Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kniha se dělí na tři díly:
Leonořiny příběhy s tlupou cikánů
Zločin z citu čili šílení lásky
Leonořiny příběhy a madridští inkvizitoři

Tomuto dílu předchází mnoho událostí popsaných v jiných povídkách od Sadeho. Ve stručnosti, Leonora odmítá provdání se za určeného ženicha. Třikrát byla unesena, vždycky se do ní někdo zamiloval, avšak potom ji buď unesli piráti, další milenci nebo jiní lidé. Ale má jednoho, kterého sama miluje, a ten se ji mezitím snaží hledat. Po několika dalších útrapách se ocitá sama se svojí přítelkyní Klementinou, kterou zradil milenec.

První díl: Leonořiny příběhy s tlupou cikánů
Leonora a Klementina se náhodně setkají s bandou cikánů. Zprvu sice váhají, ale nakonec se k nim přidávají, avšak pouze do Madridu, kde by měla mít Klementina nějaké své přátele, kteří se o ně už postarají.
Cikáni po nich ale požadují, aby se zřekli své víry a aby jim pomáhali s obživou celé tlupy. Leonora i Klementina vše splňují. Zřeknou se víry, začnou prodávat různé talismany, věštit budoucnost... Na cestě zachrání jednoho šlechtice, dále pomohou jedné dívce od znásilnění, avšak i tak bude mít s daným mužem poměr, ale on jí za to zaplatí.
Během cesty se blíže seznamuje se společností cikánů, kteří jim odkrývají svá tajemství. Zjistí, že cikáni, ač o nich kolují příšerné legendy, jsou ukázkou počestnosti. Například pověst, že kradou děti, je sice pravdivá, ale oni berou děti pouze lidem, kteří by se o ně nemohli postarat, a tak jim u cikánů bude lépe. Nikdy nikoho nevraždí. Když vidí bezpráví, donutí provinilce zaplatit škodu.
Po cestě se dostanou až do Toleda, kde jsou Leonora a Klementina poslány vůdcem cikánů za nějakou jeho přítelkyní. Dostanou se do nevěstince, avšak udrží si počestnost, když uvidí průvod vedoucí zločince na popraviště. Majitelka nevěstince jim začne vypravovat příběh vedoucí k popravě tohoto muže.
Tím končí první část.

Druhý díl: Zločin z citu čili šílení lásky
Prvním hrdinou této části je hrabě z Flory Melly. Z prvního manželství má dceru Leontinu. Ve druhém manželství se dal dohromady s ženou z rodu Brajadosů, která ale byla proslulá svými milenci. Hrabě to ale přehlížel, žil klidným životem, ve zdánlivé manželské důvěrnosti.
Pak se narodil syn jménem dom Juan. Po nějaké době ale hraběte žena opustila.
Jak dom Juan, tak Leontina byli vychováni společně. Když bylo Juanovi 20, Leontina dosáhla věku 22 let.
Sice byli oba vychováváni společně, ale povahy byli úplně rozličné, zatímco Juan byl prudký, násilnický, Leontina se řídila rozumem a povinnostmi.
Leontina byla velmi krásná, což neuniklo Juanovi. Vědom si svých závazků, snažil se skrýt to, že se do Leontiny zamiloval.
Avšak jednou se neudržel. Vyznal se Leontině z lásky, avšak ta jej z pochopitelných sourozeneckých důvodů odmítala. Protože mu ještě řekla, že si vezme Diega, ačkoliv jej vůbec nemá ráda, rozzuřený dom Juan ji zabil, poté ji ještě znásilnil.
Sám, znechucen svým činem, se přiznal.
Příběh jako z shakespearovské tragédie ještě podtrhuje závěrečný dopis, který dostal hrabě z Froly Melly - v něm mu píše jeho druhá manželka, že Leontina nebyla jeho dcerou, ale dcerou jednoho z jejích milenců a tudíž se mohli Juan a Leonora klidně vzít. Celé město oplakávalo smrt Leontiny, ale ještě více smutnilo pro hraběte, jenž tak přišel o obě své děti.

Třetí díl: Leonořiny příběhy a madridští inkvizitoři
Spolu s cikány odcházejí Leonora i Klementina z Toleda. Dostanou se až k Madridu, ale jsou zatčeni za rouhačství. Zatkne je právě ten šlechtic, kterému cikáni zachránili život. Při jejich rozloučení se Leonoře vyzná vůdce cikánů z lásky. Všichni jsou vyslýcháni inkvizitory a 16letá dcera cikánského vůdce je zde nechutně mučena. Pod mučením se dozná úplně ke všemu, jak ke spolčení s ďáblem, tak ke kacířství atd. Leonora má být také takto mučena, ale vyžádá si slyšení u vrchního inkvizitora. Ten po ní chce, aby vykonala úplně všechny jeho nechutné pohnutky, pravděpodobně sexuálního rázu. Leonora jej ale chytře obelstí. Řekne mu, že jej miluje a inkvizitor - polichocen - ji prozatím nechá být.
Společně odjedou na jeho zámek, ale zde mu Leonora uteče díky uspávacímu prášku získaného u cikánů. Tím končí třetí část.

V doslovu už je pouze řečeno, že Leonora se poté shledala i s vůdcem cikánů a také s Klementinou, která svedla jednoho z inkvizitorů. Po únosu se Leonora setká se svým milencem, kterému byla unesena a který ji pořád hledal.

Celá kniha je vyprávěna v ich-formě z Leonořina pohledu. Krásně je ukázáno, že lidé-cikáni jsou považováni za to nejhorší, co chodí po zemi, avšak ve skutečnosti jsou ukázkou počestnosti. Jejich opakem jsou v tomto díle ukázáni kněží. Čekal jsem tedy více erotiky, ale Sade se spíše vyžíval v krutosti, například u mučení dcery náčelníka cikánů. Hodně děje je dokresleno poznámkami pod čarou, které lépe informují čtenáře o neznámých výrazech.