby na vaření. Postupem času si ochočí divoké kozy, které má na maso a mléko. Vše si zapisuje do deníku. Vyrobí kříž, jenž umístí na pláž (nápis: "Zde jsem vystoupil na břeh 30. září 1659). Z kozího loje má lampu. Šťastným omylem se mu podaří vypěstovat anglický ječmen a rýži. Na obživu zabije želvu. Má papouška jménem Polo. Vyrábí košíky z proutí, suší si ryby, objeví hrozny a citrusové plody, kokos. Podaří se mu postavit pec, v níž si pak peče chleba.
Během svého pobytu na ostrově se stane Robinson velice zbožným člověkem. Věří, že vypěstování obilí byl zázrak. Vyčítá si, že neuposlechl rodiče a že nikdy nevěřil v Boha. Začne se každý den modlit a čte si Písmo svaté.
V pátém roce pobytu na ostrově se mu konečně podaří vyřezat kánoi, kterou použije k obeplutí ostrova.
Když je na ostrově již 15. rok, objeví otisk lidské nohy v písku. Opevní ještě lépe své obydlí, rozšíří ohradu s kozami a téměř nevychází. Několik dalších let žije v obavách. Když objeví zbytky lidských těl, jeho obavy ještě zesílí.
V prosinci 23. roku pobytu na ostrově zahlédne oheň, sebere odvahu a chce lidojedům sebrat kánoi, ale nestihne to včas.
Jednou když divoši přijedou, mají s sebou zajatce, jednomu se podaří uniknou a Robinson zabije jeho pronásledovatele. Zachráněný mladík začne Robinsonovi, jako zachránci svého života, sloužit. Dostane jméno Pátek, podle dne, kdy ho Robinson zachránil. Robinson naučí Pátka anglicky, naučí ho také vybranému stolování, najde mu oblečení, postaví mu obydlí, odnaučí ho pohanským zvykům a vysvětlí mu podstatu křesťanství. Společně postaví loď a sedmadvacátého roku pobytu na ostrově se rozhodnou odplout. Odjezd však musí odložit. Na ostrov vrazí divoši a přivážejí s sebou další zajatce, tentokrát bělocha a Pátkova otce. Robinson s Pátkem divochy přemohou a osvobodí zajatce. Na ostrově tak žili čtyři. Španěl poprosí Robinsona, zda by na ostrov mohl přivést své druhy, že se jim mezi divochy nedaří. Robinson svolí.
Krátce po odjezdu Španěla a Pátkova otce se u pobřeží ostrova objeví anglický koráb, ten vysadí na břehu tři muže. Robinson slíbil vysazenému kapitánovi, že mu pomůže vzpouru potlačit, ale že na oplátku chce, aby ho odvezl do Anglie. Skutečně se jim podaří koráb zajmout, půlka posádky zůstala na lodi, druhá půlka vzbouřenců byla vysazena na ostrově s poučením, jak tam mají žit. A tak Robinson opustil ostrov po 28 letech.

Když se vrátil do Anglie, vůbec ji nepoznával. Rodiče mu jíž dávno zemřeli. Odjel tedy do Brazílie a zjistil, že za dobu své nepřítomnosti se stal boháčem. V Anglii žil 7 let klidně, oženil se a měl tři děti. Ale stále ho lákalo dobrodružství.
Roku 1694 se plavil do východní Indie. Při cestě navštívil svůj ostrov, kde se již rozvinula silná společnost. Přivezl ostrovanům nářadí a řemeslníky (tesař, kovář). Rozdělil půdu mezi osadníky, ale vyhradil si vlastnické právo na vše. Odtud se obrátil do Brazílie, kde koupil šalupu a vypravil ji s novými osadníky na ostrov.