Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

O AUTOROVI:

Americký romantický básník, prozaik a zakladatel hororu Edgar Allan Poe se narodil roku 1809 v Bostonu (stát Massachusetts) jako jedno ze tří dětí kočovných herců Elizabeth a Davida Poeových. Sestra Rosalie byla mentálně retardovaná a bratr William propadl alkoholismu, díky čemuž předčasně zemřel. Rok po jeho narození otec-alkoholik rodinu opustil a o další rok později mu zemřela matka (na tuberkulózu). Edgar byl umístěn do sirotčince, kde pobyl jen krátkou dobu, neboť se ho ujala rodina bohatého velkoobchodníka s tabákem Allana (odtud pochází Poeovo prostřední jméno). Celá rodina bydlela nějaký čas v Liverpoolu v Anglii, která se mu po zbytek života stala inspirací pro jeho díla.

Po návratu do Ameriky začal studovat literaturu na Univerzity of Virginia. Měl spousty zájmů a ve společnosti byl oblíben, nicméně stejně jako otec a bratr propadl alkoholismu, zadlužil se, načež byl z finančních důvodů nucen školu opustit. Ve finanční krizi se zapsal na vojenskou akademii, odkud byl jakožto nedisciplinovaný voják brzy propuštěn. S otčímem, jenž jej odmítl finančně podporovat, se rozešel a rozhodl se dohledat zbytek své původní rodiny - konkrétně našel svého bratra, se kterým nějaký čas sdílel domácnost.

Roku 1835 začal pracovat jako redaktor v Richmondu, svou práci měl velmi rád, ale stále více propadal alkoholu, drogám a hráčské vášni.
Před celkovým úpadkem ho nezachránily ani úspěchy jeho děl (1933 získal hlavní cenu na soutěži organizované baltimorským týdeníkem Saturday Visitor se svým příběhem Rukopis nalezený v láhvi) ani láska k třináctileté sestřenici Virginii Clemmové, s níž se v roce 1836 oženil. Dívka trpěla tuberkulózou a po jedenácti letech manželství zemřela.
3 roky po svatbě nastoupil na místo redaktora ve Filadelfii, snažil se splácet dluhy a starat o nemocnou manželku. Přestože se po její smrti se dvakrát zasnoubil (dokonce s oběma ženami najednou), znovu už se nikdy neoženil.

Umírá roku 1849 v nemocnici na překrvení mozku několik dní poté, co je nalezen v bezvědomí na ulici.

Poe byl nevyrovnanou osobností, což jen umocňovaly závislosti na omamných látkách a alkoholu, údajně byl vysoce inteligentní, velice zdvořilý, ale zároveň i prudký. Přestože úspěch sklidil již za svého života, téměř celý jej prožil v bídě. Možná ale právě díky takovému stylu života byl schopen napsat své fantastické, děsivé příběhy a tedy možná právě to, co ho zahubilo, mu paradoxně umožnilo vytvořit takové dílo, díky němuž ho známe dodnes. Kritiky je mu vyčítána nepřesnost, malé znalosti a přebírání některých úryvků od jiných autorů, což sám Poe nikdy nepopíral. Sám se stal inspirací mnoha budoucím autorům, např. podoba Doylova Sherlocka Holmese je výrazně ovlivněna postavou Poeova inteligentního detektiva Dopina.

ROZBOR:

• lyrickoepická baladická báseň (baladické prvky - špatný konec, temno) o rozsahu 108 veršů rozdělených do 18 slok
• chronologická kompozice, rým střídavý a sdružený + refrén: "nevermore" ("nikdy víc")
• trochej, střídání délky veršů (s 8 a 7 a půl trochejskými stopami) - poslední verš ve sloce jich má vždy 3 a půl
• zřejmá gradace (poslední 3 verše)
• kontrast: bělostné poprsí Pallas Athény X černé peří havrana; život X smrt
• autobiografické prvky

ČASOPROSTOR:

Kdysi v noci, v pokoji

JAZYK:

• hrdina často vede monology (vnitřní monology) + dialogy
• přímá a nevlastní přímá řeč
• neslovesné věty (ani slůvka na znamení)
• značná zvukomalba
• přechodníky (přemýšleje)
• anarchismy (rci)
• poetismy (dí; ponoukal)
• využití různých figur a tropů (přirovnání, personifikace, ...)

DĚJ:

Muž v horečce klímá ve svém pokoji a vzpomíná na dívku Lenoru. Lenora byla jeho milenkou, jež zemřela. Náhle se ozve zaťukání. Lekne se. Domnívá se, že je to nějaký pozdní host, otevře proto dveře, ale za nimi nikdo nestojí. Muž dlouho stojí mezi dveřmi, šeptá "Lenoro" a poté se vrací do svého pokoje. Slyší šramot a dovnitř okenicí vlétne havran. Pták se usazuje na poprsí sochy Pallas Athény, která je nade dveřmi. Muž a havran spolu rozmlouvají a na každou jeho otázku mu havran odpoví: "Už víckrát ne!" ("Nevermore!")
Lyrický subjekt začne klást stále hlubší otázky, například setká-li se ještě alespoň jednou s Lenorou apod. - jenže havran mu odpovídá stále stejně. Muž shledává, že jeho duše se už nevzchopí a propadá čím dál větší beznaději.
Závěrem muž přijímá, že temný havran již zřejmě navždy zůstane v jeho duši...

VNITŘNÍ VÝSTAVBA DĚJE:

1. expozice: úvod do místnosti a situace
2. kolize: havranovo klepání na okno
3. krize: neustálé opakování "nevermore" ("nikdy víc") na všechny mužovy otázky
4. peripetie: mužova otázka, setká-li se ještě někdy s jeho mrtvou milenkou
5. závěr: havran vítězí nad mužovou láskou k Lenoře; zmocňuje se mladíkovy duše

POSTAVY:

lyrický mluvčí/milenec - postava na okraji společnosti; blouzní, má horečku, vzpomíná na zesnulou Lenoru, postupně propadá při rozhovoru s havranem do beznaděje; smiřuje se s tím, že Lenoru už nikdy neuvidí
havran - otázka, je-li skutečný, nebo je to jen výplod fantazie; je brán jako symbol, každý ho ale chápe jinak - smrt, ďábel, temnota, ...
Lenora - mrtvá dívka lyrického subjektu; víc o ní nevíme

DOBA:

Romantismus 1. poloviny 19. století (vydáno 1845)

MOTIV:

• smrt Poeovy ženy Virginie
• problémy a nervy řeší Poe alkoholem
• z deprese vznikla i báseň Havran

TÉMA:

Smrt silnější než láska

LITERÁRNĚ HISTORICKÝ KONTEXT:

Romantismus = z anglického romantic = jako v románu

• myšlenkové hnutí a směr ve výtvarnictví, hudbě a literatuře, 1. polovina 19. století
• vyzdvihoval svobodu jedince, cit, vášeň, zabýval se konkrétním člověkem a odsuzoval klasicistní idealizaci člověka
• nevrací se k antice, hledá ideály ve středověku
• fascinace iracionálnem - nadpřirozené jevy, pověry, šílenství
• oblíbená témata: útěk z každodenního života, nespoutanost, individualita, nezkrotná síla přírody - bouře, vodopády, pouště, ...
• romantický hrdina: výjimečná osobnost - stojí na pokraji společnosti (vrah, kat, žebrák, tulák), odmítá normy, o touží po lásce - zůstává nenaplněna
• pesimismus, melancholie, zklamání, skepse