Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Literární druh - epika; žánr - román v dopisech (korespondenční román). Kniha je psána spisovnou češtinou, autor používá styl vyprávěcí. Obsahuje i přímou řeč.

TÉMATICKÝ PLÁN:

Příběh je smyšlený, děj se odehrává v 18. století.
Hlavní postavy: Zuzana, De Mony, Kristýna, Uršula, Lamoine
Vedlejší postavy: Tereza, rodiče Zuzany, Manouri
Prostředí: Paříž a okolí

KOMPOZIČNÍ PLÁN:

Děj je chronologický, psán er-formou. Kniha má formu dopisů.

OBSAH:

Hlavní postavou je Zuzana Simoniová, která se ve svých dopisech svěřuje markýzi de Croismare. Její rodiče ji nemají příliš v lásce, a tak ji jako nemanželské dítě posílají do kláštera. Tam ale nastupuje proti své vůli a není s tamním životem spokojena, proto se vrací zpátky domů. Rodiče o ni nemají zájem, zříkají se jí a ona se vrací zpět do kláštera Marie Panny. Tam se setkává s novou matkou představenou - De Mony. Zanedlouho skládá slib a stává se řeholnicí. V klášteře se jí líbí do té doby, než roli matky představené přijímá sestra Kristýna. Zuzaně začíná hotové peklo. Všechny jeptišky ji nesnášejí a přejí jí smrt. Proto požaduje přeložení do jiného kláštera, kterému vedení vyhoví. Zuzana se dostává na místo, kde ji všichni obdivují díky jejímu výbornému zpěvu a její oddanosti Bohu. Dobře si rozumí také s matkou představenou, která se do ní zamiluje. Zuzana se se vším svěřuje otci Lamoine a ten jí přikazuje, aby se jí vyhýbala. Ovšem lesbická sestra to neunáší a zešílí. Později umírá a s ní i sestra Tereza. Otec Lamoine pomáhá Zuzaně utéci z kláštera, což se jí povede. Ale při tom se poraní a na následky svého zranění umírá.

CITÁT Z KNIHY:

Večer jsem zaslechla ve své cele, že se řeholnice blíží a zpívají litanie; šly po dvou. Několik jich vstoupilo, vstala jsem; daly mi provaz kolem krku, do jedné ruky zapálenou pochodeň a do druhé důtky. Jedna jeptiška uchopila konec provazu a táhla mě špalírem, celý průvod šel za námi k domácí kapli zasvěcené Panně Marii.
... Potom mi stáhly provaz, svlékly mě po pás, odhrnuly mi vlasy z ramen, do pravé ruky mi daly důtky, které jsem držela v levé, a začaly odříkávat Miserere. Pochopila jsem, co ode mě chtějí, a udělala jsem to...