Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vydal: Odeon, Praha, 1987
Ilustrace: Adolf Born
Překladatel: Josef Schwarz

OBSAH VYBRANÝCH POVÍDEK:

Jáma a kyvadlo
Hlavní hrdina se ocitá ve vězení. Poe zde naprosto mistrovsky popisuje pocity nešťastného trestance. Zamyšlení nad smrtí. Vězně psychicky týrají. Ukazuje zde nádherný příklad lidské mysli, strachu ze smrti a šílenství. Trestance vězní a mučí myšlenkou smrti. Je v cele, kde uprostřed je jáma (zjevně velmi hluboká). A jako by toho nebylo dost, přiváží ho pod kyvadlo s noži. Nakonec nebohého vězně osvobodí Španělé.

Maska červené smrti
Červená smrt byla nemoc, která se šířila krajem jednoho císaře. Ten před ní chtěl uniknout, a tak se zavřel se svou šlechtou do obrovského sídla. Jednou pořádal obrovský maškarní bál. Všichni se dobře bavili, avšak jen hodinu. V celou totiž odbíjely hodiny zvláštní melodii tak že v každém zatrnulo. A poté o půlnoci přišla s touto melodií i Červená smrt; abych byla přesnější: něco nebo někdo s maskou Červené smrti. Nikdo ze šlechty nepřežil. Ani sám císař.

Zánik domu Usherů
Son coeur est un luth suspendu,
Sintôt qu'on le touche il résonne.
(Jeho srdce je loutna zavěšená,
Sotva se ho dotkneš, zní.)

Muž přijel za svým přítelem, panem Usherem. Ten žil v prazvláštním domě, kterému nikdo neřekl jinak než Usherův dům. Dříve možná byl veselým místem, ale nyní působil na příchozího děsivě, tajemně. Pln žalu, smutku, strádání a zoufalství.
Pan Usher měl sestru Madeline. Oba dva byli velice nemocní. Navíc Pan Usher měl velmi zbystřené smysly. Jeho skoro přehnaná citlivost drásala jeho duši. Možná proto se u něj projevovaly různé druhy šílenství.
Nakonec Madeline umírá a Pan Usher to nese velmi těžce.
Jedné noci se jeho stav rapidně zhorší. Jeho společník neví, co má dělat, a tak mu začne číst.
Pan Usher začne sám se sebou rozmlouvat, až nakonec se otevřou dveře a v nich Madeline. Vyčerpaná po urputném boji s hrobkou a měděném sklepení, padá panu Usherovi do klína a teprve nyní umírá.
Jeho společník na nic nečeká a utíká z toho domu. Nakonec zmizí jak sourozenci, tak i jejich dům.

Kdo teď zbloudí do doliny,
Spatří oknem krvavým
Hrůzné, fantastické stíny
Křepčit k tónům drásavým,
A jak peřej proudí branou
Smečka zběsilá;
Zří ji věčně rozchechtanou -
Úsměv navždy ztratila. (str. 161)

Tuto ukázku jsem si vybrala proto, že je z mé oblíbené povídky od E.A.Poea. Vystihuje naprosto přesně prostředí a tok myšlenek, ve kterém pan Usher žil.

VLASTNÍ HODNOCENÍ:

Tato kniha se mi velice líbila, neboť mám tohoto autora ráda. Jeho povídky se mi dokážou dostat až pod kůži. Jeho propracované myšlenkové pochody vás uhranou, nepustí a zavedou do jiného světa, jenž je z většiny protkán utrpením. Jeho díla jsou nezapomenutelná - jako například Jáma a kyvadlo, Zánik domu Usherů anebo báseň Havran, která bohužel nebyla v této sbírce.