Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• povídka, fantaskní příběh
• k nalezení v knihách: Jáma a kyvadlo a jiné povídky, Zlatý skarabeus, Na slovíčko s mumií

Děj příběhu je popsán z autorova pohledu (ich-forma). Vypráví o tom, jak se seznámil s honorárním brigádním generálem Johnem A.B.C. Smithem, o kterém je známo, že táhl proti indiánským kmenům Bugabu a Kikapu. Autora hned na první pohled zaujal svým vzhledem. Byl úplně dokonalý - perfektní vlasy, na něž by mohl být pyšný i Brutus, uhlově černý knír, který byl nejhezčí pod sluncem, alabastrově bílé zuby, dokonale jasný, zvonivý, melodický hlas, nesmírně velké a lesklé hnědavé oči, nejkrásnější hruď, jakou kdy autor spatřil, dokonalá ramena a úchvatné nohy.

Když byl vypravěč s generálem sám, všiml si, k jakému tématu nejčastěji statečný voják směřuje, totiž k oblasti filozofie a také k pokroku v technickém vynalézání.

Po rozchodu zájem o generála Smithe u vypravěče vzrostl tak, že mu to nedalo, a rozhodl se okamžitě pátrat dál mezi svými známými o všem, co se týká této osobnosti a také o ohromujících událostech během tažení proti Bugabuům a Kikapuům.

První příležitost se mu naskytla jednou v neděli při kázání, kde seděl ve stejné lavici jako velmi sdílná slečna Tabithy T. Začal tedy u ní vyzvídat, ale právě když se mu chystala říct zajímavou informaci o generálovi Smithovi, vyrušil je sám rozzuřený reverend.

Druhou šanci měl v divadle. Vstoupil do lóže, kde byly dvě slečny, jež se hned, jakmile se autor zmínil o brigádním generálovi, začaly rozplývat jeho skvělou postavou. Bohužel se opět nestačil dozvědět záhadnou informaci, o níž věděli všichni vyjma jeho samotného.

Třetí možnost dostal na večírku krásné vdovy, když s hostitelkou hrál karty. A zase přesně v okamžiku, kdy se mu chystala sdělit převratnou informaci, je vyrušila drobná vetřelkyně z odlehlého kouta.

Další, už čtvrtou, možnost měl na večírku paní Piruetové, když spolu tančili. Ke vší smůle je vyrušila slečna Intelektová, která měla dojem, že mluví o literárním díle Victora Huga Muž, který se směje a okamžitě se do debaty připojila.

Po těchto několika nezdařených pokusech dozvědět se více o generálovi A.B.C. Smithovi se rozhodl obrátit se na svého blízkého přítele pana Theodora Blasphémateura, charakteristického svou mluvou, kdy měl ve zvyku protahovat některé samohlásky. Po zdlouhavém monologu se vypravěč vzdal a od pana Theodora naštvaně odešel, a to přímo za generálem Johnem A.B.C. Smithem, od něhož se chtěl dozvědět tu impozantní zprávu, co se mu vlastně stalo. Po příchodu do jeho pokoje odkopl z cesty ranec čehosi, ze kterého se následně ozval tenký, směšný hlásek. Vypravěč polekaně odskočil do kouta a sledoval, jak se z toho čehosi postupně s pomocí sluhy generála stává člověk - totiž sám generál Smith. Při jednotlivém skládání svého těla popisoval, kde se dá nejlépe sehnat ta a zase ona část lidského těla (jako třeba nohy, zuby, paruka, oči a tak podobně) a zároveň vysvětloval, jak o jednotlivé "kusy" přišel.

A tak se vypravěč konečně dozvěděl pravdu o generálově úžasném těle a nazval ho mužem, který se rozpadl.