Soubor zahrnuje 27 povídek, které představují Edgara Allana Poea v jeho širším žánrovém spektru. Nejznámější autorovu hororovou a detektivní tvář zastupují Vraždy v ulici Morgue, Zrádné srdce, Černý kocour či Zlatý brouk, groteskní notu reprezentují Tři neděle v týdnu nebo povídka Nikdy se s čertem nesázej o hlavu, dále tu čtenář najde dobrodružnou parodii Senzace s balónem, satirickou Úvahu o umění šidit a mnoho dalších textů. Editoři vycházeli z vydání z roku 1927, jehož znění pravopisně upravili. Povídky jsou doplněny řadou poznámek a vysvětlivek.
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Vydalo nakladatelství Dobrovský v Praze roku 2015. Přeložily M. Brožová a A. Kučerová, upravil Jan Srb. Celkový počet stran: 399. ISBN: 978-80-7390-305-3.
O SBÍRCE:
Jáma a kyvadlo a jiné povídky je sbírka 27 povídek s hororovými, detektivními a psychologickými náměty. Přestože je obecně známá především jako hororová četba, vyskytují se v ní i humorné příběhy jako např.
Brýle. Jednotlivé povídky na sebe nijak nenavazují ani spolu nijak nesouvisí.
Celá kniha je vyprávěna
ich-formou.
Jazyk je převážně spisovný, vyskytují se zde francouzské a latinské citáty.
OBSAH VYBRANÝCH POVÍDEK:
MASKA ČERVENÉ SMRTI
Princ Prospero ve snaze ukrýt se před morovou nákazou ze svého panství vybral 1000 žen a mužů a společně s nimi se ukryl v odlehlém klášteře, jehož vchody nechal zapečetit tak, aby se nikdo nedostal dovnitř ani ven.
Po nějaké době - právě když venku běsnil mor nejzuřivěji - uspořádal Prospero maškarním ples, konající se v sedmi komnatách, přičemž každá z nich je laděna do jedné barvy: modrá, purpurová, zelená, oranžová, bílá, fialová a černá. Ve všech byla barva pokoje totožná s barvou oken, jen v poslední - černé komnatě - byla okna červená. Krom toho byly v černém pokoji ebenové hodiny, nahánějící všem při každém odbíjení hrůzu.
Po odbíjení půlnoci přibyla nová osoba - vychrtlá a do pohřebního hávu oděná maska červené smrti. Princ sice přikázal strhnout jí její masku, ale toho se nikdo neodvážil. Postava klidně prošla šesti pokoji až do sedmého - černého, kde ji dostihl princ s dýkou ve snaze zabít ji. Postava se na něj pouze otočila a princ klesl k zemi mrtev, stejně jako po chvíli i ostatní dvořané.
Povídka poukazuje na domýšlivost a sobeckost šlechty, která je přesvědčena, že může zvítězit nad smrtí, že má na rozdíl od chudáků právo přežít a nijak se nestará, co se děje kolem nich, pokud se jich to netýká. Naproti tomu je zde postava smrti, která je ke všem stejně spravedlivá a nerozlišuje mezi bohatými a chudými.
PŘEDČASNÝ POHŘEB
Vypravěč příběhu nejprve popisuje jednotlivé případy lidí pohřbených za živa, čímž se dostává ke své vlastní zkušenosti, neboť trpí katalepsií - záchvaty, kdy je člověk sice na živu, ale zdánlivě nejeví žádné známky života. Ze strachu z předčasného pohřbení si tedy nechá speciálně upravit hrobku tak, aby se dala otevřít zevnitř.
Záchvat ho však jednou zastihl v době, kdy byl mimo domov, a tak byl pohřben v jiném hrobě, který nebylo možné zevnitř otevřít.
Naštěstí celá příhoda s pohřbením zaživa byla jen snem a
vypravěč se probral na nákladní lodi, kde se s přítelem schovali před bouřkou během lovecké výpravy. Po této příhodě se jeho psychický stav (strach) zlepšil a nemoc se již nikdy neprojevila.
V povídce je znatelné jak psychika, strach a úzkost mohou ovlivnit i naše zdraví. Ve výsledku celá povídka působí díky humorným pasážím odlehčeně a ne vyloženě hororově.
JÁMA A KYVADLO
Příběh se odehrává ve španělské věznici Toledo na počátku 19. století během španělské války za nezávislost.
Děj je chronologický, vyprávěný
ich-formou v minulém čase. Často se zde objevují vnitřní monology zachycující pocity, myšlenky a psychický stav hlavního hrdiny.
Jazyk je spisovný. Autor v popisných pasážích realisticky vykresluje stísněnou, ponurou atmosféru.
Hlavní postava:
odsouzenec - muž odsouzený inkvizicí k smrti; za každou cenu se snaží přežít
Děj:
Hlavní hrdina je inkvizicí odsouzen k smrti. Po vynesení rozsudku omdlí a probouzí se až v temné kobce. Rozhodne se pro její průzkum - nejdříve ji obejde kolem dokola, poté ji začne procházet napříč, načež zakopne, což mu zachrání život, neboť když po pádu leží na zemi, zjistí, že má hlavu nad volným prostorem - hlubokou jámou. Usíná.
Probouzí se připoután k lavici. V cele již není úplná tma, po levici má jídlo a vodu. Začne si prohlížet celu a povšimne si houpajícího se kyvadla nad ním, které se k němu den po dni přibližuje. Smrti nakonec unikne tak, že svá pouta, jimiž je připoután k lavici, potře zbytky jídla a krysy je přehryzávají.
Vypravěč tak sice uniká z dosahu kyvadla, ale místo toho se stěny (které jsou ze železa) rozžhaví a začnou přibližovat ke středu cely, kde je hluboká jáma. Ve chvíli, kdy se rozhodne skočit, zachraňuje ho generál Lasalle. Francouzi dobyli Toledo...
Hlavní myšlenka:
Autor zde dokázal přesvědčivě navodit temnou, hororovou atmosféru, pocit beznaděje a strachu a hrůzu, kterou hrdina příběhu prožívá. Nepřítomnost nadpřirozena ještě umocňuje hrůzu, kterou v nás příběh může vyvolat, neboť díky tomu působí velmi realisticky. Jednou z hlavních myšlenek je určitě touha odsouzence po životě, postavení se překážkám, které je třeba překonat a nevzdávání/nepoddávání se osudu. Právě díky tomu totiž hrdina přežil - mnohokrát měl šanci vzdát svůj boj, zvolit jednodušší cestu a skočit do jámy, což by v tu chvíli znamenalo spíše vysvobození než trest.
Hodnocení povídky:
Povídka je (jako ostatní
Poeovy příběhy) psána velmi poutavě a čtivě, takže dokáže čtenáře vtáhnout do děje.
Nejen nejznámější povídka sbírky
Jáma a kyvadlo, ale i další
Poeovy povídky se dočkaly mnoha filmových i divadelních zpracování.
